Podvedení přicházejí zhruba o 1,5 miliardy ročně. Šejdíři lákají na investice do kryptoměn
Na důvěřivé lidi zkoušejí své triky podvodníci s kryptoměnami. Cílí reklamy třeba na sociálních sítích a slibují z investic vysoké zisky. Jenže jakmile lidé zaplatí, mají problém získat své peníze zpět. To je i případ pana R. „Prý se s tím musím smířit, že život už je takový,“ popsal muž reakci falešného brokera pro iROZHLAS.cz. Peníze nedokáže získat zpět ani policie, pachatelé jsou často anonymní a pocházejí z cizích zemí.
Pan R. (redakce zná celé jeho jméno, pozn. red.) žije v okresním městě, je delší dobu nezaměstnaný a kvůli vyššímu věku si už jen těžko hledá práci. Přesto měl z produktivních let našetřeno poměrně dost peněz. A hledal možnosti, jak do doby, než si najde práci, své rodině pomoci. Věděl totiž, že jestli nebude vydělávat, úspory mu brzy dojdou.
Kryptoměny s puncem známých tváří. Austrálie vyšetřuje Metu kvůli údajně podvodným reklamám
Číst článek
Na začátku března, když procházel příspěvky na sociálních sítích, narazil pan R. na reklamu. „Viděl jsem tam odkaz na zprávu od Elona Muska, že pomůže obyčejným lidem přes kryptoměny. Říkal jsem si, že jestli chce pomoci střední a nižší vrstvě, aby mohla investovat menší částky... Řekl jsem si, tak dobře,“ popisuje, jak poprvé získal kontakt na podvodníky.
O výnosnosti investic se nechal přesvědčit i na diskusním fóru na platformě WhatsApp dalšími diskutujícími. I proto se nakonec na webové stránce zaregistroval a zaplatil poplatek ve výši nižších stovek eur. Pak už s ním komunikovali přímo údajní „brokeři“.
Volali mu z anglického čísla, mluvili pokaždé lámanou češtinou. Vysvětlili mu, jak údajný nákup kryptoměn funguje a jak budou s jeho penězi pracovat. „Vypadalo to důvěryhodně,“ přiblížil své pocity pan R. s tím, že mu měl první z volajících, který se představil jako Jakub Wagner, ukázat, jak se mu peníze opravdu zhodnocují, a předal ho svému kolegovi s údajným jménem Alan Presinsky.
Ten už ale požadoval navýšení investice a pro výběr investovaných peněz i zaplacení daně z celého kapitálu. Tady už pan R. pojal podezření a požadoval oficiální doklad. Ten mu měli údajní brokeři skutečně poslat. Navíc fingovali i hovor údajné úřednice britského daňového úřadu. I proto pan R. další požadovaný poplatek uhradil. Že je podvedený, zjistil definitivně, až když své peníze ani po zaplacení „daně“ nezískal.
Server iROZHLAS.cz se snažil podvodníky na britských číslech kontaktovat, ale neúspěšně. Hovory pokaždé skončily v hlasové schránce.
Peníze pak už nemůže zpět dostat ani banka, která platbu po urgenci klienta i přes bezpečnostní otázky provede, ale zpravidla ani policie. Peníze totiž dost často cestují z účtu na účet a končí v zemích, odkud je už není možné vrátit.
Stejné scénáře
Že jde o typický typ podvodu, se shodují policisté s Českou bankovní asociací. Podle statistik policie podobných nahlášených podvodů oproti loňskému roku mírně ubylo. Jak ale říká předseda komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák, zatímco v loňském roce vyčíslili škodu za podobné podvody na zhruba jeden a půl miliardy korun za celý rok, tak letos stihli podvodníci o stejnou částku své oběti obrat už během prvního půlroku.
