V nárůstu zásahů se odráží zvýšený zájem lidí o letní pobyty na horách a to, že střediska nabízejí stále širší služby. Počty zásahů se meziročně zvýšily ve všech pohořích.
Žena na Frýdecku-Místecku měla těžkou alergickou reakci. „Díky rychlé přednemocniční neodkladné péči se podařilo její stav stabilizovat,“ popisuje mluvčí záchranářů.
Horská služba vyjela minulý týden k celkem 216 případům. „Když jdu na horskou túru, ať je to alespoň tříčlenná skupina a ať si výlet dobře naplánují,“ opakuje základní doporučení Marek Fryš.
V lavinových lokalitách nejvyšších českých hor nadále platí první, nejmírnější stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenech Krkonoš je 90 až 120 centimetrů sněhu.
Výstrahu před silným větrem v sobotu vydala Horská služba Krkonoše pro celou oblast horských hřebenů, pro kterou platí zároveň upozornění na ledovku a náledí.
„Když horská služba zasahuje ve větší vzdálenosti od hlavní přístupné trasy, tak operace vyjde až na 430 eur. Občany České republiky ale neúčtujeme,“ říká šéf krkonošské horské služby Pavel Cingr.
„Muž prodělal těžké polytrauma, je napojený na umělou plicní ventilaci,“ uvedl mluvčí nemocnice. Muž byl v bezvědomí a podchlazený, na plicní ventilaci jej napojila již posádka záchranného vrtulníku.
„I přes veškerá upozornění se neustále v našich horách pohybují turisté s nedostatečným vybavením a v důsledku podcenění terénu dochází k úrazům,“ uvedl náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Cingr.
„Po Jubilejní cestě šlo šest českých turistů. Jedna turistka sklouzla, v podstatě se jí nic nestalo. Ostatní nebyli schopni se z Jubilejní cesty, ze zledovatělého terénu, dostat. Zavolali si pomoc.“
Do měsíce by podle Víta Rakušana (STAN) mohl v Česku fungovat centrální systém varování přes SMS. V budoucnosti by mohl pomoci při situacích podobným střelbě na filozofické fakultě.
U hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 metrů byly ráno dva stupně nad nulou, mlha, přes metr sněhu a vítr dosahoval v nárazech přes 60 km/h, uvedla horská služba.
Podle Jana Dubka z horské služby lze očekávat pouze laviny středních rozměrů, které se většinou zastaví ještě na svahu. „Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá,“ uvedl.
Období prázdnin je pro záchranáře z horské služby jedno z nejnáročnějších. Kromě cyklistů se objevují ve statistice i zranění lezců na skálách, pěších a dalších sportovců i nesportovců.
Loni měli záchranáři v létě 2918 zásahů, z toho v 1003 případech zasahovali u cyklistů. U majitelů elektrokol v minulém roce vzrostl počet úrazů o třetinu.
První školení dobrovolných horských záchranářů se koná v létě, v zimě pak druhá a závěrečná část. Po absolvování závěrečných zkoušek se čekatelé stávají dobrovolným členem horské služby.
Třetí lavinový stupeň platil v Krkonoších od 2. února. Horská služba jej vyhlásila po vydatnějším sněžení, silném větru v posledních dnech, kdy na horách napadlo přes půl metru sněhu.
„Podcenili snad vše. Tím nejdůležitější však byl fakt, že byli naprosto nedostatečně oblečeni, obuti a vybaveni,“ popsal v tiskové zprávě náčelník Horské služby Jeseníky Vítězslav Kaller.
Horská služba Krkonoše vydala výstrahu před velmi silným větrem, který může mít na hřebenech rychlost i nad 126 kilometrů v hodině. Turisté si mají dát pozor i na místy vyfoukaný a zledovatělý terén.
Krátce po půlnoci se vydala skupina turistů a záchranářů ze Sněžky na stanici horské služby do Pece pod Sněžkou. Celá záchranná akce skončila v sobotu kolem 03.00.