Musíme jít k volbám a zvolit takové, co neděsí hrůznými exody, říká herec David Matásek
„Jsem plachý, to je jasné. I když to zní divně – plachý herec, je to oxymóron, ale je to tak. Myslím, že spousta herců to tak má, že je pro ně divadlo způsobem, jak se za určitou postavu nebo roli schovat,“ říká herec a hudebník David Matásek, nedělní host Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus.
„Když je reakce lidí neurvalá, tak popularita, což se někdy může stát, je nepříjemná, ale už jsem se s tím naučil zacházet. Když třeba přijdete do hospody a lidi začnou hulákat ‚nazdar‘ a zvou vás na drinky, tak se člověk musí naučit nějak z toho vyklouznout. V tu chvíli předstírám bodrost,“ vypráví herec, který se do povědomí televizních a filmových diváků dostal díky roli Kendyho v sérii o básnících režiséra Dušana Kleina.
„Je to základ naší profese: přemoct ostych, plachost a jít do vod, které jsou totálně neznámé. Zažíváme to při každé práci. Při každé práci lezete znovu někam, kde to vůbec neznáte. Právě to je na tom dobré, pro mě je to jako forma terapie,“ vysvětluje svůj přístup.
Barbora Tachecí se svého hosta, který byl společně s Danem Landou zakladatelem kontroverzní skupiny Orlík, hlásající rasovou nenávist, zeptala i na jeho postoj k emigrantům.
„Náš přístup k tomu by neměl být složitý. Každý máme přeci nějakou morálku. Když vidíme, že se něco nesprávného děje, měl by každý občan nějakým způsobem zakročit a říct, tohle se mi nelíbí, tohle není možné, aby pokračovalo. Nemůžeme jako jednotlivci zasáhnout do bojů v Sýrii. To prostě není možné, pokud nejsme totální magoři a nenosíme rádi maskáče," tvrdí Matásek.
„Je dobré nežít s očekáváním.“
David Matásek
„Ale na druhou stranu můžeme přinutit naši reprezentaci k tomu, aby když sem přijede určitý počet rodin s dětmi z válkou zničené země, aby za nás všechny řekla: Vezměte ty lidi, protože to potřebují,“ říká herec a přidává apel: „Musíme jít k volbám a zvolit takové lidi, kteří nejsou rigidní a součástí jejich programu není děsit voliče hrůznými exody.“
Robotizace a mužské výsady
S moderátorkou řešil také otázku genderu. „Nesleduji moc nějaké feministické snahy ve společnosti. Myslím, že to přichází tak samo, a nejsem z toho vyplašený. Je to zákonité a existují také určité společenské normy, které by se neměly překračovat. Ty jsou víceméně pořád stejné. Taková ta prvorepubliková laťka by se měla pořád dodržovat,“ říká Matásek a pokračuje:
„Myslím, že muži přišli o svoje výsady i robotizací a mechanizací. Spousta práce, která se dřív dělala rukama, se už dneska rukama nedělá. A myslím, že muži jsou v tomhle dost materiální, aniž by si to uvědomovali, a když nepracují rukama, tak jim něco chybí. A může docházet k nějakým problémům, aniž by věděli, z čeho to pramení.“
Herec se také zamýšlí: „Domnívám se, že každý normálně uvažující člověk by se měl občas ohlédnout. Ale nemělo by to ohlížení trvat moc dlouho a nemělo by to být moc zásadní, aby nenarazil do něčeho, co přichází zepředu.“
Herec a hudebník David Matásek se narodil 14. února 1963 v Praze. Vystudoval pražskou konzervatoř, kterou absolvoval v roce 1984. Jeho prvním filmem byl v roce 1981 Jak svět přichází o básníky, kde si zahrál Kendyho, kamaráda hlavní postavy Štěpána Šafránka. V roce 1988 se podílel na založení hudební skupiny Orlík, v níž byl spolu s Danielem Landou nejvýraznější osobností. Skupina byla známá především proskinheadskou image. Vydali dvě alba, kterých se prodalo asi 200 tisíc. Po rozpadu Orlíku působil ve skupině Hagen Baden. V letech 1991 až 1995 působil v Národním divadle, v letech 1995 až 2002 v Divadle Komedie a od roku 2002 je opět členem činohry Národního divadla.
