Mapy lékařů: praktici chybí na Domažlicku, pediatři téměř všude. Nejvíce zubařů je v Plzni
Sehnat praktického lékaře či zubaře je pro mnoho obyvatel Česka stále větším problémem, který se netýká jen menších obcí. Nejvíce pacientů připadá na lékaře ve Středočeském kraji, vytížení jsou ale i na Plzeňsku či Karlovarsku. Lékaři navíc stárnou a náhrady kraje shánějí těžce. Server iROZHLAS.cz proto sestavil mapu okresů, která dostupnost péče analyzuje.
Lékařů je v Česku více než 42 tisíc, vůbec nejlepší je dostupnost péče v hlavním městě. Do Prahy se ale sjíždějí pacienti z celých Čech, tedy nejenom ze Středočeského, ale i z Libereckého nebo Jihočeského kraje.
Mezi nejpočetnější skupinu lékařů patří praktici, nejméně obyvatel na jednoho praktického lékaře připadá v Olomouckém a Královéhradeckém kraji, naopak nedostatkem lékařů trpí lidé na Ústecku a v jižních Čechách.
Mapa praktických lékařů
Mapa zobrazuje počet praktických lékařů na 100 000 obyvatel. Nejméně lékařů je na Domažlicku, nejvíce naopak na Pelhřimovsku a v okrese Rakovník. Data novináři serveru iROZHLAS.cz získali od Všeobecné zdravotní pojišťovny a jsou platná ke květnu letošního roku.
Dlouhodobě nejpalčivějším problémem českého zdravotnictví není nedostatek lékařů, ale jejich věk. V odlehlejších obcích navíc mnohdy vysloužilé lékaře nemá kdo nahradit. Mladí lékaři častěji zůstávají ve větších městech, která přinášejí více příležitostí, a nebo odcházejí pracovat za hranice.
Vůbec nejkomplikovanější je situace praktických lékařů, kteří patří mezi nejstarší věkovou skupinu hned vedle pediatrů a hygieniků. Z informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že zhruba 40 procent všech lékařů v ambulantních zařízeních má 60 a více let. Mezi praktiky a pediatry je takových lékařů dokonce polovina.
„Nejstarší praktici jsou v Praze, protože tam alespoň ještě jsou. Kdežto na jiných místech v republice už odešli úplně,“ říká pro iROZHLAS.cz Michal Sojka z České lékařské komory. Podle něj zájem o všeobecné praktické lékařství mezi studenty medicíny upadá, nejhůře situace doléhá na malé obce.
Ministerstvo plánuje vznik sdílených ordinací. Společně by pracovalo více praktických lékařů a sester
Číst článek
„Je to součástí obecného vylidňování venkova. Můžeme hovořit o začarovaném kruhu, jestliže nemáte v obci učitele, pediatra, tak vám tam nikdo pracovat nepůjde. Cykluje se to,“ popisuje Sojka.
Potvrzují to také zkušenosti z jednotlivých krajů. „Dlouhodobá situace samozřejmě dobrá není. Chybí jak lékaři, tak sestry i další zdravotnický personál. Průměrný věk lékařů a sester bohužel narůstá, jenom kopírujeme situaci v celé České republice,“ tvrdí předseda České lékařské komory Pardubice Jiří Vondrák.
Pardubicko trápí hlavně nedostatek zubních lékařů - na více než půl milionu obyvatel v kraji jich připadá 294. Pro srovnání: Jihomoravský kraj, který má obyvatel dvakrát tolik, obsluhuje 1058 zubařů. Právě v Brně lze zubní lékařství studovat na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Stovky odejdou
Zajištění dostupnosti zdravotní péče je prací zdravotních pojišťoven, iniciativní ale mohou být i samy kraje. Pobídky, jak nalákat lékaře do menších měst, jsou ale podle Sojky z České lékařské komory většinou ve formě snížení nájemného či jednorázových příspěvků v řádech nižších stovek tisíc korun. „Pravděpodobně to moc nefunguje. Zájem není moc velký,“ líčí.
Doktorů navíc přibývá jen pozvolna. Podle srovnání Ústavu zdravotnických informací a statistiky se mezi lety 2017 a 2018 navýšil počet úvazků lékařů o 476. Mladí lékaři podle ústavu nastupují na 0,8 úvazku, zhruba 20 procent ale po promoci najde práci mimo zdravotnictví.
