„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
Česko si ve zprávě komisařky Rady Evropy vysloužilo i pochvalu. A to za dobře zavedený systém ochrany lidských práv, přijetí ukrajinských uprchlíků a snahu ratifikovat Istanbulskou úmluvu.
Dokud bude převažovat názor, že romské děti by měly automaticky navštěvovat praktické, nejlépe segregované, základní školy a nezpomalovat ostatní spolužáky, nic se nezmění.
Šídlo přiznává, že v 90. letech naivně věřil, že se přezíravý přístup většinové společnosti změní se vznikem romské elity. Vzdělaní Romové ale teď už nemají zapotřebí se ke svému původu hlásit.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom v neděli server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
Konečně. Česko bude mít po desítkách let čekání důstojné pietní místo obětí romského holokaustu. Proč jsme na demolici bývalého vepřína v Letech museli tak dlouho čekat?
Rozner koncentrační tábor před lety označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Podání žaloby umožnilo, že Rozner v loňských volbách neobhájil místo ve Sněmovně, a přišel tak o poslaneckou imunitu.
V době normalizace na troskách táborových baráků vyrostla velkovýkrmna prasat. Stát ji vykoupil až v roce 2017. Nový památník vzniká pod patronátem Muzea romské kultury.
Policie žádá o vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům na adresu romského tábora v Letech u Písku. Označil ho za neexistující pseudokoncentrák.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny tzv. cikánské tábory.
Podle předsedy výboru Stanislava Grospiče z KSČM není vyloučeno, že už na příštím zasedání dá výbor své doporučení plénu sněmovny, které o vydání rozhoduje.
Poslanec SPD Miloslav Rozner bude kvůli výroku o romském koncentračním táboře v Letech přece jen vyšetřován policií. Měla by Poslanecká sněmovna svého člena vydat k trestnímu stíhání?
Policie požádala sněmovnu o vydání poslance Roznera (SPD) k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Potvrdil to předseda mandátového a imunitního výboru Grospič (KSČM).
Rozhodnutí o odložení trestního stíhání předsedy SPD Tomia Okamury naopak nadále platí. Pro Českou televizi to uvedl mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Místo, na kterém jsou pohřbeny oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí Památníku holokaustu Romů několik sond. Kosterní ostatky nenašli.
