Hospodařit se bude se schodkem 40 miliard, poslanci v úvodním kole schválili základní podobu rozpočtu
Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní údaje státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho.
Neuspěl předseda klubu opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek s návrhem vrátit rozpočet vládě. Vláda by podle něj měla snížit výdaje a schodek o 20 miliard a zvýšit podíl investic na celkových výdajích na deset procent. Václav Klaus (Trikolóra) navrhoval snížit výdaje a schodek o 40 miliard tak, že by rozpočet byl vyrovnaný.
Středeční hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemůžou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
Sněmovní výbor podpořil návrh státního rozpočtu. Opozici ale vadí schodek a investice
Číst článek
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.
K hlavním výdajovým prioritám vláda řadí zvýšení průměrného důchodu o 900 korun a růst rodičovského příspěvku o 80 000 korun na 300 000 korun. Kabinet vyzdvihuje také vyšší objem peněz na platy ve školství a meziroční zvýšení částky na investice téměř o 24 miliard korun.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) obsahuje rozpočet veškeré vládní priority, na kterých se vládní koalice dohodla.
„Myslím si, že předložený návrh rozpočtu je kvalitní a naší zemi přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu, rekordní objem prostředků do vzdělávání, dále posiluje vědu, výzkum, inovace a nezapomíná na seniory a rodiny s malými dětmi,“ prohlásila ministryně před poslanci.
Opozice přesto tradičně nešetřila kritikou. Vyčítala hlavně to, že vláda předkládá rozpočet se schodkem, že nemyslí na budoucnost a neřeší povinné výdaje rozpočtu. Diskuse se místy stočila i k osobním výpadům mezi poslanci.
21:33
Komunisté zřejmě podpoří návrh rozpočtu pro příští rok. ‚Klíčové jsou investice,‘ říká předseda Filip
Číst článek
V prvním čtení schvaluje sněmovna základní parametry rozpočtu, tedy výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté dostanou rozpočet k projednání sněmovní výbory. Budou se zabývat podle své působnosti jednotlivými kapitolami. Ve druhém čtení dostanou prostor pro přednášení pozměňovacích návrhů jednotliví poslanci. Rozhodnou o nich v závěrečném čtení, které se má uskutečnit na začátku prosince.
Návrh rozpočtu může předložit pouze vláda. I když jde o zákon o státním rozpočtu, není možné jím měnit jiné zákony. Není možné ho zamítnout, je možné ho v prvním kole pouze vrátit vládě. V závěrečném hlasování je možné rozpočet neschválit, v takovém případě nastupuje takzvané rozpočtové provizorium.
Rozpočet po schválení dostane rovnou k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Zemanova podpora
Miloš Zeman ve středu přišel návrh do sněmovny podpořit. Česká ekonomika má podle něj rezervy 318 miliard korun, které by byly využitelné pouze tehdy, kdyby se podařilo zrušit veškeré daňové výjimky.
Za každou z nich ale podle Zemana stojí lobbistická skupina, která bude o tuto výhodu bojovat. „Paní ministryně (financí Alena) Schillerová už veřejně oznámila, že chce zrušit některé daňové výjimky v rozsahu několika desítek miliard, a já to vřele vítám,“ řekl Zeman.
Zeman při zahájení Země živitelky apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem a kritizoval Bursíka
Číst článek
Prezident připomněl, že na „batoh“ dotací na obnovitelné, zejména solární zdroje energie z dob vlády Mirka Topolánka, upozorňuje neustále. Řešení je podle Zemana několik, zmínil solární daň nebo snížení výkupních cen této energie. Úspory by mohly podle prezidenta představovat několik miliard korun. Kdybychom nebojovali proti těmto výdajům, mohly by trvat 20 let, podotkl. Zopakoval svůj názor, že šlo o „tunel“ a dotace jdou do kapes solárních baronů.
Ohledně počtu státních úředníků Zeman poukázal na letošní zrušení Fondu dalšího vzdělávání, který působil pod ministerstvem práce a sociálních věcí a zaměstnával šest stovek lidí. Měly by tak podle prezidenta postupovat i další resorty. Zeman se krátce zmínil také o sociálních dávkách. Zopakoval svůj názor, že lidé, kteří odmítnou nabízenou práci, by žádné dávky dostávat neměli.
Vnější vlivy
Část vystoupení Zeman věnoval vnějším ekonomickým vlivům, když poukázal na obchodní nebo celní válku mezi Spojenými státy a Čínou a mezi Spojenými státy a Evropskou unií i na ochlazování německé ekonomiky. Jedním z důvodů situace v Německu je podle něho odstavování nynějším elektráren a přechod na drahé zdroje. Přál by si, aby Česko „nezachvátilo podobné klimatické šílenství“.
Prezidentův projev, který pronesl tradičně bez písemných poznámek, trval zhruba 12 minut. K řečnickému pultu, u něhož stál, Zemana doprovodili dva členové ochranné služby.
,Není dokonalý‘
Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vlády zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a investice. Pokud dolní komora základní parametry rozpočtu schválí, poslanci už budou moct navrhovat pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), která je současně zpravodajkou k rozpočtu, řekla, že rozpočet není dokonalý. Chybí jí v něm témata jako je efektivnost sociálního státu nebo promyšlenější vládní výdaje do investic. Za důležité však považuje, že návrh podpořili zaměstnavatelé a odbory. Návrh rozpočtu je podle ní rozumným kompromisem.