Česko o nové absolventy přichází i odchodem do zahraničí, trendem je práce v sousedním Německu či Velké Británii. „Nelze to řešit opatřeními typu umístěnky, vracení školného a podobně. Určitá část mladých lékařů odejde hned po promocích s tím, že se nevracejí. Odejdou stovky a vrací se jednotky. Mají násobně vyšší plat, levnější bydlení a kvalitnější životní podmínky. Proč by se vraceli?“ ptá se Sojka.
Jedinou cestou, jak lékaře udržet, je podle něj zlepšit pracovní podmínky. „Hlavní je vzdělávání, protože u mladých lékařů je nejčastějším důvodem odchodu do zahraničí chaotický a nepřátelský způsob výuky. Pak jsou to platy, nemůžeme si říct, že to není pravda. Žádné pěti nebo desetiprocentní navýšení to nevyřeší. Jsme v kapitalismu. Pokud je něčeho nedostatek, musíte to přeplatit.“
Komplikace: koronavirus
Odcházení lékařů do důchodu a nemožnost jejich náhrady trápí také rodiny s dětmi. Do konce letošního roku navíc zavřou ordinaci další desítky pediatrů, jak odhaduje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hulleová.
Méně než 21 pediatrů na 100 000 obyvatel je v mapě znázorněno červenou barvou, situace odpovídá pětadvaceti okresům. Data jsou přepočítána na obyvatele dané věkové kategorie.
„Situace se pořád zhoršuje. Není to tak masivní problém, aby se připomínal během epidemie, ale je plíživý a jednou bouchne. Katalyzátorem může být právě i koronavirus, protože i dětští lékaři jsou přetížení. Je otázkou, jestli za lékaře najdeme náhradu,“ říká Hulleová. Rodinám s dětmi se navyšuje dojezdová vzdálenost, komplikace s tím spojené netrápí jen malé obce, ale i hlavní město.
Nejméně gynekologů a porodníků je na Chebsku a Tachovsku. Nedostatek je ale i na opačném konci republiky, na okres Frýdek-Místek připadá 14 gynekologických ordinací.
Problém přitom nastává již při studiu – mladí lékaři tráví čas na dětských odděleních nemocnic a do primární péče se dostávají jen zřídka. „Zrušila se čtyřletá atestace, po které mohl jít lékař pracovat rovnou do ordinace. Nyní se musí vzdělávat převážně na dětských odděleních nemocnic. Lékařů je samozřejmě málo, a tak v nemocnicích zůstávají,“ popisuje problém Hulleová.
Mírně odlišný trend pozoruje české zubní lékařství. Stomatologická komora k loňskému roku evidovala 8281 aktivních zubních lékařů, tedy zhruba o 2000 více než před deseti lety. „Kolegové neodcházejí do důchodu. Popravdě, stále čekáme na pokles, ale pořád je zubařů více a více. Kromě produkce vysokých škol a neodcházení do penze má na to vliv i velký příliv ze zahraničí,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz prezident Stomatologické komory České republiky Roman Šmucler.
Zubařky na mateřské
Nastupující generace zubních lékařů je početná – těch do pětatřiceti let působí v Česku 2831. Stejný počet, tedy okolo 30 procent, tvoří zubaři nad šedesát let. Mezi mladými ale převažují ženy, které tvoří necelých 70 procent.
Odchod na mateřskou dovolenou podle Šmuclera někteří pacienti pociťují už nyní. „Pokud za problém vnímáme odchod na mateřskou, tak ten máme už nyní, takže se nezhorší. Zhruba 800 lékařek je na mateřské a tento stav se bude asi udržovat. Řada žen, které vedeme jako nepracující na mateřské, ale pracuje na částečný nebo plný úvazek. Čtyři roky doma jsou lékařky málokdy,“ říká.
Podle něj navíc pozvolna stoupá počet zubařů ve všech krajích – s výjimkou Pardubického. „Pojišťovny ale fakticky zavírají ordinace na venkově. Tam by dnes už zubní lékař sám od sebe nešel žít, ale za socialismu mu to přikázali,“ pokračuje Šmucler.