Policie varuje před podvody s kryptoměnami. Muž přišel kvůli ‚finančnímu specialistovi‘ o 1,5 milionu
Číst článek
Přitom praktiky podvodníků jsou podle Ondřeje Kapra z Úřadu kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia v zásadě pořád stejné. A když na ně člověk narazí, měl by se mu rozsvítit varovný maják.
„Často se k tomu lidé dostávají tak, že vám někde na internetu naskočí reklama, která se tváří jako normální novinový článek. A ten třeba vypovídá o tom, jak nějaká známá osobnost vydělala velké množství peněz, o které se chce podělit. Nebo je tam titulek typu: ‚Banky nechtějí, abyste se dozvěděli o tom, jak vydělat lehce peníze a jdou proti tomu…‘ Je to všechno založené na prvcích sociálního inženýrství – obsahuje to formy nátlaku, časové tísně, exkluzivity,“ popisuje Kapr, jak loví podvodníci na sociálních sítích své oběti.
Podle Petra Baráka pak nahrává podvodníkům i současná situace s rostoucí inflací. Lidé totiž hledají možnosti, jak své peníze ochránit.
„Všude na sociálních sítích a webových stránkách jsou inzeráty, které lákají lidi na to, jak zachránit a zhodnotit své peníze. Takže ochotně napíšou nebo zavolají někam, kde se jim představí někdo jako odborník s mnohaletými zkušenostmi. A nastupuje běžný scénář o tom, že nevadí, že tomu daný člověk nerozumí, však daná společnost vám všechno vysvětlí, peníze vám zhodnotí,“ popisuje s tím, že cílem jsou často starší ročníky, které kryptoměnám vůbec nerozumí a nechají se zlákat.
Chcete falešný očkovací certifikát? Kyberkriminálníci vás rádi okradou
Číst článek
Podvodníci se pak na své oběti snaží působit tak, že investované peníze skutečně zhodnocují. „Takový člověk může být v blahé nevědomosti třeba i rok dva, kdy je podvodníci zásobují nejrůznějšími grafy, jak jejich investice rostou. Což vede k dalšímu vkládání peněz ze strany oběti. Lidé si na to zpravidla pak berou i půjčky, protože jsou přesvědčováni, že jim daná investice nejen pokryje tu půjčku, ale ještě jim vydělá spoustu peněz,“ doplňuje Barák.
To potvrzuje i Ondřej Kapr z Policejního prezidia. „Většinou ovládají slovní obraty ohledně investic, jsou hodně přesvědčiví. Je jasné, že když už tam někdo vloží prvních deset tisíc korun, tak o ty peníze nechce přijít. Proto investuje dál a dál a tak se dostává do takového řetězce, ze kterého se potom už těžko odchází,“ popisuje kriminalista.
„Podvodník se z vás ale pokaždé snaží vylákat co nejvíce peněz. Třeba vám i část investice vrátí, ukáže vám, jak vaše investice narostla. A vy jste už v tu chvíli zmanipulovaní, a pod vlivem tohoto sociálního inženýrství, podvodníkům svěřujete další a další finanční prostředky. Jenže pak najednou ta stránka skončí a vy se nemáte kam odvolat.“
Ondřej Kapr (Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR)
K prozření pak zpravidla podle Baráka dochází až ve chvíli, kdy chce člověk své peníze vybrat. To potvrzuje i případ pana R. „Ty scénáře jsou pak zpravidla vymyšlené tak, že podvodníci požadují po lidech ještě manipulační poplatek za výběr jejich peněz. Takže se z nich ještě touto formou snaží vytáhnout poslední peníze. A až poté, co nikdo dlouho peníze neposílá, lidem dochází, že se nechali zmanipulovat a investovali do něčeho, co se jim už v životě nevrátí,“ dodává.
‚Máme omezené možnosti‘
Banky sice podle něj mají nastavené mechanismy, jak převod většího množství peněz na podezřelá konta komplikovat a svých klientů se na důvody musejí ze zákona ptát. Bránit jim ale v podobném převodu nemohou. Když už k odeslání peněz dojde, banky mají omezené možnosti, jak svým klientům pomoci.
