‚Voják mu držel samopal v zátylku a stiskl spoušť.‘ Jaké důkazy měla policie proti Jakešovi?
- Když měli štěstí, pohraničníci je jen spoutali a s pytlem na hlavě zbili. Pro devět „narušitelů“, jak zběhy komunistický režim označoval, byla však snaha utéct přes hranice Československa fatální.
- Některé z nich pohraniční stráž zastřelila, jiné roztrhali její psi. A to vše za vědomí tehdejších pohlavárů – jmenovitě Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara.
- Ačkoli to měli změnit, neudělali nic. Usvědčily je podpisy na prezenční listině, jak vyplývá z policejního protokolu, kterým vyšetřovatelé jejich stíhání tento týden stopli. Server iROZHLAS.cz přináší podrobnosti.
Psal se rok 1989 a S. S. se koncem září rozhodl společně s kamarády R. R. a H. S. utéct do Německa. Přestože se už komunistický režim hroutil, nevěřili, že se něco skutečně změní. Chtěli svobodně cestovat i projevovat své názory. Když ale poblíž Chebu zdolávali první plot státní hranice, ozvala se střelba.
Žena, která stojí za stíháním Vajnara a Štrougala: Tvrzení, že jsou choří, je nepřímé přiznání pocitu viny
Číst článek
„Pod palbou se jim podařilo překonat první i druhý plot, kde se nad nimi objevil vrtulník a snažil se je natlačit do hlubokých děr, které se za druhým plotem nacházely,“ líčí policejní protokol, kterým se zastavilo stíhání trojice někdejších komunistických pohlavárů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara.
Příslušníci pohraniční stráže na trojici „narušitelů“, jak zběhy komunistický režim nazýval, dál stříleli a také na ně vypustili psy. Jedna z kulek se zavrtala do tašky S. S., kterou měl s sebou. Po chvíli ho zastavil voják. „Držel mu samopal v zátylku a stiskl spoušť,“ přeříkávají mužovu výpoveď vyšetřovatelé. Výstřel z pušky nevyšel, jen to cvaklo.
Poté ho voják praštil pažbou zbraně tak, že se svalil na zem. Mezitím je dohnal další pohraničník. „Z bezprostřední blízkosti mu střelil do levého lýtka i přes to, že se již s rukama nad hlavou vzdal,“ píše se v dokumentu. První pomoc nedostal, probral se až v nemocnici.
Přesto měl štěstí. Přežil. Na rozdíl od dalších devíti lidí, kteří se během let 1976 až 1989 pokusili rovněž překročit státní hranice a uprchnout na Západ. Ti za to zaplatili cenu nejvyšší – byli pohraničníky zastřeleni nebo je roztrhali psi.
Usvědčující archiválie
Podle vyšetřovatelů z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu o brutálních akcích na hranicích vedení země vědělo – jmenovitě někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš, bývalý předseda vlády Lubomír Štrougal a exministr vnitra Vratislav Vajnar. Kriminalistům se to podařilo doložit s pomocí nově nalezených archiválií.
Výpovědi zběhů
Kriminalisté se během vyšetřování snažili také shromáždit výpovědi lidí, kteří se v osmdesátých letech pokusili překročit státní hranice na Západ. Komunistický režim je nazýval „narušiteli z vnitrozemí“. Celkem se jich podle zveřejněného dokumentu podařilo sesbírat 13. „Věděl, že je chráněná dráty a že příslušníci pohraniční stráže mohou po narušitelích střílet a posílat na ně služební psy,“ popsal detektivům například muž s iniciály V. V., který byl kvůli nelegálnímu překročení hranice v roce 1988 zadržen.
Šlo hlavně o výroční zprávu o „zhodnocení plnění hlavních úkolů Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra za rok 1984“ předloženou předsednictvu Ústředního výboru KSČ ze strany Vratislava Vajnara. Že se tehdejšího jednání Jakeš se Štrougalem zúčastnili, doložili detektivové jejich podpisy na prezenční listině.
„Byl periodicky informován o situaci a režimu, který panoval na státních hranicích ČSSR, a o počtech osob, které se pokoušely státní hranice ČSSR bez povolení překročit,“ uvedli kriminalisté v případě Jakeše. Přestože podle nich věděl, že pohraničníci mohou na základě tehdy platné legislativy proti „zběhům“ použít zbraň, nic proti tomu neudělal.
Jakeše a další komunistické funkcionáře přitom zavazoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti. Začal platit v roce 1976 a k tomu datu tak kriminalisté také vztahují začátek jejich trestné činnosti.
„V ČSSR fakticky neexistoval nikdo jiný, kdo by stav na státních hranicích mohl zvrátit, nežli vrcholní představitelé ČSSR, kteří v této i jiných oblastech podřízené složky státu direktivně úkolovali, či dokonce vydávali závazné právní předpisy,“ argumentují kriminalisté.
Stíhání pohlavárů
Policisté Jakeše a další pohlaváry začali stíhat loni na podzim za zneužití pravomoci. Jakeš tehdy proti tomu podal stížnost, ovšem neúspěšně. Městské státní zastupitelství v Praze ji zamítlo s tím, že „závěry policejního orgánu mají oporu ve spisovém materiálu, že si KSČ na ústavní, zákonné i faktické úrovní uzurpovala veškerou veřejnou moc ve státě a že obviněný v KSČ zastával nejvyšší funkci, mezinárodní pakt byl závazný a že svým kvalifikovaným nekonáním jednali v přímém úmyslu“.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které mělo případ na starosti, ale stíhání někdejších komunistických funkcionářů stoplo. Jakeš letos v červenci zemřel a Vajnar se Štrougalem byli prohlášeni za duševně choré. Všichni tři muži byli stíháni na svobodě. V případě, že by se jim vina prokázala, hrozilo by jim od dvou do deseti let vězení.
Stíhání mělo souvislost s trestním řízením vedeným v Německu. Čeští a němečtí prokurátoři vytvořili společný vyšetřovací tým. Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru KSČ a příslušníky komunistické pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.
Přečtěte si celé rozhodnutí o zastavení stíhání Miloše Jakeše:
Přečtěte si celé rozhodnutí o zastavení stíhání Vratislava Vajnara a Lubomíra Štrougala:
