Výbor bude vydání Roznera znovu řešit v lednu. Policie chce poslance stíhat za výroky o táboru v Letech
Sněmovní mandátový a imunitní výbor začal jednat o žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera z SPD k trestnímu stíhání kvůli výrokům o romském táboře v Letech. Na příštím jednání, které se uskuteční zřejmě v druhém lednovém týdnu, bude chtít vyslechnout vyšetřovatele případu, obvodního státního zástupce pro Prahu 4 i zástupce městského státního zastupitelství.
Předseda výboru Stanislav Grospič z KSČM novinářům řekl, že vybrali za zpravodaje materiálu Marka Výborného (KDU-ČSL) a rozhodl se vyžádat si spis.
„Protože ta žádost je velice stručně napsaná. A zároveň jsme se rozhodli, že požádáme o zbavení mlčenlivosti vedle vyšetřovatele nejen dozorujícího státního zástupce, ale také městského státního zástupce,“ řekl. Termín dalšího jednání bude ještě upřesněn.
Policie žádá sněmovnu o vydání Roznera ke stíhání kvůli výrokům o táboře v Letech u Písku
Číst článek
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení.
Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.
Člen výboru Jakub Michálek (Piráti) novinářům řekl, že Roznerovi v úterý předal pozvánku na seminář o holokaustu na českých Romech za druhé světové války, který se ve sněmovně uskuteční v lednu. „Doufám, že využije tuto příležitost a své vzdělání si tam doplní,“ uvedl Michálek. Proti rasismu se podle něj má bojovat vzděláváním a výchovou.
Policie nejprve trestní oznámení odložila. Městské státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. Právě proto chce výbor vyslechnout oba žalobce, vysvětlil Grospič.
Rozner je členem imunitního výboru. Poté, co poslanci v úterý začali probírat jeho případ, byl vyloučen z jednání. Jednací místnost opustil po zhruba pěti minutách. Na příští schůzi dostane příležitost se k případu vyjádřit.
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
