Dopad nových opatření kvůli koronaviru: lidé i firmy přišli podle právníků o nárok na odškodnění
Od úterý platí nová mimořádná opatření, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) de facto prodloužil stávající zákazy týkající se volného pohybu osob či zavřených obchodů. Tentokrát je vláda nevyhlásila podle krizové legislativy, ale opřela se o zákon o ochraně veřejného zdraví. V čem je rozdíl? Podnikatelé, ale i běžní lidé nemají podle výkladu advokátů nově nárok na kompenzaci škod. Ministryně financí tvrdí, že výklad je podle obou zákonů stejný.
„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.
V Česku zemřel šestý pacient s koronavirem, nakažených je celkem 1654 lidí
Číst článek
S výjimkou potravin, lékáren či galanterií tak mají obchody zůstat zavřené až do 1. dubna, stejně tak restaurace či sportoviště.
Nařízení, která začala platit v úterý a o nichž jako první informoval web Česká justice, v podstatě kopírují původní vládní opatření z poloviny března, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) reagoval na množící se případy nákazy koronavirem.
Jenže tentokrát se šlo jinou legislativní cestou: místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se ministerstvo zdravotnictví opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví. Co to znamená v praxi? Obchodníci či podnikatelé od úterý přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění.
„Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá,“ řekl pro iROZHLAS.cz advokát Daniel Zinrák, který se specializuje na náhradu škod.
Dopad je podle něj tedy takový, že odškodnění bude možné požadovat jen za 10 dní. „Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit,“ pokračoval. Upozornil také, že vláda daná opatření ministerstva, která „prodlužují“ předchozí zákazy a omezení, vzala pouze na „vědomí“.
„Nejde o prodloužení, ale nové opatření. Takže i v usnesení vlády je to napsáno tak, aby si toho vlastně nikdo nevšiml,“ dodal Zinrák.
Slabší postavení
Jeho slova potvrzuje také advokát Tomáš Sokol. „Paragraf 36 krizového zákona zcela explicitně říká, že stát odpovídá za škody, které vznikly v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Jevilo se tedy v zásadě jako zcela nepochybné, že ten, kdo přijde s příčinnou souvislostí, jako je třeba zavření hospody, tak může jednoznačně nárokovat škodu,“ přiblížil redakci.
„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody)
Pozice možných poškozených tak je podle Sokola teď mnohem slabší. „Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat,“ pokračoval.
Ten podle svých slov také nevidí jiné vysvětlení než to, že vládní úřady zvolily daný postup úmyslně, aby se vyhnuly povinnosti vyplácet případné kompenzace. „Neshledávám žádný rozumný důvod, proč se přešlo na tento režim. Stejně dobře mohla vláda vydat usnesení o krizovém opatření, kterým se to samé opatření prodlužuje,“ uvedl dále.
Schillerová: Výklad je stejný
Změnu právního rámce u opatřeních proti šíření nákazy koronavirem, ministerstvo zdravotnictví zdůvodňuje tím, že jde o operativnější formu postupu. „Vláda jako hlavní krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví,“ vysvětlila redakci mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Současně připustila, že aktuální opatření mají dopad právě na možnost odškodnění. „Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru, jako například odklad záloh na zdravotní a sociální pojištění, dočasné pozastavení EET, zavádí finanční kompenzace pro zaměstnavatele nebo dává bezúročné půjčky pro současnou situací postižené podnikatele,“ dodala.
„Ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, když zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo.“
Alena Schillerová (ministryně financí)
Sám šéf resortu Vojtěch na dotazy zaslané skrze SMS zprávu nereagoval, stejně tak premiér Babiš.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která se odvolává na právníky ministerstva vnitra, je ale výklad v případě obou zákonů stejný. „Ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, když zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo,“ řekla pro Českou televizi.
„My jsme to učinili právě proto, že se objevovaly různé spekulace a vždycky v každé takového krizové době - já si to pamatuju z doby po povodních - máte vedle těch slušných lidí, kterých je zaplať pánbůh většina, černé pasažéry. A vůči těm se stát samozřejmě vymezí. Chtěli jsme zamezit těm nejednoznačným výkladům, proto je to podle zdravotnického zákona. Tak je to v pořádku. Ale výklad i co se týče krizového zákona, byl stejný,“ dodala.
Nefér postup
Pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu skutečně neuznají, zbývá jediná možnost: obrátit se na soud. V této situaci totiž není možné podle Sokola požadovat kompenzaci ani podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Muselo by totiž dojít k protiprávnímu jednání. „V daném případě ale obchody zavřely z úředního hlediska zcela v souladu se zákonem,“ vysvětlil.
Na veřejná místa nejvýše ve dvou. Ministerstvo zdravotnictví ještě víc omezilo volný pohyb v Česku
Číst článek
Jinak platí, že pro období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám vzniklým v důsledku krizových opatření žádat o finanční kompenzaci. Pozor si však podle Sokola musí dát na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září.
„Stát by se měl chovat férově a upozornit, že lidé tuto možnost vůbec mají. A říct, jakým způsobem mohou o náhradu škod žádat. Poškození by totiž měli už první nároky začíst uplatňovat. A vláda o tom zatím neřekla nic, v tom je to nebezpečí,“ dodal.
Vláda kvůli zmírnění dopadů koronavirové krize na byznys odpustila zatím drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování.
Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb (EET). Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Vládní návrh schválil ve středu Senát.
Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) už dříve také prohlásil, že na podporu podnikatelů kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě přesune několik miliard korun z evropských operačních programů.
