Opilí mladí bourají kvůli rychlosti, staří se nevěnují řízení. Pod vlivem je každá čtrnáctá nehoda

Alkohol nejvíce zvyšuje riziko nehod s úmrtím či vážným zraněním u mladých řidičů a řidiček. Ekonomické škody havárií pod vlivem alkoholu se blíží deseti miliardám korun za rok.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U víc než 64 tisíc dopravních nehod v letech 2007 až 2023 řidiči a řidičky, kteří způsobili nehodu, vzápětí nadýchali alkohol. Příčinou či jednou z příčin byl u každé čtrnácté z 916 tisíc nehod na českém území, které eviduje Policejní prezidium.

Neplatí přitom rozšířený mýtus, že pokud řidič po nehodě nadýchá alkohol, je automaticky označen za viníka nehody. Ten se stanoví nezávisle na výsledku dechové zkoušky. 

Řidiči a řidičky s hladinkou podle policejních statistik nejčastěji způsobí nehodu v důsledku nezvládnutí řízení vozidla. Určitější příčiny na dalších místech mluví o překračování rychlosti, nepatřičném rozptylování či jízdě v protisměru.

U mladých řidičů a řidiček alkohol typicky odbourává zábrany ohledně rychlosti jízdy: nepřiměřená rychlost (rozdělená ve statistikách do několika přestupků) u nich stojí za 45,4 procenta nehod s přítomností alkoholu. Ve středním věku je to 26,3 procenta, u seniorů jen 14,3 procenta. Ty alkohol podle policejních statistik častěji rozptyluje od řízení.

„Alkohol významně ovlivňuje vnímání, je narušená koordinace, rovnováha, odhad vzdálenosti, člověk reaguje se zpožděním,“ upozorňuje Zuzana Ambrožová z BESIP, který v Česku koordinuje bezpečnost silničního provozu. Alkohol podle ní odbourává zábrany a řidič se v silničním provozu chová neadekvátně svým schopnostem a situaci na silnici.

Mimo to se s účinkem alkoholu zmenšuje zorné pole, což má za následek takzvané tunelové vidění,“ uvádí. Řidič s 0,8 promile v krvi podle BESIP vnímá jen necelé tři čtvrtiny prostoru před sebou a řidič s 1,8 promile necelou třetinu.

Když už opilí, tak pořádně

„Jeden panák destilátu zdvojnásobuje riziko zavinění nehody, dva panáky ho zvyšují až sedminásobně,“ varuje Roman Budský z Vize 0, organizace, která apeluje na bezpečnost na silnicích.

Policejní data mu dávají za pravdu. Když už dojde k nehodě s přítomností alkoholu, nejčastěji jde o větší než malé množství, jak ukazuje následující graf.

Ani první část křivky – do 0,5 promile – ale neradno podceňovat. „Zbytkový alkohol je velmi zrádný, řidič má omezené vnímání, je unavený, nesoustředěný, má zpomalené reakce a snadno něco přehlédne,“ popisuje Ambrožová.

„Průměrná rychlost odbourávání alkoholu je 0,15 promile za hodinu,“ doplňuje Budský. „Když si po velké alkoholické šarádě řidič jde lehnout o půlnoci a za volant usedne ráno v šest hodin, jeho tělo odbourá přibližně 0,9 promile.“ Výsledek večera přitom může snadno přesáhnout dvě promile, ranní koncentrace tedy stále může být nebezpečně vysoká.

„Po větší konzumaci alkoholu ale nebude kondice řidiče dobrá ani v případě, že stačil vystřízlivět,“ upozorňuje. Řidiči s kocovinou jsou podle něj zpomalení a hůře vnímají podněty z okolí.

Alkohol a kritické nehody

Data zároveň naznačují pravděpodobnost, že srážka pod vlivem dopadne tragicky – smrtelně nebo s těžkým zraněním.

Největší riziko opět nesou mladí řidiči a řidičky. Pravděpodobnost, že nehoda pod vlivem u nich skončí těžkým zraněním či úmrtím, je 5,4 procenta. Lehkým zraněním končí 27,3 procenta nehod. Zbylé dvě třetiny jsou nehody pouze s hmotnou škodou.

U seniorů je 2,9procentní pravděpodobnost tragické nehody a 22,8procentní riziko lehkého poranění.

Škody na zdraví ale nejsou jediným problémem spojeným s alkoholem za volantem. „Nehody, kdy byl viník pod vlivem alkoholu, způsobují také značné socioekonomické ztráty, které jen v letech 2021 až 2023 přesáhly 28 miliard korun,“ počítá Ambrožová.

V Česku je tolerance alkoholu za volantem nulová, některé evropské země však tolerují nízkou koncentraci. Ke shovívavějším v tomto ohledu patří Francie a Chorvatsko s povolenou mírou půl promile.

„Kolegové v oblasti bezpečnosti provozu z řady států na nás apelují, abychom zachovali nulovou hranici,“ tvrdí Budský z Vize 0. „Jsme pro ně inspirací, po malých krůčcích se k nám snaží přiblížit.“

„Naposledy o prolomení nulové tolerance hovořila ODS v roce 2019,“ doplňuje ho Ambrožová. „Strana prosazovala prolomení této hranice, nicméně argumenty mluví pro zachování stávajícího stavu,“ dodává. Upozorňuje také na to, že i v zemích, které mají povolenou nízkou míru alkoholu při řízení, často platí nula pro specifické skupiny řidičů – například čerstvé či profesionální řidiče a řidičky.

Nikol Pisoňová, Lucia Farkašová, jab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme