Vyvolá strach o úspory, používá falešná telefonní čísla i komplice. V Česku řádí falešný bankéř
Tři sta podvedených lidí a škoda až 40 milionů korun. To jsou případy, které teď řeší policie v souvislosti s falešným bankéřem. Svým obětem zavolá a tvrdí, že je z jejich banky. Využívá přitom i komplice, falešného policistu. Oba umí manipulovat takovým způsobem, že oběť sama vybere peníze ze svého účtu a pošle je do cizí bitcoinové peněženky.
S podvodníkem se setkal i pan Petr, který nechtěl prozradit svou celou identitu. Tomu falešný bankéř zavolal ve tři hodiny odpoledne před prodlouženým víkendem.
„Říkal mi, že můj účet je pravděpodobně v nebezpečí, že možná došlo ke zneužití mých dokladů nebo internetového či mobilního bankovnictví,“ vzpomínal pan Petr.
Hovor prý trval několik desítek minut, v průběhu kterých si jej mezi sebou přepojovalo více lidí, aby tak telefonát nabyl na důvěryhodnosti. Po pár hodinách se s ním spojil falešný policista, který jej pozval na výslech, protože údajně dostal informace od banky, že se, stejně jako dalších patnáct lidí, stal obětí podvodu.
Na každou námitku a otázku, se kterou pan Petr přišel, měli podvodníci připravenou okamžitou odpověď. Byli natolik přesvědčiví, že jim uvěřil a vydal se do obchodního centra v Praze 4, kde ze svého účtu vybral úspory. Ty měl následně předat partnerovi jeho banky, který měl finance ochránit.
Podvodníci panu Petrovi řekli, aby své peníze předal tak, že je vloží do bitcoinmatu. A v ten moment se dostalo muži, který se tak tak vyhnul ztrátě svých úspor, uvědomění.
‚Postupně mu z účtu převedl 350 tisíc.‘ Tachovští kriminalisté pátrají po podvodníkovi s kryptoměnami
Číst článek
„Bylo to ve chvíli, když jsem stál před samotným bitcoinmatem a měl jsem zvolit ‚nakoupit bitcoin‘. V ten moment mi došlo, že je něco špatně a za hranou,“ vyprávěl pan Petr.
Falešný bankéř se jej pokoušel i přes jeho odmítnutí požadavku ještě chvíli přemlouvat, dokonce mu vyhrožoval. Pan Petr se ale nedal a vybrané peníze do bitcoinmatu nevložil.
Mnozí před ním však podvodníkům podlehli. Podle policisty Ondřeje Kapra z odboru hospodářské kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování momentálně policisté evidují přes 300 případů podobného typu s celkovou škodou kolem 40 milionů korun.
Důvodem, proč tolik lidí falešným bankéřům uvěří, mohou být falešná telefonní čísla. „Útočníci dokážou napodobit ID volajícího. To jim umožňuje se vydávat v telefonátech prakticky za kohokoliv, například za banky nebo i policii,“ vysvětlil Kapr. Příjemcům hovorů se tak na displeji ukáže opravdu existující číslo, například kriminální policie, na druhé straně se ale skrývá falešný policista.
Žena ze Zlínska přišla kvůli neopatrnosti na internetu o 1,25 milionu korun. Chtěla investovat do kryptoměn
Číst článek
Podobných případů podvodů bude podle České bankovní asociace před Vánoci přibývat. Podle jejich mluvčí Andrey Trudičové banky po svých klientech nikdy nepožadují přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, ani údaje z platebních karet či PIN kódy.
„Svým klientům rovněž nezasílají odkazy, kde je toto vyžadováno. Banky také nikdy nežádají své klienty o umožnění vzdáleného přístupu do jejich počítače nebo o vybrání jejich peněz z běžného účtu v hotovosti a jejich vložení přes bankomat na jiný účet,“ upozornila Trudičová.
Pokud se vám hovor s bankou zdá podezřelý, nejjednodušší je hovor ukončit, vyhledat si na internetu infolinku své banky a zavolat na ni.
