Kvůli církevním restitucím se ve sněmovně zvyšoval hlas. Zákon je jen krok od schválení
Církevní restituce míří k závěrečnému hlasování. Poslanci vládní návrh doplnili o řadu změn. Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) se chystá církvím vyplatit 59 miliard korun a vrátit až 56 procent zabraného majetku. Komunisté by chtěli vládní předlohu vrátit k přepracování, sociální demokraté mimo jiné odmítají finanční vyrovnání. S požadavky na změny přišly i Věci veřejné.
Debata poslanců se dotkla snad všech aspektů církevních restitucí. Ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek například upozornil, že se církvím nevrací majetek státu. „Již mnoho let je zablokován s tím, že v budoucnu bude vůlí zákonodárce vypořádán. Tu vůli děláme teď a ta vůle má 20 let zpoždění,“ zdůraznil Kalousek.
Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc v diskuzi připomněl jednu z četných výhrad, kterou sociální demokraté proti vyrovnání státu s církvemi mají: „Tady je evidentní, že se nejedná o žádnou restituci, protože restituce je vrácení do původního stavu, ale tady se nic do původního stavu nenavrací. Tady se dává více práv a více majetku, než které k 25. únoru 1948 církve a tyto organizace vlastnily.“
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých Petr Gazdík, člen rozpočtového výboru za Věci veřejné Michal Babák a komentátor ČRo Petr Nováček ve večerních Ozvěnách dne
ČSSD navíc požaduje například uzákonění restituční tečky nebo stanovení podmínek užívání restituovaného majetku. Věci veřejné zase chtějí předlohu doplnit o soupis vydávaného majetku.
„Již několikrát jsme uvedli, že zákon podporujeme. Nicméně několik věcí bychom chtěli napravit v pozměňovacích návrzích. A to zejména z toho důvodu, že nebyl předložen takzvaný výčtový zákon,“ upřesnil člen rozpočtového výboru za Věci veřejné Michal Babák.
Odluka církve od státu
Výčtový zákon by měl podle Babáka obsahovat jasnou, transparentní strukturu majetku, která se bude vydávat. Zákonodárci Věcí veřejných a ČSSD se navíc neúspěšně pokusili vypustit ze zákona finanční náhradu, kterou si podle nich stát nemůže nyní dovolit. S tím nesouhlasí šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.
„Součástí náhrady, a to bylo s církvemi dohodnuto, je také odluka církve od státu. V příštích letech by Česko, když nebude tento zákon přijat, dál církvím platilo. A z částky 59 miliard by stejně minimálně 30 miliard zaplatil na mzdách duchovních. Takže bychom na tom příliš neušetřili,“ vysvětlil Gazdík.
Už předtím ale do varu opoziční poslance dostal koaliční návrh jednat a hlasovat i po půlnoci. Tejc obvinil koalici, že chce předat majetek státu církvím pod rouškou noci, aby to nikdo neviděl. Od toho se pak ve sněmovně rozvinula ostrá diskuze mezi ním a ministrem financí, který ve finále označil Tejce za lháře a demagoga.
Restituce jako volební téma
Téma je podle komentátora ČRo Petra Nováčka na parlamentní půdě žhavým bramborem i proto, že se opět blíží volby: „A strany opět shánějí svoje ovečky, které jim dají hlas. Kdyby nebylo tohohle ohledu, že jsou zase volby, co řeknou naši voliči a ti, které bychom ještě mohli získat tímto tématem, tak by ta věc byla přes všechny problémy dávno vyřízená.“
Nakonec po téměř pětihodinové debatě poslali poslanci návrh zákona do závěrečného čtení. Hlasovat by se o něm mělo příští týden. Stejně ostrá diskuze se pak ale dá čekat i v senátu. Navíc je velmi pravděpodobné, že horní komora návrh zákona do sněmovny vrátí.
Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšenou o inflaci, během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.
Nedotažení majetkového vyrovnání s církvemi se státu vyplácí, říká evangelický farář
Číst článek
