‚Zvýšil se počet elektrocyklistů, starší lidé se vrátili do hor.‘ Horská služba očekává vysoké počty úrazů

Horská služba očekává v letošní letní sezoně opět vysoký počet úrazů. Jejich množství v posledních pěti letech roste, loni měli záchranáři v létě 2918 zásahů. Na nárůstu počtu úrazů má největší podíl rozvoj horské cyklistiky, řekl dnes novinářům náčelník Horské služby René Mašín. Stále více se to podle něj týká lidí na elektrokolech.

Špindlerův Mlýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Městská kola

Vloni záchranáři zasahovali u 1003 úrazů cyklistů, u majitelů elektrokol vzrostl meziročně počet o třetinu (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Velký nárůst úrazů vidíme u elektrocyklistů, s ohledem na to, že to je možná starší generace, která je využívá. Zvýšil se počet cyklistů, starší lidé se vrátili do hor, kolo jim to umožní a snáze se dostanou do horních partií,“ popisuje Mašín, jak problémy vznikají. 

‚Mám vnitřní zlomeninu kolene a před sebou pět měsíců hojení.‘ Nehod na elektrokoloběžkách přibývá

Číst článek

Vloni záchranáři zasahovali u 1003 úrazů cyklistů, u majitelů elektrokol vzrostl meziročně počet o třetinu. Evidují také 177 zraněných koloběžkařů.

Podle Mašína lidé tráví víkendy a dovolené na horách stále častěji a zvyšuje se návštěvnost. V areálech vznikají adrenalinové atrakce, což se odráží i na počtu úrazů. Někdy se vlivem náhody zraní i opatrní turisté.

‚Počet záchranářů je dostatečný‘

Horská služba zaměstnává 120 záchranářů a deset administrativních pracovníků. Jejich počet ale zvýšit neplánuje.

„Spíše je to o lepším využití techniky, kterou máme a která zrychluje a zjednodušuje zásahy. Současný počet záchranářů je dostatečný, vloni jsme navyšovali jejich počet v Beskydech, kde jsme na základě reakce zdravotnické záchranné služby museli obsadit celoročně službu v oblasti Kohútky, kde byly velké problémy,“ popsal Mašín.

Když hoří elektrokoloběžka, není to jen na pár minut hašení. ‚Není univerzální postup,‘ vysvětlují hasiči

Číst článek

Horská služba spolupracuje i s obdobnými organizacemi z Polska, Slovenska či Německa. Například v Krkonoších vypomáhá na polské straně u lavinových nehod. V Česku je nejčastěji v kontaktu se zdravotnickou záchrannou službou a leteckou záchrannou službou. Například loni zasahoval vrtulník z Hradce Králové u zhruba pěti desítek případů.

Horskou službu zřizuje stát, financuje ji ministerstvo pro místní rozvoj. V předchozích letech měla přebytkový rozpočet, část peněz vracela státu. V loňském roce ji zaskočilo zdražení cen energií a pohonných hmot, schodek musela pokrýt z vlastních rezerv.

Letos má organizace na investice 117 milionů korun. Největší náklady si vyžádá výstavba nových a rekonstrukce starších stanic a služeben. Zcela nové služebny a vybavení se dočkají na podzim 2024 například v Beskydech na Javorovém vrchu.

Další peníze budou směřovat do obnovy dopravní techniky, tedy terénních aut, skútrů a čtyřkolek.

ČTK, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme