Blatného pět měsíců v čele zdravotnictví: nefunkční PES, odpor proti Sputniku i personální problémy
Jeden rok s pandemií, čtyři ministři. V čele resortu zdravotnictví se od loňského jara vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula a Jan Blatný (všichni za ANO). Posledního jmenovaného po pěti měsících v funkci odvolal prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne, vystřídal ho ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Server iROZHLAS.cz přináší přehledný souhrn Blatného působení v čele ministerstva.
Mlžení kolem podpisu
Prezident ho jmenoval 29. října. A hned ten den vzbudil novopečený ministr, dětský hematolog Jan Blatný (za ANO) velkou pozornost. Nebylo to kvůli slovům o tom, že ke koronaviru je potřeba přistupovat s respektem, ale kvůli podpisu petice spolku Milion chvilek.
Blatný přiznal podpis petice proti Babišovi. ‚Důvod, proč jsem na ministerstvu, je odborný,‘ tvrdí
Číst článek
Jednapadesátiletý ministr totiž kolem signování výzvy k odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) nejdřív mlžil. Deníku Právo třeba řekl, že ji za něj podepsal někdo jiný, přestože byl podpis ověřený jeho pracovním e-mailem.
Nakonec potvrdil, že petici skutečně podepsal a v minulosti byl opravdu pro premiérův konec. Do vlády ovšem podle svých slov vstoupil, protože pro něj bylo důležitější, že může pomoci v boji proti epidemii koronaviru.
Zkrachovalý PES
Zásadní zlom v boji s covidem měl přijít po dvou týdnech od nástupu Blatného do funkce. Nový šéf resortu chtěl ukončit chaos kolem opatření a přišel s protiepidemickým systémem (PES).
„Když víme, že od středy tohoto týdne se pohybujeme na stupni číslo čtyři, pak pokud to vydrží do středy příštího týdne, tak bychom od dalšího pondělí mohli rozhodovat o rozvolnění,“ vysvětloval na tiskové konferenci. Byl pátek 13. listopadu.
Svrčinová do týdne předloží změny PES. Mají určit hranice pro rozvolňování
Číst článek
A jak nový ministr řekl, tak se i stalo: brzy došlo k přechodu ze čtvrtého na třetí stupeň. Problém ale nastal, když se situace začala opět zhoršovat. Vláda se totiž 8. prosince rozhodla zavést jakési „mezipatro“ mezi 3. a 4. stupněm indexu, když omezila například otevírací dobu restaurací, přestože měly mít podle pravidel třetího stupně otevřeno do 22.00.
„Hospodští to mají asi jako trest, že nedokázali uhlídat hosty,“ kritizoval vládu například místopředseda sněmovního zdravotního výboru Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že se ze systému PES stal „kočkoPES“.
Na konci ledna pak Blatný řekl, že index PES už není pro určování opatření relevantní. Hlavním ukazatelem se pro vládu stala naplněnost nemocnic. V nejbližší době by měl vzniknout nový systém pro uvolňování opatření, jeho tvorbu má na starosti hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Personální potíže
Právě Svrčinová na začátku března nahradila hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Výměnu ale Blatný odmítl komentovat. „Je to něco, co se nějakým způsobem děje,“ řekl nakonec.
I za další personální změny na resortu si ale Blatný vyslechl kritiku. Třeba za situaci ohledně očkovacího koordinátora Zdeňka Blahuty. Toho ministr jmenoval na začátku prosince, na konci ledna už se ale Blahuta pakoval.
„Musím si sbalit, omlouvám se. Neřeknu vám o tom nic, jsem ale strašně rád, že je to za mnou. Z venku neodhadnete, jak to bude fungovat. Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné. Ještě, že opravdu zdravotní obtíže mám, takže to je opravdu vše, co k tomu můžu říct. Nezlobte se, mně by ujel vlak, musím se jít obléct,“ komentoval tehdy Blahuta pro iROZHLAS.cz.
Nešlo to, práce bobtnala do nepředstavitelných rozměrů, vysvětluje Blahuta svou rezignaci
Číst článek
Později v rozhovoru vysvětlil, že práce bylo moc a „největší logisticko-zdravotnická akce v českých dějinách“ se nedala stíhat na omezený úvazek, na němž se s Blatným dohodli. Do funkce pak ministr jmenoval Kateřinu Baťhovou, která ale z resortu odchází společně s ministrem. V úterý rezignovala.
Během Blatného působení na ministerstvu z resortu odešla i řada odborníků v čele s náměstkem pro zdravotní péči Aleksi Šedem nebo ředitelem Státního zdravotního ústavu Pavlem Březovským, který musel skončit kvůli přednostnímu očkování.
Hned po nástupu se Blatný rozloučil i s náměstkem a bývalým prezidentem lékárnické komory Lubomírem Chudobou. Ten tak ve funkci vydržel pouhých dvacet dní.
„Náměstkem ministra zdravotnictví jsem byl jmenován profesorem Prymulou, který však po několika dnech ze známých důvodů rezignoval. Jeho nástupce Jan Blatný mi v úvodu našeho prvního osobního setkání jen oznámil, že si jmenuje ‚svého‘ náměstka a můj pracovní poměr ukončil,“ vysvětlil Březovský pro server iROZHLAS.cz.
Sporné výroky
Blatný se stal terčem kritiky také kvůli výrokům. Třeba za to, že 10. ledna uvedl, že Česko hodně testuje. „Česká republika testuje opravdu hodně. Není pravda, že testujeme málo,“ napsal ministr na twitteru.
To ale popřel například bývalý testovací koordinátor Marián Hajdúch. „FAKE. Vysoké počty testů v 53. týdnu 2020 korelují s obrovským počtem nakažených. Přibližně polovina pozitivních osob z ‚plošného‘ testování má symptomy…“ reagoval na stejné sociální síti.
Kritika na adresu ministra eskalovala koncem ledna. „Z těch, kteří jsou v Česku ve statistikách úmrtí s covidem-19, zemřelo v přímé souvislosti s tímto onemocněním 30 procent. U 10 procent souvislost nebyla prokázána a u 60 procent je možná nebo pravděpodobná,“ sdělil totiž ministr televizi Nova.
Jeho prohlášení se pak chytila řada dezinformačních webů, například ruský vládní server Sputnik, jak napsal Deník N.
Naposledy zaujal Blatného výrok o vývoji epidemie. „Vždycky, když máte nastavenou nějakou situaci, tak máte tři možnosti. Buď se ta situace zlepší – k čemuž je maximum předpokladů, včetně rozbíhajícího se očkování. Nebo zůstane stejná, nebo se bude horšit,“ uvedl na tiskové konferenci 19. března.
Ne Sputniku
Problematická byla také očkovací strategie. Vakcíny sice do Česka dorazily 27. prosince, v prvních týdnech ale očkování drhlo, provázel ho chaos a vázlo zveřejňování informací. Blatného očkovací strategii pak kritizovali odborníci jako málo ambiciózní.
„Zpoždění bude samozřejmě stát lidské životy a miliardy korun,“ řekl tehdy pro iROZHLAS.cz Milan Kubek, šéf České lékařské komory.
Ministr Blatný: Pokud nám budou chodit vakcíny, budeme mít v létě sedm milionů naočkovaných
Číst článek
Naopak pochvalu od odborníků i od opozice si ministr vysloužil za postoj k ruské vakcíně Sputnik V a čínské očkovací látce od firmy Sinopharm. Ve své funkci přitom Blatný trval zejména na jedné věci - že se v Česku nebude očkovat vakcínami, které nebudou schválené.
„Dokud budu ministr zdravotnictví, tak nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura,“ řekl 10. února v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Tento názor pak ještě několikrát zopakoval a nakonec to byla patrně jedna z věcí, kvůli nimž o funkci přišel. Za přístup k neschváleným vakcínám ho totiž kritizoval prezident Miloš Zeman, který premiéra Babiše vyzval k jeho odvolání.
Spekulace o odvolání
O Blatného odvolání se spekulovalo už dřív. Na konci ledna například v pořadu Otázky Václava Moravce zazněla informace, že Blatný má do 14 dnů odejít z pozice ministra. V té době už to vypadalo, že na funkci rezignuje, když na tiskové konferenci začal svůj výstup vysvětlováním, že se „nerad vzdává“.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz pak ovšem uvedl, že právě kvůli tomu ve funkci zůstane. „Každé ministerské křeslo je dočasné. Za svoji výhodu považuji, že na něm nijak nelpím. Jestli budu v této pozici pracovat až do voleb, tak budu pracovat až do voleb. Pokud to dopadne jinak, tak to dopadne jinak, ale ne proto, že bych chtěl utéct.“
Jan Blatný končí ve funkci ministra zdravotnictví. ‚Důvodem je politické rozhodnutí,’ řekl
Číst článek
Koncem měsíce se pak objevila další spekulace o možné výměně resortů zdravotnictví a zahraničí mezi ANO a ČSSD, se kterou přišel server televize CNN Prima News. Babiš ale tehdy vyloučil, že by ministři zdravotnictví Blatný a zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) měli do konce března skončit. Podobně předseda vlády reagoval i na slova prezidenta Miloše Zemana o tom, že by Blatnému prospěl odpočinek.
Premiér Babiš na spekulace o Blatného odvolání většinou reagoval tím, že taková možnost není na stole. V úterý 6. dubna večer však ministrovi po pěti měsících ve funkci sdělil, že s ním už nepočítá. O den později ho prezident Miloš Zeman odvolal.
