Mladí Češi jsou méně tolerantní než jejich rodiče. Každý čtvrtý nemá rád Židy
O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum, který provedli a ve středu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci se Sociologickým ústavem. ÚSTR se výuce citlivých historických témat ve školách věnuje dlouhodobě, jeho kurzy projde ročně přes 600 učitelů.
Výzkumníky ÚSTR zajímalo nejvíce to, jak si v míře předsudků stojí mladí lidé, kteří základní školu začali navštěvovat koncem 90. let či později. V té době se již ve školách objevovaly projekty zaměřené na prevenci rasismu a extremismu a dojížděli do nich lektoři, kteří přednášeli například o romském holokaustu. Výzkumníci proto čekali, že mladí lidé budou mít méně předsudků proti menšinám než ti, kteří podobné programy neabsolvovali.
Je to to nejklasičtější popírání romského holokaustu, říká o Okamurových výrocích antirasistické hnutí
Číst článek
Výzkum ale ukázal něco jiného. Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíce lidí právě ze skupiny 15 až 29 let, jako nesympatické je označilo 24 procent dotázaných. U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, pohybovaly se pod 20 procenty, u lidí mezi 30 až 44 lety dokonce pod 15 procenty.
Romy označilo jako nesympatické 75 procent lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami, pouze v kategorii 30 až 44 let uvedlo nesympatie k této menšině 81 procent dotázaných. „To naznačuje, že lidé, kteří navštěvovali povinné vzdělávání v posledních letech (ti nejstarší začali navštěvovat základní školu v polovině devadesátých let), nejen že nemají méně předsudků, ale spíše naopak,“ uvedli vědci.
„Mohlo by to naznačovat, že programy vzdělání pro toleranci nejsou účinné, ale nevíme, jestli by bez nich nebyla situace ještě horší,“ řekla výzkumnice a lektorka ÚSTR Karina Hoření. Podle ní má špatný vliv na žáky a studenty i příklad některých politiků, kteří popírají nebo zlehčují romský holokaust.
Důležitá je komunikace
Právě s těmito informacemi, které si děti do školy přinesou, musí učitel umět pracovat a reagovat na ně. „Učitelé a žáci nepotřebují další výukové materiály, ale spíš programy založené na rozvoji určitých kompetencí. Důležitá je komunikace ve třídě, ale i v celé škole. Pokud škola nenaplňuje toleranci ve svém každodenním chování, nefunguje to,“ uvedla Hoření.
Příběhy 2017: fotografie teplických prvňáčků na sítích vyvolala řadu nenávistných komentářů
Číst článek
Jako příklad, kdy tolerance na škole nefunguje, přestože ve třídě se o ni učitel snaží, uvedla konkrétní situaci ze střední školy. Student z Blízkého východu přinesl v době maturit do školy pohoštění pro komisi a ředitel na to zareagoval slovy: „Doufám, že v tom není bomba.“ „Když se nechováte tolerantně, je to vaše chování, co se od vás učí vaši žáci, a nejen obsah učiva,“ shrnula Hoření.
Vzdělání pro toleranci by podle výzkumníků z ÚSTR bylo účinnější, kdyby peníze vyhrazené na tyto účely podpořily méně škol, ale dlouhodobými programy. V současnosti platí podle Hoření spíše to, že podpora se nese v duchu „co nejvíce akcí pro co nejvíce dětí“, kdy ale skutečný smysl takového vzdělávání dětem uniká.
Nejhorší je to v Praze
Nejméně vstřícný postoj k Romům a Židům mají v Česku překvapivě lidé z Prahy. Zatímco ve většině zemí se ukazuje, že předsudků ubývá ve velkých městech, s vyšším vzděláním a u mladších lidí, v Česku to tak úplně neplatí, ukázal také výzkum.
Podle zjištění jsou Romové i Židé nejvíc nesympatičtí obyvatelům hlavního města. Negativní vztah k Romům má v Čechách i na Moravě 76 procent lidí, v metropoli pak 82 procent. Židé jsou nesympatičtí 27 procentům Pražanů a Pražanek, pětině Moravanů a 15 procentům Čechů.
Politik AfD kritizoval berlínský památník holokaustu. Aktivisté mu jeho kopii postavili přímo u domu
Číst článek
Zatímco ve většině zemí se ukazuje, že s vyšším vzděláním předsudků ubývá, v Česku absolvování škol takovou roli vždy nehraje. Podle autorů by to mohlo napovídat, že český vzdělávací systém k toleranci a překonávání stereotypů nepřispívá tak účinně jako v západních státech či ve Skandinávii.
Romové jsou víc nesympatičtí lidem s maturitou než těm, kteří jsou vyučení či mají základní vzdělání. Nejméně sympatií k romské menšině pak mají vysokoškoláci. Naopak nejvíc sympatií vůči Romům měli lidé se základním vzděláním. K Židům mají pozitivnější vztah vysokoškoláci a osoby se základním vzděláním, nejméně sympatií projevují vyučení a po nich lidé s maturitou. S vyšším vzděláním klesá pravděpodobnost, že Židé budou nesympatičtí, uvedli autoři.
Sídliště bez rasistů i Romů
Podle výzkumu z roku 2016 celkem 62 procent lidí řeklo, že by nechtělo bydlet vedle rasistů. Současně by ale 58 procentům dotázaných vadil romský soused, sedmi procentům pak soused židovský. Roma v sousedství by nechtěli hlavně starší lidé, Židy naopak mladí do 29 let. Čím má člověk vyšší vzdělání, tím méně je podle autorů pravděpodobné, že by nechtěl vedle Židů bydlet. Romského souseda by nejčastěji nechtěli vyučení a lidé s maturitou.
Ochota mít Romy za sousedy roste ve větších městech. U židovských sousedů to ale neplatí. Nejméně je chtějí mít Pražané a lidé z měst mezi tisícovkou a 5000 obyvatel.
Negativní postoje vůči Romům jsou podle autorů ve společnosti velmi silně ukotveny. Různé faktory na ně nemají prakticky vliv. Jediné, co vztah posouvá k lepšímu, je to, pokud se lidé s někým z Romů znají či přátelí.