Zákon silnějšího v Brně. Za ohrožení chodců nebo cyklistů padne jedna pokuta za pět dní
Za covidu brněnští strážníci i policisté přestupky přehlíželi, tolerantnější zůstávají i po něm. Navzdory houstnoucí dopravě ubývá odtahů, rychlost se měří vzácně a ochrana chodců slábne.
Městská policie v Brně v letech před covidovou pandemií zaznamenávala kolem 100 tisíc dopravních přestupků ročně. Během pandemických let číslo kleslo o desítky procent.
„Za přísného omezení pohybu neměli lidé často jinou možnost než odstavit auta v blízkosti domova,“ vysvětluje propad mluvčí strážníků Jakub Ghanem. „Tím se přetížila kapacitně nedostatečná parkoviště především na sídlištích. Striktní vynucování drobných přestupků by šlo přímo proti prioritním vládním a ministerským nařízením.“
„Strážníci proto dostali doporučení věnovat se především přestupkům bezprostředně ohrožujícím bezpečnost či plynulost provozu. Rozhodovací pravomoc zůstala plně v jejich kompetenci tak, jak to stanoví zákon. Situace v centru Brna se dramaticky nezhoršila, protože v důsledku omezení, karantén i home office nedojíždělo mnoho mimobrněnských,“ dodává.
Data o dopravě ve čtyřech velkých městech
Datoví novináři Českého rozhlasu podali osm shodných žádostí o seznam dopravních přestupků v roce 2022. Mířily na Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň, na státní i městskou policii.
Šest z osmi adresátů, včetně obou brněnských policií, data poskytlo. Získané datasety postupně přidáváme na redakční GitHub. Najdete na něm i zdrojová data k dnešnímu článku.
Jenže po odeznění pandemie se už čísla na původní hladinu nevrátila: v roce 2022 zůstávala o pětinu pod dlouhodobým průměrem. A nejde jen o strážníky, podobný trend ukazují také data brněnského ředitelství Policie ČR.
Slušnější řidiči?
Podle mluvčího strážníci evidují méně přestupků jednoduše proto, že jich řidiči méně páchají.
„Stavebními úpravami a změnami dopravního značení se legalizovalo mnoho míst, kde se dříve strážníci třeba i několikrát denně zabývali početnými dopravními přestupky,“ vysvětluje. „Velké množství jich historicky projednali například v Údolní ulici, kde se vozidla často odtahovala.“
„Zásadní vliv má rozšiřování rezidentního parkování,“ pokračuje Ghanem. „Zejména v centru města zaujímá někdejší místa placeného stání, která kontrolovali strážníci. Místo nich dnes na dodržování podmínek rezidentního parkování dohlížejí monitorovací auta. Místa, kde je možné vůz odstavit, jsou pro řidiče zřetelně a přesně vyznačená. Strážníkům proto v těchto oblastech zůstala na starost vozidla, která parkují například příliš blízko křižovatek, přechodů pro chodce nebo zasahují na chodník.“
Nadmíru vzorní řidiči, nebo chyba systému? Brno zpětně prověřuje, jak se loni parkovalo
Číst článek
Zmatky při výběru pokut v modrých zónách iROZHLAS.cz mapoval letos v létě.
Takové vysvětlení by dávalo smysl, pokud by se nakreslením modrých zón stalo z přestupků nedostatkové zboží. Nic ale nenapovídá takovému vývoji: aut na území města přibývá stále rychleji, a cestujících MHD naopak po covidu ubylo, naznačují v grafech a pitvají v dlouhém článku datoví analytici magistrátu. Vedle počtu aut rostou také jejich rozměry a požadavky na parkovací místa. Články iROZHLAS.cz opakovaně upozorňují na nedořešená bolavá místa, jako je pěší zóna v historickém centru, špatná průjezdnost pro hromadnou dopravu či neprůchozí chodníky.
