Způsob, jakým vláda řídí očkování v Česku, není etický. Umírá kvůli tomu víc lidí, míní etik Černý
Za neetické označuje přidělování vakcín v Česku expert na lékařskou etiku David Černý. „Schémata alokace, která jsou zveřejněna třeba na stránkách ministerstva zdravotnictví, sice odpovídají obdobným schématům ve světě, v Izraeli, Německu či v Anglii. Nicméně způsob, jak se očkování provádí v Česku, je špatný, neetický,“ upozornil ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Příkladem je podle Černého třeba preference policistů a hasičů. „Jsou to mladí lidé v dobrém fyzickém stavu, u kterých je velmi nízké riziko, že budou mít vážný průběh choroby. A znamená to, že se nemohou vakcíny dát těm, kteří by je dostat měli,“ vysvětluje filozof a pedagog a člen iniciativy Sníh.
„A ti lidé zemřou. Neříkám, že každý, ale když to spočítáte, procentuálně bude umírat více lidí, než by muselo.“
Za neetické považuje i hromadné očkování učitelů na úkor ohrožené skupiny starých lidí.„Neetičnost není žádná abstrakce, to je konkrétní realita. Prostě kvůli tomuto rozhodnutí zemře více lidí, než by muselo,“ konstatuje.
„Je dobré si uvědomit i to, že v některých krajích si očkovali, jak chtěli. Dostali to třeba politici i jejich kamarádi. To je naprosto nepřijatelné. Kdybych nežil v zemi, kde vládne Andrej Babiš (ANO), tak bych se asi divil. Ale já už se nedivím ničemu.“
Selhání vlády za více než rok je podle něj tolik, že je to těžké vyjmenovat. „Ale největší selhání je to, že rok natahují opatření, která nejsou nikdy pořádně udělaná. Takže ničí ekonomiku země, lidé jsou už opravdu naštvaní a klesá jejich ochota podřizovat se nařízením,“ přidává etik.
„Nedokážu to vyčíslit, ale kvůli rozhodnutím vlády umírá více lidí, možná o tisíce, než by muselo.“
Obrovská nálož na lékaře
Černý už před časem ostře kritizoval fakt, že když byli lékaři pod velkým tlakem kvůli rozhodování, komu léčbu poskytnout a komu pomoct nemohou například při nedostatku ventilátorů, ministerstvo zdravotnictví jim nenabídlo podporu.
„Minimálně nějaká základní empatie k lékařům tam měla být. Když lékaři upozorňovali v médiích, jak u nich alokace probíhá, ministerstvo to buďto popíralo, nebo tam poslalo kontrolu. To je v rovině lidské pro mě nepochopitelné,“ konstatuje.
„A druhá věc. V zahraničí po vypuknutí epidemie všechny normální státy založily komise, které měly několik měsíců čas, aby připravily plány alokace ventilátorů a dalších vzácných zdrojů a vakcín. Jsou to nesmírně podrobné studie všech možných situací, ze kterých pak vyplyne jednoduchý návod pro lékaře, co mají dělat. Aby věděli, že postupují i v této situaci správně. Protože oni to rozhodnutí musí dělat, oni s tím rozhodnutím musí žít, oni to rozhodnutí musí komunikovat rodině. To je trojitá obrovská nálož na lékaře.“
Naděje na přežití
Černý vysvětluje, že platí shoda na tom, že základním rozhodovacím kritériem, komu při nedostatku ventilátorů přístroj poskytnout a komu ne, je kritérium medicínské. Tedy naděje na přežití při poskytnutí ventilátoru.
„Lékař by měl rozhodnout, jaká je naděje na přežití. A pak ten ventilátor alokovat tomu, kdo ji má největší,“ popisuje.
Mladí, štíhlí, sportující nekuřáci s infarktem. Lékaři upozorňují na problémy po prodělání koronaviru
Číst článek
„Mohou nastat situace, v zahraničí nastaly, v Čechách nevím, protože situace není příliš transparentní, že má lékař třeba tři pacienty, u nichž odhaduje zhruba stejnou naději na přežití. Tam by měl dát všem úplně stejnou naději. Třeba tak, že se bude losovat, komu ventilátor dá. Protože los znamená, že každý pacient má stejnou šanci.“
Černý podle svých slov chápe, že los může někomu znít hrozně, ale upozorňuje, že z celé řady empirických studií vyplývá, že kognitivní schopnosti člověka jsou zatíženy celou řadou zkreslení.
„Třeba v USA někdo může volit podvědomě. To není explicitní rasismus, ale podvědomě volí třeba bělochy, anebo černochy. Někdo muže, někdo ženy, někdo někoho se zvlášť sympatickou tváří a tak dále. Aby se tomuto zabránilo a byla zajištěna opravdová férovost, je los dobré řešení,“ vysvětluje.
O tom, že by se někde skutečně losovalo, ale neví. „V Česku o tom nevím a v zahraničí se dělaly trošku jiné způsoby, které nebyly tak optimální. Například selekce na základě věku,“ dodává.
