Pieta v Letech u Písku. Romové ocenili expremiéra Sobotku za výkup vepřína
Pietní akt za romské oběti holokaustu v Letech na Písecku se v neděli nesl ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína v sousedství někdejšího koncentračního tábora. Nově upravené pietní místo by chtělo Muzeum romské kultury veřejnosti představit za tři roky. Výbor pro odškodnění romského holokaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny.
Mezi oceněnými politiky byli členové bývalé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidovec Daniel Herman a sociální demokrat Jiří Dientsbier.
Na budování památníku v Letech se stát finančně podílet nebude, řekl náměstek ministra kultury
Číst článek
Výbor ocenil také bývalého starostu sousedních Mirovic Adolfa Vondráška, který počátkem 90. let umístil první památník romským obětem nacismu na mirovickém hřbitově. Čtvrtým oceněným byl náměstek ministra kultury René Schreier.
Výbor pořádá pietní setkání pravidelně. Jeho předseda Čeněk Růžička v úvodu nedělní více než dvouhodinové slavnosti řekl, že její účastníci si díky zrušení vepřína mohli poprvé připomenout oběti nacismu neobtěžováni hmyzem. „To, co jsme si přáli všichni a o co jsme usilovali, se stalo,“ řekl.
327 mrtvých, 500 lidí v Osvětimi
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo. Přes 500 lidí bylo v květnu 1943 převezeno do Osvětimi, odkud se většina nevrátila.
Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se v Letech stavěl od roku 1972. O jeho odstranění a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Výkup vepřína za 450,8 milionu korun schválila vláda vloni. Ve 13 halách bylo 13 000 prasat. Posledních 300 odvezl bývalý vlastník vepřína, firma Agpi, 14. března.
