Počet zemřelých byl už v říjnu nejvyšší za patnáct let, ukazují předběžná data z evidence obyvatel
Ve druhém říjnovém týdnu zemřelo v Česku o 14 procent lidí víc, než je v této době obvyklé. Nadměrně umírali zejména muži a senioři od 65 let. Plyne to z dosud neveřejných údajů ministerstva vnitra, které se serveru iROZHLAS.cz podařilo získat.
Kolik lidí u nás zemřelo v polovině října? Přesná čísla zveřejní Český statistický úřad až za měsíc, už teď je ale možné říci, že souhrnná úmrtnost bude hned na začátku nezvládnuté druhé vlny epidemie SARS-CoV-2 v dlouhodobém srovnání rekordní.
Potvrzuje to předběžný informativní výpis z evidence obyvatel, který ministerstvo vnitra poskytlo datovým novinářům serveru iROZHLAS.cz.
Týdenní součty zemřelých se dostaly nad pásmo obvyklých hodnot (v grafu vyznačené šedou barvou) už na konci září. Je přitom téměř jisté, že křivka nadměrných úmrtí vystoupá ještě výš.
Může za to administrativní zpoždění evidence obyvatel. Neobsahuje například záznamy o úmrtích cizinců a některá úmrtí se do ní dostanou s větším zpožděním než jiná – tudíž ani všechna úmrtí ze druhého říjnového týdne v ní pravděpodobně ještě nejsou.
Proč mají data o počtech zemřelých tak velké zpoždění
Číst článek
Dalším důvodem je dynamika epidemie. Zatímco v první polovině října hlásilo ministerstvo zdravotnictví denně nižší desítky případů úmrtí s diagnózou covid-19, na konci měsíce a na začátku listopadu se jejich denní počet pohyboval mezi jednou a dvěma stovkami.
Předběžná data z evidence obyvatel potvrzují, že více přibylo úmrtí mužů než žen. Vůbec největší nárůst proti obvyklým hodnotám je pak vidět ve věkové kategorii od 65 let, kde zemřelo ve druhém říjnovém týdnu o čtvrtinu více lidí, než je obvyklé.
Celkový počet úmrtí bez rozlišení příčin a jeho odchylky od dlouhodobého průměru (tzv. nadúmrtí) považují vědci za spolehlivé měřítko závažnosti epidemií.
Zatímco definice toho, co znamená zemřít na covid-19, případně s covidem-19, se v čase i prostoru často liší, počet úmrtí na stejném území a ve stejném čase bývá dlouhodobě stabilní. Proto je možné s jeho pomocí porovnávat vliv jiných faktorů.
Na rozdíl od oficiálních statistik úmrtí s covidem-19 se v něm projeví i špatně diagnostikovaní pacienti a takzvaná nepřímá úmrtí způsobená tím, že se lidé bojí jít k lékaři, nebo tím, že nemocnice jsou přeplněné a zdravotní péče nefunguje stoprocentně.