„Snaží se zablokovat třeba přístupy do internetového bankovnictví, do kterého se jim mohli podvodníci dostat, ať už jejich klientům peníze neodcházejí. Mohou vyslat dotaz na navrácení peněz k bance příjemce. Jenže tam už zase často ty peníze nejsou, byly odčerpány přes účet nějaké bitcoinové společnosti a odtud už ty peníze zřejmě nedostanete,“ vysvětluje Barák s tím, že podobné případy už jsou na řešení policie.
Jenže i ta má omezené možnosti, jak lidem pomoci. Podle Ondřeje Kapra je důležité, aby lidé v první řadě vůbec podvodníkům neuvěřili a peníze jim nesvěřili.
„Prošetřování je velmi těžké, obzvláště když je to zahraniční společnost. Je to na měsíce a na roky, než se dostaneme k nějakým informacím. U některých států to dokonce není možné vůbec. Aby se podařilo podobnou skupinu podvodníků zachytit, je nezbytná mezinárodní spolupráce,“ popisuje Kapr.
Policie se proto tyto případy snaží kompletovat do společných řízení, aby v trestních řízeních vůči konkrétním společnostem měla policie větší sílu při dožadování v různých státech ve světě.
„Všude na sociálních sítích a webových stránkách jsou inzeráty, které lákají lidi na to, jak zachránit a zhodnotit své peníze. Takže ochotně napíší, nebo zavolají někam, kde se jim představí někdo jako odborník s mnohaletými zkušenostmi. A nastupuje běžný scénář o tom, že nevadí, že tomu daný člověk nerozumí, však daná společnost vám všechno vysvětlí, peníze vám zhodnotí...“
Petr Barák (Předseda komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace)
„V případě, že by se pak někde v rámci Evropy stal podobný případ, tak Europol už může mít od nás informaci, že se to tady také děje. Kolegové se nám mohou ozvat a můžeme spolupracovat. Kdyby ti pachatelé pak náhodou provozovali tento svůj byznys z České republiky, tak se na nás někdo může obrátit, abychom zakročili. Na našem území máme daleko větší možnosti než třeba v afrických zemích nebo Asii,“ vysvětluje kriminalista.
Anonymizace
Vyšetřování podobných trestných činů pak podle Kapra velmi komplikují i pokročilé možnosti anonymizace podvodníků.
‚Postupně mu z účtu převedl 350 tisíc.‘ Tachovští kriminalisté pátrají po podvodníkovi s kryptoměnami
Číst článek
„Vlastně téměř vůbec nepočítáme s tím, že by někdo posílal tyto výzvy ze svého osobního e-mailu nebo ze své IP adresy. Telefonní čísla mohou být jednorázová. Známe už metody, kdy je člověk schopný napodobovat jakékoliv telefonní číslo. A je toho mnohem více. Samozřejmě nepředpokládáme, že by ten člověk použil vlastní fotografii, svou identitu. Pachatelé mohou dokonce posílat důvěryhodně vypadající falešné certifikáty, identifikaci, doklady,“ vypočítává možnosti podvodníků Kapr.
I proto se podobné pachatele podaří jen málokdy dopadnout. „Samozřejmě probíhá standardní vyšetřování, dožadování u různých orgánů a státních institucí. Ale ty úspěchy na tomto poli nejsou úplně dobré,“ doplňuje.
Přesto se už některé podobné firmy podařilo rozkrýt, a to kvůli nešikovnosti samotných podvodníků. „Spoléháme na to, že každý může udělat chybu. A my ji pak můžeme využít a po těch pachatelích jít,“ vysvětluje. A dodává, že nejdůležitější je nakonec přece jenom to, aby se lidé na podobné reklamy nedali vůbec zlákat. I proto chystá policie s Českou bankovní asociací na podzim řadu preventivních aktivit, kterými chce na podvodníky s kryptoměnami upozornit.