Brno: 120 tisíc loňských dopravních přestupků v mapě. Podívejte se, za co se pokutuje u vás
Číst článek
Na řadu problematických míst strážníci zavítají nanejvýš jednou do roka, jak ukazuje mapa loňských přestupků. Na frekventovaných ulicích, jako je Lidická, Husova či Údolní, zachytí v průměru méně než jeden přestupek denně.
Při necelých 450 strážnících v terénu tak v roce 2022 připadá asi půl dopravního přestupku na člověka a den, jak na twitteru upozornil Lukáš Polický. Průměrná pokuta za špatné zastavení či stání byla podle jeho zjištění 224 korun. Řada vyasfaltovaných ploch v přeplněném centru tak místo původního účelu slouží jako levné parkovací místo. Pomáhá tomu i možnost sloučit řadu menších přestupků do jedné pokuty.
Nevíme
Rozlišení podle paragrafu nabízí detailnější pohled na agendu obou policií.
U strážníků připadá 51 tisíc (59 procent) přestupků na neurčitý paragraf zákona o silničním provozu, který stanoví povinnost řídit se dopravní signalizací. Obvykle kóduje porušení dopravní značky či vodorovného značení – o jaké značky šlo, nicméně nevíme. Strážníci detail nedoplnili ani po naší žádosti o upřesnění. Masu nejasných přestupků z grafu vynecháváme a uvádíme pouze ty, které umíme pojmenovat.
Data odpovídají také na to, jakým způsobem oba orgány přestupky řeší. U městské policie je to nejčastěji bloková pokuta (47 procent), správní řízení (42 procent), vzácněji domluva (8,2 procenta). Zbývají mimořádné formy sankcí, jako je společné vypořádání více obdobných přestupků (1,9 procenta), typické pro řidiče notoricky ignorující zákazy, či odložení (0,9 procenta).
Z poskytnutých dat ovšem není jasné, kdy došlo k odtahu či nasazení botičky. „Strážníci loni požadovali odtah 2747 vozidel, celkově se jich podařilo uskutečnit 1651,“ upřesňuje číslo Ghanem. „Cílili zejména na vozidla zanechaná v křižovatkách a vozidla stojící na přechodu pro chodce. Častým důvodem nařízených odtahů bylo také parkování na vyhrazených parkovacích místech, nejčastěji osob se zdravotním postižením.“
„Často se řidič dostaví předtím, než se podaří odtah uskutečnit. Vozidlo potom může z nevhodného místa přemístit sám, čímž odpadá zákonný důvod k odtahu,“ vysvětluje rozpor mezi požadovanými a uskutečněnými odtahy.
„Takzvanou botičku umístili na 1536 nesprávně zaparkovaných vozidel. Nejčastějším důvodem bylo parkování na chodníku tam, kde to nedovoluje dopravní značení,“ dodává mluvčí.
U Policie ČR mezi tresty jednoznačně dominují pokutové bločky (90 procent), správní řízení je relativně vzácné (7,5 procenta), odložení výjimečné (2,5 procenta). Řešení domluvou se do dat zatoulalo pouze u třech přestupků – policisté ji sice využívají, ale neevidují.
Výši pokut ani úspěšnost jejich vymáhání ani jedna z institucí na rozdíl od pražského policejního ředitelství nezveřejnila.
Čím dál riskantnější chůze
Důraz brněnských strážníků na ochranu chodců, který zmiňuje tiskový mluvčí, neobstojí při srovnání se staršími daty. Většina přestupků, které mají co do činění s ochranou chodců či cyklistů, se trestá méně než v roce 2015, odkdy máme k dispozici data ve stejné struktuře.
U přestupků, které Ghanem v souvislosti s ochranou chodců zmiňuje, přitom péče strážníků ochabla nejvýrazněji. U stání v křižovatce na 60 procent, u parkování na přechodu na třetinu čísel z roku 2015. Méně pokut než dříve padá i za parkování na chodníku, byť u něj je pokles mírnější.
