• Má to být způsob, jak evropským regionům závislým na těžbě uhlí pomoci v přechodu ke klimatické neutralitě. Z unijního rozpočtu by tak na obnovu životního prostředí mohlo do Česka přitéct 15 miliard korun.
• Přestože jsou peníze určeny hlavně pro malé a střední podniky, nárokují si je i velké koncerny včetně holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
• V jejich prospěch přitom lobboval také poslanec ANO Jaroslav Bžoch, zjistil iROZHLAS.cz. „Byla by to diskriminace,“ obhajuje svou iniciativu.

Původní zpráva Praha 6:00 6. listopadu 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když se letos v březnu řešil na sněmovním výboru pro evropské záležitosti chystaný Fond pro spravedlivou transformaci, začínala právě koronavirová krize. Stanovisko poslanců tak prošlo bez povšimnutí širší veřejnosti. Pro rozdělování unijních miliard pro regiony postižené útlumem těžby uhlí šlo přitom o zásadní moment.

Kontroloři: Místo malých firem braly dotace velké koncerny. ‚Účelové,‘ hájí se resort zemědělství

Číst článek

Výbor totiž na návrh poslance ANO Jaroslava Bžocha přijal usnesení, podle něhož by evropské dotace určené pro malé a střední podniky měly čerpat rovněž velké firmy. Podle stávajícího záměru by na ně totiž dosáhly jen v nejnutnějších případech, a to až po pečlivém zvážení.

„Výbor by vzhledem k administrativní náročnosti přípravy transformačních plánů uvítal rozvolnění a vyjasnění podmínek umožňujících podporu velkých podniků,“ píše se v dokumentu.

Zákonodárci také nesouhlasili s tím, aby plány „spravedlivé územní transformace“ obsahovaly výčet velkých firem, které se Česko případně chystá v rámci mimořádného dotačního programu podpořit. Bžoch to v dokumentu označuje za „zasahování do kompetencí členského státu v oblasti sdíleného řízení“.

Svoje doporučení posléze výbor skrze šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) zaslal s odkazem na jednání i do Bruselu. „Dovolte mi vás informovat o stanovisku výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,“ uvedl v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi.

Dotace pro giganty

Nyní se přitom ukázalo, že mezi možnými adepty na unijní peníze jsou zatím – místo malých a středních firem – hlavně velké koncerny. Na seznamu, který v polovině října projednala vláda, figuruje například polostátní ČEZ, společnost United Energy miliardáře Daniela Křetínského, Cínovecká deponie podnikatele Karla Janečka a také Lovochemie z koncernu Agrofert.

Severočeská chemička z Babišova svěřenského fondu žádá podle vládních dokumentů, na které upozornil server Seznam Zprávy, o dotaci na projekt v hodnotě 6 miliard korun. Peníze na jeden z nejnákladnějších projektů v Ústeckém kraji chce na modernizaci energetiky – plánuje koupit nové plynové kotle, tepelné čerpadlo pro vytápění Lovosic i vlastního areálu či vystavět solární park.

V materiálech, které má redakce k dispozici, je záměr vyznačen oranžovou barvou. Ta značí střední připravenost.

Peníze z Fondu spravedlivé transformace mají přitom čerpat zejména malé a střední podniky, a to na obnovu životního prostřední, případně vzdělávání zaměstnanců v této oblasti. Poslanec Bžoch si však nadále stojí za tím, že by měl být dotační program otevřený pro všechny bez rozdílu. „Je to důležité, aby nedocházelo k žádné diskriminaci,“ tvrdí.

Že by zákonodárce úmyslně pomáhal někdejšímu byznysu svého politického šéfa, ale odmítá. „Primárně by se měly uspokojit malé a střední podniky. To nikdo nerozporuje. Na druhou stranu by byla škoda, pokud by ty peníze nebyly schopny utratit, aby Česká republika jenom pro to, že tam nebudou zahrnuty větší podniky, o ně přišla,“ pokračoval poslanec.

Problém tak Bžoch nemá ani s možnou dotací pro Lovochemii. „Pokud by splnila podmínky, nevidím jediný důvod, proč by to neměla dostat,“ doplnil zákonodárce s tím, že dosud ale není jasné, na co přesně unijní peníze půjdou. A poslední slovo podle něj bude mít nakonec stejně Evropská komise.

Riziko střetu zájmů

Nesouhlasí s tím však opoziční Piráti. Poslanec Lukáš Černohorský v případné dotaci pro Lovochemii vidí hned dvojité riziko střetu zájmů. Babišův možný konflikt ve vztahu k Agrofertu totiž nadále prověřuje auditní orgán Evropské komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v Lovochemii dříve působil.

