‚Vede promyšlenou obhajobu.‘ Pozůstalí podali ústavní stížnost proti zastavení stíhání Štrougala
Šestice pozůstalých po obětech minulého režimu, kteří byli usmrceni na hranicích, podala ústavní stížnost proti zastavení stíhání expremiéra Lubomíra Štrougala. Serveru iROZHLAS.cz to sdělil jejich právní zástupce Lubomír Müller. Nelíbí se jim „vady“ znaleckého posudku, podle kterého není možné sedmadevadesátiletého Štrougala stíhat. „Navzdory svým omezením smysl trestního řízení chápe velmi dobře a vede promyšlenou obhajobu,“ stojí ve stížnosti.
Štrougalovo stíhání pravomocně zastavilo v polovině srpna Městské státní zastupitelství v Praze, když potvrdilo dřívější verdik Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Informaci o rozhodnutí přinesl server Novinky.cz. Jenže proti verdiktu státního zástupce se okamžitě ohradila skupina pozůstalých, kteří se se svojí stížnosti obrátili na Ústavní soud. „Ústavní soud potvrdil přijetí stížnosti v pondělí 29. 8. 2022,“ uvedl pro iROZHLAS.cz advokát Lubomír Müller.
Za zastřelení ‚narušitele‘ dovolená i hodinky. Příběhy z hranic usvědčující Štrougala, Vajnara i Fojtíka
Číst článek
Z textu stížnosti přitom vyplývá, že problém má Müller a pozůstalí především se znaleckým posudkem Štrougalova zdravotního stavu a závěry, které z něj žalobce udělal. Podle expertizy je bývalý komunistický pohlavár schopen chápat „smysl úkonů trestního řízení jen velmi povšechně a formálně a nepřesně“.
To ale šestice pozůstalých prostřednictvím svého advokáta odmítá. „Podrobné zkoumání jednotlivých projevů obviněného (který má právnické vzdělání) však ukazuje, že navzdory svým omezením smysl trestního řízení chápe velmi dobře a vede promyšlenou obhajobu,“ stojí ve stížnosti, jejíž text má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Stíhání zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Štrougala vinil, že kvůli jeho nečinnosti bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno nebo roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, nejméně sedm dalších lidí bylo zraněno. Za zneužití pravomoci by mu hrozilo až deset let vězení. Některé příběhy, které proti němu svědčí, si můžete přečíst ZDE.
Přednostní projednání
„Obviněný přesně ví, jakou funkci a po jakou dobu zastával. Obviněný se hájí tím, že on sám věci nemohl ovlivnit, že to byla ‚práce ministrů‘. Obviněný se tedy dobře orientuje,“ argumentuje Müller ve stížnosti.
„Pokud by za dané situace orgány činné v trestním řízení rezignovaly na další trestní stíhání obviněného, fakticky by tak akceptovaly jeho obhajobu a obviněný by (za podpory dalších příznivců bývalého režimu) z celé záležitosti vyšel ‚vítězně‘, navzdory tomu, že byl dlouhá léta jednou z vůdčích osobností režimu, který byl ‚zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný‘.“
Lubomír Müller (citace z ústavní stížnosti)
Je tedy podle něj třeba, aby vyšetřovatelé na Štrougalovu obhajobu reagovali. „A to například tím, že když svaluje vinu na ministry, tak je třeba poukázat na to, že v letech 1961–1965 byl sám ministrem vnitra,“ podotýká Müller.
Bývalý dlouholetý předseda československé komunistické vlády se podle něj snaží vyvinit poukazem na svoji podřízenost vyšší autoritě. Podle žalobce Štrougal tvrdí, že se řídil Varšavskou smlouvou. „To připomíná obvyklou obhajobu válečných zločinců, kteří tvrdili, že jen plnili rozkazy svých nadřízených,“ píše advokát ve stížnosti.
Müller v úplném závěru dokumentu žádá o zrušení usnesení o zastavení Štrougalova stíhání a také – vzhledem k věku – přednostní projednání.
„V trestním stíhání by mělo být pokračováno, a to zejména s ohledem na potřebu vyvrátit v řádném soudním procesu obhajobu obviněného, a to způsobem, který bude ‚výchovný‘ pro celou společnost,“ míní.
Stíhání komunistických pohlavárů
Vedle Štrougala v roce 2019 začala policie stíhat také bývalého generálního tajemníka komunistické strany Miloše Jakeše, bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara a tehdejšího ideologa strany Jana Fojtíka.
Stíhání Jakeše bylo zastaveno, protože před dvěma lety zemřel. O stíhání Jana Fojtíka by žalobce měl rozhodnout v nejbližších týdnech. I v jeho případě ale znalci došli, obdobně jako u Štrougala, k závěru, že kvůli stařecké demenci není schopen chápat smysl trestního stíhání. Dál naopak běží stíhání exministra Vajnara.
Policie také začala letos v souvislosti se střelbou pohraničníků na hranicích stíhat bývalého ministra vnitra Františka Kincla. Na konci srpna ale stíhání zrušila a případ vrátila k dalšímu prověření Ústavu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