Je možné, že u některých přestupků propad částečně kompenzuje změna logiky evidence: zatímco v roce 2015 strážníci evidovali pod obecným přestupkem porušení dopravního značení 27 tisíc přestupků, loni to bylo 51 tisíc. O jaké značky šlo, bohužel nevíme.
Za paragrafy, které přímo zajišťují bezpečnost křehkých účastníků dopravy – například přednost na přechodu či bezpečný odstup při předjíždění cyklistů – pokuty padají zcela výjimečně.
| Přestupek | Paragraf | MP | PČR |
|---|---|---|---|
| Nezastavení před přechodem, pokud zastavil jiný řidič | § 5 odst. 1 písm. h) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem, | 0 | 8 |
| Ohrožení/omezení chodce na přechodu | § 5 odst. 2 písm. f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje, | 6 | 49 |
| Ohrožení chodce při odbočení | § 5 odst. 2 písm. g) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání, | 0 | 2 |
| Ohrožení cyklisty na přejezdu pro cyklisty | § 5 odst. 2 písm. h) ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty, | 0 | 0 |
| Ohrožení cyklisty ve vyhrazeném pruhu | § 13 odst. 5, Je-li vyznačen jízdní pruh vodorovnými dopravními značkami jako jízdní pruh pro cyklisty, použijí se pro cyklisty a řidiče jiných vozidel odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruh pro cyklisty smí řidič jiného vozidla vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý jízdní pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní pruh pro cyklisty nesmí řidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu. | 0 | 0 |
| Předjíždění na přechodu/přejezdu | § 17 odst. 5 písm. d) Řidič nesmí předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi, | 0 | 0 |
| Nedodržení odstupu při předjíždění cyklisty | § 17 odst. 6, Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m. | 0 | 0 |
| Neopuštění křižovatky | § 22 odst. 3, Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5. | 0 | 23 |
| Otáčení/couvání na přechodu | § 24 odst. 4 písm. c) Řidič nesmí otáčet a couvat na přechodu pro chodce, | 0 | 1 |
| Otáčení/couvání na přejezdu pro cyklisty | § 24 odst. 4 písm. d) Řidič nesmí otáčet a couvat na přejezdu pro cyklisty, | 0 | 0 |
| Nebezpečné otevření dveří | § 26 odst. 1, Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. | 0 | 7 |
| Přecházení blízko přechodu, chůze po silnici, apod. | § 53 mimo odst. 2, § 54, § 55, § 56 (Povinnosti chodce) | 73 | 228 |
| Chůze na červenou | § 74 (Povinnosti chodce) | 0 | 745 |
| Ohrožení chodce cyklistou, nepoužití cyklostezky, apod. | § 57, § 58 (Povinnosti cyklisty) | 2 | 234 |
| Jízda na kole na červenou | § 73 (Povinnosti cyklisty) | 0 | 0 |
„Jde o přestupek, který musí hlídka vidět a prokazatelně zaznamenat,“ obhajuje nízká čísla mluvčí strážníků. „Na rozdíl od Policie ČR nemáme možnost kontrolovat přestupky skrytě, v civilním oblečení. Doporučuji doptat se na statistiku u republikové policie, která má podle koordinační dohody v Brně na starosti právě ‚jedoucí‘ dopravu.“
Jenže republiková policie eviduje podobně mírná čísla. Porušení pravidla o přednosti chodce na přechodu trestala šedesátkrát, nebezpečné předjíždění cyklisty ani jednou. U ní bohužel nemáme starší data, proto v přehledech najdete jen ta loňská.