Jen letos na Pardubicku bez náhrady skončili zubaři v České Třebové, Jevíčku a v Horním Jelení. „Řešení případné horší dostupnosti zdravotní péče je primárně v zákonné zodpovědnosti zdravotních pojišťoven. Přesto chceme být jako kraj v těchto situacích maximálně nápomocni,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Ladislav Valtr z ODS, radní pro zdravotnictví Pardubického kraje.
Okres Louny obsluhuje pouze 41 zubařů na 100 000 obyvatel. Problém ale řeší lokálně v téměř všech krajích, i na místech, kde je jinak situace příznivá, jako například okres Svitavy na Pardubicku.
Šmucler ale v zavírání některých ordinací v odlehlejších obcích zádrhel nevidí. „Asi není problém, aby naši obyvatelé při průměrné jedné návštěvě ročně zajeli za stomatologem kamkoli tak, jako jezdí do kina nebo na větší nákupy. Mnohé obce si ale zakládají na tom, že mají stomatologa.“
Třikrát méně pacientů
Problém nastává, pokud je v kraji větších měst méně. Například na Vysočině je nedostatek zubařů téměř likvidační, na více než půl milionu obyvatel jich připadá 300. „Jsme region plný malých obcí a pěti okresních měst, tudíž je z ekonomického hlediska pro nově začínající zubaře málo přitažlivý,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mezi jeden z možných důvodů, proč se nedaří nové zubaře přilákat, náměstek hejtmana kraje pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný z ČSSD.
Možnosti krajů jsou podle něj omezené, novým zubařům mohou nabídnout skrz obce finanční příspěvky, mnohdy ale ani ty nestačí. „Samospráva má pouze motivační roli.“
Z dotačního programu vyčlenili pro obce příspěvek v maximální výši 300 tisíc korun. Letos mohou vyplatit 1,5 milionu, zubního lékaře tak obstarali pro obce Světlá nad Sázavou, Ždírec nad Doubravu a Humpolec.
Při oslovování absolventů zubního lékařství ale naráží na paradox, lékaři inkasují více peněz ve větších městech, přestože pečují o řádově stovky méně pacientů. „Silným faktorem je skladba pacientů, která je na Vysočině oproti velkým městům jiná, není v možnostech pacientů více platit za poskytnutou péči. S tím souvisí úhrady za poskytnutou péči od zdravotních pojišťoven, které nejsou nastaveny motivačně pro regiony s velkým nedostatkem zubních lékařů,“ míní Novotný.
Každý sedmý
Zatímco čeští zubaři odcházejí do zahraničí, jedna sedmina těch tuzemských je z ciziny. „Drtivá většina je z bývalého Sovětského Svazu. Mnoho jich ale už odešlo domů nebo na Západ. Českem jich mnoho jen projde. Máme ale i Američany, Němce, Palestince, Syřany nebo i Japonce,“ říká prezident Stomatologické komory Roman Šmucler.
Začínající zubaři jsou navíc podle něj ochotni v první fázi registrovat pouze 500 pacientů, aby s ohledem na péči, kterou chtějí poskytovat, měli dostatečný časový prostor na každého pacienta. „Z toho vychází na zubaře, který končí svoji praxi a má registrováno 1500 až 2000 pacientů, tři noví zubní lékaři, aby zůstala zachována stejná kapacita,“ uvádí náměstek pro zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli nedostatku zubařů v regionech vyhlásilo program na podporu v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, kde jsou uvedena všechna města v Kraji Vysočina, kde je maximální výše dotace za pět let 1,2 milionu korun.
Jednou z podmínek pro čerpání dotace je ale do tří let od začátku poskytování zdravotních služeb zaregistrovat minimálně patnáct set pojištěnců. „Čímž zase narážíme na ochotu nových zubařů registrovat více než tisíc pacientů v začátcích praxe,“ dodává Novotný.
Odpovědnost? Pojišťovny
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Ta by v případě praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, gynekologů a zubařů neměla přesáhnout pětatřicet minut od místa bydliště.
Deset minut navíc mají lékaři z oborů diabetologie, chirurgie, neurologie, oftalmologie, otorinolaryngologie, ortopedie či rehabilitace, fyzioterapie a vnitřního lékařství.
V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší Všeobecná zdravotní pojišťovna pojišťuje zhruba 60 procent obyvatel.
