Kauza nelegálních obchodů s lihem znovu u soudu. Březinův otec tvrdí, že o nich nevěděl
Vladimír Březina ve středu u zlínského soudu znovu odmítl, že by věděl o rozsáhlých nelegálních obchodech s lihem, které organizoval jeho syn Radek. Připustil účast na transakcích v hodnotě stovek milionů korun, označil je však za zcela legální.
Státní zástupce viní Vladimíra Březinu, manželku Radka Březiny Stanislavu a dvě asistentky z legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti. Hrozí jim až osmileté vězení, vinu popírají. Škoda by měla být půl miliardy korun.
Obžaloba tvrdí, že se čtveřice na praní špinavých peněz podílela mezi lety 2005 až 2013. Podle žalobce Radka Bartoše se snažila peníze zlegalizovat například nákupem cenných papírů a nemovitostí. Vladimír Březina si podle spisu díky tomu přišel na více než 440 milionů a Březinová na více než 42 milionů korun. Podle Vladimíra Březiny však byly přijaté peníze nejčastěji vrácené půjčky. „Většinou to byly částky menší – milion a půl, dva miliony. Bylo to mockrát, opakovaně,“ řekl Vladimír Březina.
Soud zastavil část Březinovy kauzy s lihem. ,Tresty už dostali, tento by byl bez významu,‘ řekl obhájce
Číst článek
Půjčky a splátky
Léta prý půjčoval mnoha lidem včetně Radka Březiny a firem, které jeho syn ovládal. Mimo jiné šlo o Morávia-Chem vyrábějící autokosmetiku nebo Slovákia-Chem, kde působila jako jednatelka Březinová. Připustil, že mu syn splátku půjčky poslal například z účtu Likérky Drak. „Radek mi tvrdil, že s nimi má Morávia-Chem nějaké nevyřízené účty,“ uvedl. O tom, že jeho syn ovládal likérky, se prý dozvěděl, když ho začala stíhat policie.
Vladimír Březina řekl, že mu dlužníci mnohdy vraceli peníze v hotovosti. „Vybírali to oblastní správci, předali to účetní, ta to vložila na účet nebo se to dostalo ke mně,“ řekl. Mohlo se podle něj stát, že následně vkládaly peníze na jeho účet obžalované asistentky Kristýna Mazurová a Kateřina Míčková. „Ale spíše ne, byly to menší objemy,“ dodal.
Svůj majetek v letech 2005 a 2006 získaný vlastním podnikáním v nákupu a prodeji elektroniky odhadl na 600 až 700 milionů. Potvrdil, že za ně nakupoval akcie firem nebo nemovitosti, často prý na radu Radka Březiny.
Podezřelé transakce
O desítky vkladů peněz v hotovosti do bank se podle spisu postaraly právě Mazurová a Míčková. Podle státního zástupce poslouchaly příkazy a prováděly vklady, které byly v takovém rozsahu, že musely vědět, že nejde o legální peníze. Některé vklady údajně obstarala Březinová.
Všechny tři odmítly, že by o nelegálním původu peněz věděly. Mazurová s Míčkovou požádaly o konání hlavního líčení v jejich nepřítomnosti, trestní senát jim vyhověl. Vyšetřovatelům se v kauze podařilo zajistit majetek obžalovaných a dalších lidí ve výši kolem 400 milionů korun.
Radek Březina byl v červnu 2017 pravomocně odsouzen za rozsáhlé nelegální obchody s nezdaněným lihem k třináctiletému vězení. Způsobenou škodu vyčíslil vrchní soud na 5,6 miliardy korun. Spolu s Březinou si nepodmíněné tresty za podvody s lihem odpykávají čtyři muži, u dvou dalších ještě soudy pravomocný rozsudek nevynesly. Březinovu bratrovi Tomášovi snížil Nejvyšší soud původní šestiletý trest na 3,5 roku, před časem byl z vězení podmínečně propuštěn. Hlavní líčení týkající se praní špinavých peněz by mělo pokračovat až do května.