„Jedná se o relativně specifické přestupky,“ komentuje data také Dopravní inspektorát Brno Policie ČR. „Některé přestupky spadají pod způsob jízdy, kdy je nelze dále analyticky rozlišit. Ovšem přestupky, které chrání samotné chodce a cyklisty, jsou také ty, které páchají samotní chodci a cyklisté. Chození na červenou a podobně. Tady vytváříme také represi, v roce 2022 to bylo 270 chodců a 125 cyklistů.“
Chodcům úřady připomínají, že za nehody na přechodu si často mohou sami. Kampaně na ně apelují, aby zvedli oči od mobilního telefonu a vyndali si sluchátka z uší. Přestupky jako je přecházení v blízkosti přechodu či chůze po silnici umí zachycovat jak strážníci (175 případů), tak státní policisté (228 případů). U řidičů ale ve stejné situaci spoléhají na poctivost.
Každoročně je přitom v Brně těžce zraněno či usmrceno třicet až čtyřicet chodců či cyklistů, ukazují data Policejního prezidia ČR o nehodovosti, která mají datoví novináři ČRo k dispozici. Město tak patří v ochraně křehkých účastníků v Česku k nejhorším.
Odtahy minus dvě třetiny
S potřebami chodců souvisí odtahy překážejících aut – v křižovatkách či na přechodech zhoršují přehlednost jak pro ně, tak pro řidiče. Z chodníků zase chodce, zvlášť s kočárem, mohou vyhnat do silnice.
Přestože Ghanem je vyjmenovává mezi prioritami, historická data ukazují opak: mezi lety 2014 a 2019 se celkové množství odtahů propadlo bezmála na polovinu, po roce 2019 o další čtvrtinu. Z chodníků se přitom podle těchto dat prakticky neodtahuje, z přechodů a křižovatek kolem dvou stovek aut ročně.
„Pokles počtu odtahů v dlouhodobějším horizontu podle našeho názoru odráží především úpravu a legalizaci parkování na problematických místech,“ vysvětluje mluvčí strážníků. Méně odtahů na přechodech a v křižovatkách ovšem jeho odpověď nevysvětluje, na nich parkovací místa nevznikají.
Radarové ticho
Ještě jedním přestupkem se Brno výrazně liší od jiných měst: pokutami za rychlost. Městská policie jich loni zaznamenala 3132 (3,6 procenta všech přestupků), státní 1978 (6,6 procenta).
„Data vycházejí čistě z měření rychlosti hlídkami městské policie. Městská policie Brno momentálně nevyužívá žádné stacionární radary,“ komentuje statistiky Ghanem.
Také u rychlostních pokut, podobně jako u jiných přestupků, vidíme u městské policie snížení počtu přestupků o desítky procent. Ve stejné době přitom brněnský magistrát v širším centru narýsoval modré zóny s omezením rychlosti na třicítku. Její dodržování ovšem nechává na řidičích.
„Rychlá jízda je pouze z radarů zabudovaných ve vozidlech a ručních laserů,“ potvrzují absenci radarů státní policisté. „Co se týká stacionárních radarů, je instalace a provoz na straně obce. V Brně takové měření probíhalo na Tomkově náměstí při rekonstrukci mostu. Při měření se soustředíme na nehodová místa a místa, kde se jezdí vysokou rychlostí a dochází k výraznému ohrožení.“
Měření v Husovickém tunelu, na který zřejmě policisté odkazují, chystali před dvěma lety. Narazili však na odmítnutí magistrátu.
„Nám to nedává vůbec smysl a nevím, proč zrovna v tuto chvíli je to aktivováno, těsně před spuštěním tak velké rekonstrukce, která opravdu významně dopravu omezí,“ namítal tehdy radní pro dopravu Petr Kratochvíl z ODS. Vedení města se obávalo, že úředníci by záplavu pokut nezvládli administrovat.
Pro srovnání: v Praze eviduje Policie ČR přes 50 tisíc rychlostních pokut jen ze dvou radarů na dálnici. Tamní městská policie data neposkytla, ale redakce se na základě vysokého množství přestupků (1,7 mil.) i podílu správních řízení (93 procent) domnívá, že také u ní budou hrát rychlostní radary významnou roli.