Brabcův resort má navíc peníze na obnovu regionů postižených útlumem těžby uhlí posléze rozdělovat. „Až skončí ve vládní funkci, čekám, že se bude chtít do Lovochemie vrátit. A ta mezitím může dostat takto obří dotaci,“ řekl Černohorský s tím, že si ani nemyslí, že by projekt splňoval hlavní zaměření programu, kterým je přeměna energetické infrastruktury.

Kvůli plánované podpoře proto pirátský poslanec premiéra i Brabce koncem října interpeloval. „Nebudete mi věřit, ale já to slyším poprvé, ten nesmysl. Teď mi Brabec napovídá, že to je nesmysl,“ reagoval na Černohorského dotazy ve sněmovně premiér Babiš. „V životě jsem neslyšel o tom, že by tam byla tahle chemička,“ doplnil.

Premiér tak reagoval zřejmě proto, že u rozhodování nebyl. Z preventivních důvodů kvůli auditnímu šetření ke střetu zájmů musel za dveře, jak upozornil Seznam Zprávy.

Holding Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky podobně jako další firmy v regionu oslovil Ústecký kraj. Ten připravil soupis velkých projektů, které by připadaly v úvahu. „Odpověděli jsme na písemný požadavek, kde jsme byli předběžně dotazováni na naše projektové záměry v oblasti investic do zlepšení životního prostředí. Nejde jen o Lovochemii,“ uvedl redakci.

Hanzelka současně upozornil, že dotační program je zatím v přípravě. Výtky na adresu chemičky tak podle něj koncern vnímá jako „nepodložený pokus“ poškodit jeho dobré jméno. „Nikde ani není uvedeno, že společnosti Lovochemie bude nějaká podpora přiznána. Ostatně zatím ani nejsou známa přesná pravidla poskytování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci,“ doplnil.

Souhlas Bruselu

Fond spravedlivé transformace na podporu regionů závislých na uhelném průmyslu souvisí se záměrem Evropské unie přejít na bezuhlíkovou ekonomiku. Takzvaný Green Deal, tedy Zelená dohoda, požaduje, aby evropské země utlumily těžební průmysl do roku 2030. Ministr Brabec koncem září ale řekl, že to v případě Česka nevidí jako reálné.

‚Smír není možný.‘ Česku stále hrozí, že bude vracet 1,16 miliardy za chyby v zemědělských dotacích

Číst článek

Peníze by měly zamířit do Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Aktuálně se připravuje legislativní rámec mimořádného programu, který má tedy pomoci nejpostiženějším regionům mírnit ekonomické dopady při přechodu na klimatickou neutralitu. Na starosti to má coby koordinátor eurodotací v Česku ministerstvo pro místní rozvoj. Seznam projektů velkých podniků má být jeho povinnou přílohou. 

Konečnou verzi záměru musí schválit ještě Evropská komise. Česká vláda bude proto materiály, které projednala na svém říjnovém zasedání, odesílat do Bruselu. Až ten tedy řekne, které z načrtnutých projektů dostanou nakonec zelenou. Dotační program s názvem Spravedlivá transformace bude poté administrovat ministerstvo životního prostředí.

„Ten bude standardně jako každý operační program projednáván a schvalován Evropskou komisí a schvalování konkrétních projektů bude procházet standardním úředním procesem. Projekty pochopitelně musí splnit všechny požadavky dané jak programem, tak konkrétní výzvou,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Petra Roubíčková. Odmítla tak, že by ministerstvo mohlo upřednostňovat některé uchazeče. 

Brabcova obrana

Ke kritice Pirátů kvůli možné podpoře Lovochemie se vyjádřil také ministr Brabec. V dopise adresovaném šéfovi strany Ivanu Bartošovi vyloučil, že by jeho resort mohl porušovat českou i evropskou legislativu týkající se střetu zájmů. Upozornil, že unijní auditoři v případě operačního programu Životní prostředí nenašli žádné pochybení.

 „V rámci Operačního programu Životní prostředí není žádní projekt dotčený finanční korekcí z důvodu porušení legislativy ošetřující střet zájmů,“ napsal Brabec. A v souladu s pravidly zákona o střetu zájmů bude ministerstvo podle něj při administraci všech dotačních titulů postupovat i v budoucnu.

Evropská komise přitom v rámci auditního šetření došla k závěru, že Babiš přes svěřenské fondy holding Agrofert nadále ovládá. Podle zákona o střetu zájmů by tak koncern neměl mít nárok na investiční dotace ani by se neměl ucházet o veřejné zakázky.

Přímo k chystanému fondu pak Brabec uvedl, že hlavní obrysy vláda dopracuje nejdříve v příštím roce. První výzvy by tak podle něj mohl resort vypsat v roce 2022. „Pokud jde o otázku podpory velkých podniků, Evropská komise s jejich podporou výslovně počítá i v návrhu příslušného nařízení. Důvodem je skutečnost, že velké podniky tvoří nezbytnou součást transformačního procesu dotčených regionů,“ doplnil.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít