‚Od státu jsem ještě neviděl ani korunu.‘ Vnitro se zabývá žádostmi o odškodnění za 188 milionů
Na vládní resorty začínají mířit žádosti o náhradu škody kvůli opatřením proti koronaviru. Jen na vnitro se už obrátilo 22 firem i běžných lidí, kteří žádají o finanční kompenzace za celkem 188 milionů korun. A chystá se i hromadná žádost sdružující stovky poškozených, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Na uplatnění škod způsobených protipandemickými zákazy a omezeními kabinetu mají lidé čas zhruba do srpna, poté jejich nárok zanikne.
Když vláda 10. března zakázala kvůli koronaviru kulturní akce do 100 lidí, Jan Julínek byl jedním z těch, kdo si začal dělat starosti, co bude dál. Spíš než obavy z šířící se nákazy ho ale trápilo, jestli se bude mít v následujících týdnech z čeho živit. Pražský podnikatel totiž provozuje zájezdní divadlo hostující na prknech převážně metropolitní scény.
Vláda nepočítá s odškodňováním firem. ‚Dostali takové úlevy, že si nemohou stěžovat,‘ říká Benešová
Číst článek
A mělo být ještě hůř. Kabinet Andreje Babiše (ANO) o pár dní později ještě přitvrdil. Vyhlásil nouzový stav a divadla zakázal úplně. „Ze dne na den jsme přišli o veškeré příjmy pro divadlo i osobní příjmy. Nepobíráme totiž žádné dotace. Nejhůř na tom byli naši herci, kteří jsou na volné noze,“ přiblížil Julínek pro iROZHLAS.cz.
Nejvíce mu prý vadilo to, že několik měsíců nevěděl, co se bude dít dál. „Chybělo nám světlo na konci tunelu,“ pokračoval Julínek. Teď uvažuje, že bude od státu požadovat náhradu škody způsobenou vládními opatřeními. O konkrétní částce ale zatím představu nemá.
„Daly by se tam zahrnout pronájmy skladů, dílen, výdaje za provoz, jako jsou telefony, kancelář. Není to tak hrozné, jako kdybychom měli kamenné divadlo. To bylo trochu štěstí v neštěstí,“ doplnil Julínek.
Podobně možnost žádat od tuzemských úřadů finanční kompenzaci teď řeší obuvník Pavel Dapecí. Vládní zákazy dopadly i na čtveřici jeho prodejen. „Příjem nula, ale náklady dál běží,“ uvedl východočeský podnikatel.
Nelíbí se mu ani to, že kabinet podnikatelům sliboval pomoc. Ta ale podle něj ani tři měsíce po začátku koronavirové krize zatím nepřišla. „Od státu jsem ještě neviděl ani korunu. Na zaměstnance mi od března dodnes nepřišlo vůbec nic. Úřady jednají s velkým zpožděním,“ pokračoval.
I to je podle podnikatele důvod, proč teď zvažuje žádost o náhradu škody. Vládní podporu totiž považuje za nedostatečnou. „V tuto chvíli to nemám přesně spočítané. Jenom za březen a duben jsem přišel o tržby tři až čtyři miliony korun,“ dodal.
‚Pokud se chce někdo soudit, bude to zábava na 50 let.‘ Spor o odškodné kvůli koronaviru očima právníků
Číst článek
500 podnikatelů
Chystá se toho ale mnohem více. Na advokáta Daniela Zinráka, který se na náhradu škod specializuje, se obrátila skupina asi 500 podnikatelů, kteří chtějí podat hromadnou žádost. „Pochází z různých oborů. Dohodli jsme se na tom, že každého z nich musíme samostatně posoudit, jestli se do těch kritérií vejde,“ řekl.
Zinrák upozorňuje, že už teď je jasné, že ne všichni potřebná kritéria pro podání žádosti splní. „Pokud řemeslníkovi poklesly tržby, protože si ho lidé kvůli koronaviru nepustili do bytu, je to smutné, ale nemá to přímou souvislost s vládním opatřením. Pokud by mu ale stát zavřel provozovnu, už by na odškodnění nárok měl,“ uvedl příklad.
Žadatelé o finanční kompenzaci mohou podle advokáta uplatnit především fixní náklady, jako jsou například nájmy, leasingy na vybavení nebo stálé platby energií. Dosáhnout by mohli i na ušlý zisk, problém je však s jeho výpočtem. Lidé každopádně nemají počítat s tím, že by jim ho stát zaplatil v plné výši. „Mohlo by to být třeba 50 procent,“ doplnil.
Škody za stamiliony
Na ministerstvu vnitra už nyní leží bezmála dva tucty žádostí o odškodnění. Konkrétně: resort za březen a duben eviduje v souvislosti s pandemií koronaviru celkem 22 podnětů. V pěti případech jde o jednotlivce, zbytek tvoří firmy.
Žádosti o finanční kompenzaci z různých koutů republiky podle vnitra zatím dosahují desítek milionů korun. „Požadovaná náhrada škody činí 57 098 451 korun a ušlého zisku 131 672 182 korun,“ odpověděl na dotazy redakce Adam Rözler z tiskového odboru.
Podnikatelé se podle něj snaží získat peněžní náhradu hlavně kvůli zavřeným obchodům, restauracím či hotelům. „Fyzické osoby pak požadují nahradit zejména náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou,“ pokračoval.
Nejvíce žádostí došlo z Prahy, dále z jižní Moravy, Královéhradecka či Plzeňského a Jihočeského kraje.
Vnitro přitom není jediný státní orgán, kde lze škody uplatňovat. Žadatelé se mohou obracet i na ministerstvo financí coby ústřední finanční orgán či ministerstvo zdravotnictví. I tam už leží několik žádostí. „Jde převážně o podnikatelské subjekty v oblasti volnočasových aktivit,“ upřesnila Klára Doláková z tiskového oddělení resortu.
Vládní klička
Odškodnění mohou lidé podle advokáta Tomáše Sokola žádat podle krizového zákona, a to i v případě mimořádných opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví.
Speciální legislativa ušitá pro výjimečné situace hovoří o tom, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními“.
„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody)
Původně vláda Andreje Babiše (ANO) zákazy týkající se volného pohybu osob či zavřených obchodů vyhlásila na základě krizového zákona. Po týdnu ale došlo ke změně právního režimu: kabinet se chtěl vyhnout žádostem o odškodnění a nově se opřel o zákon o ochraně veřejného zdraví, který s tím výslovně nepočítá.
„Jsou právní názory, podle kterých není možné tímto způsobem obejít škody způsobené v příčinné souvislosti s nouzovým opatřením. Tvrdí, že to je nezákonné a protiústavní,“ řekl pro iROZHLAS.cz Sokol. V polovině dubna čtyři opatření vydaná resortem zdravotnictví zrušil Městský soud v Praze. Je tak možné uplatňovat škody také s odkazem na nesprávný úřední postup.
Sokol dále upozorňuje, že na uplatnění finančních kompenzací mají lidé pouze šest měsíců, poté o toto právo definitivně přijdou. Lhůta začíná běžet od doby, kdy se o škodě dozvědí. „Jestliže mi 13. března zavřeli krám, tak jsem 14. března ráno věděl, o kolik peněz jsem přišel. A v tento moment začíná odtikávat těch šest měsíců,“ vylíčil Sokol.
Žaloby na stát
Nejpozději by tak žádosti o náhradu škody měly na tuzemské úřady směřovat v srpnu. Ty ale na jejich vyřízení nemají žádný zákonem daný termín. Alespoň to podle Sokola platí v případě podnětů podle krizové legislativy. „Krizový zákon nepočítá s žádnou lhůtou pro vyřízení. Jde o jakési škodní řízení, které tady léta neprobíhalo,“ přiblížil.
Žádost by tak měla podle advokáta obsahovat upozornění, že pokud stát do určité doby náhradě škody nevyhoví, následovat bude žaloba. „Podle občanského řádu by mělo být minimum sedm dní, tu lhůtu může ale žadatel stanovit i delší, třeba jeden měsíc,“ pokračoval.
Jiná je situace v případě uplatňování škod kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Tam mají státní instituce čas na vyřízení žádostí šest měsíců.
Podle ústavního právníka Jana Kudrny se ale soudní spory mohou táhnout roky. Nevidí to proto jako efektivní řešení. „Samozřejmě pokud někdo chce, tak se může soudit, bude to ale zábava na dalších 50 let. Třeba po vzoru restitucí, které nejsou dodnes plně vypořádané,“ řekl už dříve pro iROZHLAS.cz.
