‚Pokud se chce někdo soudit, bude to zábava na 50 let.‘ Spor o odškodné kvůli koronaviru očima právníků
Jak se v praxi projeví změna právního režimu u opatření pro boj s koronavirem? Přijdou podnikatelé i běžní lidé skutečně o možnost nárokovat po státu ze zákona odškodné? A jsme vlastně vůbec v nouzovém stavu? Server iROZHLAS.cz se na to zeptal ústavních právníků. Ač každý z nich vykládá platnou legislativu trochu jinak, shodují se vesměs v jednom: situace je složitá a konečné slovo budou mít soudy.
„Vláda by měla postupovat vládními nařízeními podle krizového zákona, protože toto je krize, je to vážné ohrožení celé republiky, a ne to hodit na ministra zdravotnictví, aby nám všem od Šumavy k Tatrám přikazoval: zavřete obchody,“ řekla pro iROZHLAS.cz bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Dopad nových opatření kvůli koronaviru: lidé i firmy přišli podle právníků o nárok na odškodnění
Číst článek
Podle ní se kabinet Andreje Babiše (ANO) dopustil přešlapu už v polovině března, když vyhlásil původní krizová opatření. „Vláda je přijala na základě usnesení, a ne nařízení, čili ta formální stránka byla od začátku pochybná,“ popsala. Ačkoli by se to podle ní ještě dalo pochopit, přesto je možné, že tato záležitost skončí u soudu.
„Nic totiž nelze říct na sto procent. Bude z toho mrzení a problémy. To je vždycky tak, když se věci nedělají tak důkladně, jak by se dělat měly. A jaký bude konečný výklad, to řeknou až soudy,“ vysvětlila. Pokud by takovým stížnostem daly soudy za pravdu, bylo by však možné žádat o odškodnění kvůli nesprávnému úřednímu postupu.
Podobný názor, kdy zpochybnil platnost vyhlášení nouzového stavu, vyjádřil už dříve pro server Neovlivní také advokát Tomáš Sokol.
Nástroj na epidemie
Odlišný názor má však ústavní právník Jan Wintr. Vláda podle něj postupovala správně, když v současné situaci dala přednost legislativě o ochraně veřejného zdraví. „Pokud děláme opatření proti epidemii, je lepší použít právní nástroj, který je na to přímo dělaný, než používat obecná ustanovení krizového zákona, která jsou spíše na povodně a ne vždy se hodí,“ přiblížil.
Změnu právního režimu u stávajících zákazů a omezení tak Wintr označuje ze strany vládní koalice za „správnou úvahu“. Zároveň ale upozorňuje, že zákon o ochraně veřejného zdraví není možné využívat jako bianco šek na veškerá opatření. „Písmena i paragrafu 69 o zákazu jiných činností z mého pohledu vláda už nadužívá. Takže je otázka, jestli jí dává tento zákon dostatečnou pravomoc a zda by neměla hledat jiné cesty,“ popsal.
„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody)
Tudíž i v tomto případě se podle Wintra otevírá možnost, že postup vlády nebyl v souladu se zákonem. Není podle něj tak úplně jisté, že by případní stěžovatelé na možnou náhradu škody nedosáhli. „Zejména v případě, kdy by se ukázalo, že přijatá opatření jsou překročení pravomoci,“ vysvětlil.
Podobně mluví také další odborník na ústavní právo Jan Kysela. „U zákona o ochraně veřejného zdraví by náhrada škody připadala v úvahu především tehdy, byla-li by mimořádná opatření nezákonná, pak je to obecný zákon o náhradě škody způsobené veřejnou mocí,“ přiblížil.
V případě krizového zákona podle něj ale zatím není jasné, jak to bude. „Nemyslím, že krizový zákon má na mysli, že stát zaplatí vše. Je to spletité a bez soudních sporů to jasné nebude,“ dodal.
Nárok na odškodné
Odborníci, které už dříve oslovil server iROZHLAS.cz, označují změnu legislativního základu u opatření proti koronaviru jako snahu koalice vyhnout se nárokům podnikatelů, ale i běžných lidí na finanční kompenzace kvůli škodám způsobeným v důsledku nouzového stavu.
Původně je vláda vyhlásila podle krizové legislativy, nově se ale opřela o zákon o ochraně veřejného zdraví. Jako první na to upozornil server Česká justice. „Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat,“ uvedl pro iROZHLAS.cz advokát Tomáš Sokol.
Stejný názor vyjádřil také advokát Daniel Zinrák, který se specializuje na náhradu škod. „Zákon o ochraně veřejného zdraví žádnou náhradu škody nepředpokládá. Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit,“ řekl. Vláda podle něj mohla pouze prodloužit původní zákazy podle krizového zákona.
Že firmy, ale i běžní lidé přijdou v důsledku mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví platných od úterý o možnost nárokovat ze zákona finanční kompenzace, ve středu potvrdil také šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.
S tímto výkladem však nesouhlasí odborník na občanské právo a člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška. Na svém facebooku napsal, že vláda se povinnosti hradit případné odškodné kvůli zavedeným zákazům i tak nevyhne.
Naopak ústavní právník Jan Kudrna dává v tomto ohledu spíše za pravdu ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Ta ve středu v České televizi řekla, že nárok na plošné kompenzace například za zavřené obchody nevzniká ani v případě krizového zákona.
„Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik – pozn. red.) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ uvedla.
Státní bankrot
Kudrna říká, že stát by v takovém případě také mohl zbankrotovat. „Fakticky je tak úplně jedno, v jakém právním režimu jsme. Nikdo nemůže dostat plnou kompenzaci, i kdyby to říkal zákon. Ten je ostatně v celé své konstrukci postaven tak, že se mají hradit náklady, které vznikly ve spojení s plněním úkolů uložených státem,“ popsal.
S náhradou škody za ušlý zisk se nedá počítat, obhajuje Schillerová změnu nároků na odškodnění
Číst článek
A případné soudní spory? Kudrna je nevidí jako příliš efektivní řešení: „Samozřejmě pokud někdo chce, tak se může soudit, bude to ale zábava na dalších 50 let. Třeba po vzoru restitucí, které nejsou dodnes plně vypořádané.“
Wagnerová ale výklad ministryně Schillerové označuje za velmi restriktivní. „Je to ale její názor a asi to lze od ní očekávat, protože chce bránit státní kasu. Jaký bude ten konečný výklad, asi řeknou až soudy,“ doplnila.
Schillerová ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámila, že vláda chce jednat o podpoře 15 tisíc korun měsíčně pro ty živnostníky, kteří nemohou kvůli opatřením proti koronaviru pracovat. Plánuje také odpuštění splátek menším a středním podnikům.
Podle šéfky financí jsou také dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.
Změnu právního základu kritizuje opozice a ve čtvrtek ji chce řešit na jednání s premiérem Babišem. Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.
