V jaký moment padlo to rozhodnutí o chystaných hraničních kontrolách? Protože údaje o počtech tzv. tranzitních migrantů přicházejí už delší dobu a podle starostů pohraničních obcí na Zlínsku mohlo přijít už dřív.
Já si to úplně nemyslím, protože to je krajní řešení, ze kterého nemá radost slovenská ani česká strana. Způsobí to mnohé komplikace. Hranice je ekonomicky významná, je důležitá pro lidi, kteří jezdí za rodinami a podobně. Snažili jsme se vyčerpat všechny diplomatické cesty. Několikrát jsem jednal se slovenským ministrem vnitra. Snažili jsme se uplatnit, aby Slovensko bralo v potaz readmisní dohodu, kterou máme, laicky vysvětleno jako dohoda o návratech lidí, kteří prokazatelně přišli ze Slovenska.

Bohužel to příliš nefungovalo a musím přiznat, že jistou roli hrál i tlak Německa, protože minulý měsíc se poprvé stalo, že z Česka zamířilo do Německa více ilegální migrace než z Rakouska. Hrozilo tedy, že opatření, která jsme teď uplatnili vůči slovenské straně, by mohlo přijít z německé strany vůči Česku. Bereme to jako krajní řešení a veškerý čas chceme využít k opětovnému jednání se Slovenskem i k jednání na evropské úrovni.

Proč se nedařila dohoda se Slovenskem? Proč Bratislava nepodniká dostatečné kroky proti nelegální migraci a v podstatě nedodržuje dohodu o vracení uprchlíků?
Je to dominový efekt. Pokud jiné státy nedodržují dohody se Slovenskem, zvolí taktiku, že bude přijímat na readmisní dohodu jenom migranty, u kterých se například prokáže, že u sebe mají skutečně jízdenku, na které je napsáno Bratislava a podobně. Ale takto to uplatňovat opravdu nejde, protože pokud je někdo kontrolován 200 metrů za hranicemi, je evidentní, odkud přichází.

Jiné řešení jsme opravdu neměli a byli bychom rádi, kdyby nebylo dlouhodobé. Postupujeme podle evropského schengenského hraničního kodexu, který říká, že v první fázi se tak může stát na vnitřní hranici Schengenu pouze na 10 dnů. Potom musí vláda rozhodnout o prodloužení a opatření může být v platnosti maximálně půl roku.

Myslíte si, že 10 dní bude stačit na to, aby se něco vyřešilo?
Myslím, že nikoli, protože to další prodloužení, které je na 20 dnů, s velkou mírou pravděpodobnosti přijde, jelikož i náběh opatření bude mít určitou setrvačnost. Někteří z migrantů už jsou na území Česka a jistě se pokusí dostat do cílové země. Ti lidé z 99,9 % nechtějí v Česku zůstávat. Jsme tranzitní zemí. Cílovou zemí je dominantně Německo, někdy Rakousko.

Nicméně pak by nám hrozily kontroly na německo-české hranici, pokud by opatření trvalo.
Samozřejmě. Osobně jsem jednal s bavorským ministrem vnitra v Mnichově a on situaci označil za bezprecedentní. Jednal jsem minulý týden se spolkovou ministryní vnitra a samozřejmě ta hrozba existuje. My se jí jako Česko snažíme všemi kroky odvrátit.

Jedná se tedy o nějakém dlouhodobém řešení, jak například přerušit tuto migrační trasu a vlnu?
Myslím, že k tomu Evropskou komisi jako předsednická země vyzýváme. Je potřeba začít intenzivně vyjednávat s Tureckem. Cítíme, že tam se stavidla otevřela a odtamtud přichází dominantní počet lidí. Nejsou to většinou Turci, ale Syřané. To je jedna cesta k řešení a druhá je dlouhodobá revize evropské migrační politiky.

Toho určitě do konce našeho předsednictví nedosáhneme, ale máme tři konkrétní návrhy pro Evropský parlament, které bychom chtěli prosadit. Samozřejmě pracujeme i na tom, aby evropská pohraniční stráž, která se jmenuje Frontex, pracovala intenzivně a ve větším počtu lidí, než doposud. Je potřeba jednat i se státy západního Balkánu, aby respektovali, byť nejsou členy EU, jednotnou evropskou vízovou politiku.

Dnešní vyjádření slovenského ministra vnitra, podle něhož Slovensko respektuje rozhodnutí Česka, ale s tím, že takto vážné téma je nutné projednat na úrovni EU, protože se dotýká i dalších států sedmadvacítky, tedy vítáte?
Já mu hlavně rozumí. Se slovenským ministrem mám velmi dobré pracovní vztahy a nechci, aby byly tímto narušeny. Oslovujeme i evropskou úroveň. Je to nutné. Museli jsme o dané věci informovat paní eurokomisařku Johanssonovou, zodpovědnou za vnitřní bezpečnost a také posíláme nótu k notifikaci tohoto opatření. Jednání na evropské úrovni je přirozenou součástí ve chvíli, kdy některý z členských států EU přistoupí k tomuto řešení.

Když budu citovat starostu Brumova-Bylnice, máme tady zelenou hranici, která je členitá, lesní a polní cesty a pokud se neuhlídají tyto boční možnosti, nebude to fungovat. Jak důkladně chcete hlídat tzv. zelenou hranici se Slovenskem?
Chceme být důkladní, což neznamená, že se nějaký přechod nepovede. Základní trasy budeme mapovat, vyčleňujeme na to velké kapacity a je potřeba říci, že to opatření není pro Česko levné. Jenom těch 10 dnů nás bude stát asi 20 milionů korun, takže i dlouhodobost řešení Česko něco stojí.

Je také důležité vyslat signál do převaděčských struktur. Informace se předávají velmi rychle a ve chvíli, kdy se objeví zpráva, že vznikla překážka při průchodu do Česka, se mnohokrát migrační cesty mění a odklánějí. Zároveň s ministerstvem spravedlnosti pracujeme na rychlé novele, aby byly v rámci trestního práva zpřísněny postihy za převaděčství.

Jak se postupuje teď proti zadrženým převaděčům? Má jich být kolem 120.
Postupujeme v souladu s aktuálně platným právním řádem a vždycky to záleží na rozhodnutí daných úřadů v regionu. Policie se snaží tyto skutky zmapovat takovým způsobem, aby to byl důvod k vazebnímu stíhání.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít