Helma není zázračný amulet, ukazují data. Cyklisty zachraňuje při pádech, mezi auty umírají i s ní
Na kolo jen s přilbou, vyzývají policisté. Její přínos ale není neomezený, napovídá vedle zahraničních studií i analýza 776 úmrtí českých cyklistů provedená datovými novináři severu iROZHLAS.cz.
Přilba na kole zachraňuje život, polovina českých dospělých cyklistů přitom vyráží bez ní. Od června to připomíná kampaň dopravní policie, nazvaná s odkazem na nošení helmy Automaticky.
„Tři čtvrtiny cyklistů usmrcených v roce 2020 na českých silnicích neměly v době nehody přilbu,“ upozorňuje kampaň. „Téměř třicet lidí se mohlo z vyjížďky vrátit ke svým blízkým, kdyby ji mělo,“ přepočítává procenta na absolutní číslo ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Helma skutečně chrání před smrtelným úrazem. Z českých i zahraničních statistik z posledních let ovšem vyplývá několik ale. Zrovna u nehod, při kterých umírají cyklisté nejčastěji, tedy při srážkách s motorovými vozidly, je přínos helmy omezený. Nejúčinnější je naopak u takzvaných samonehod, kdy si cyklista ublíží bez cizího zavinění, například nárazem do stromu či pádem.
Podle finsko-australské studie helma snižuje pravděpodobnost poranění hlavy na polovinu a pravděpodobnost vážného nebo fatálního poranění hlavy na třetinu. Podobných prací vzniká mnoho: obvykle vycházejí z dobře dostupných dat o nehodovosti, která sice poskytují rozsáhlý vzorek, ale primárně nejsou určena k tomuto účelu a jejich interpretace bývá složitá.
Na opačném pólu leží studie českých vědců Úmrtí cyklistů: kdy je helma zbytečná a kdy může zachránit život. Ta sice pracuje s méně nehodami, zato jde do detailů. Její autoři procházeli pitevní zprávy 119 cyklistů, kteří v letech 1995 až 2013 zemřeli na českých silnicích. Hlavní závěr: 44 z nich – tedy o něco víc než třetina – by s helmou pravděpodobně přežilo. U ostatních šlo obvykle o mnohočetná poranění, při kterých by ochrana hlavy k záchraně života nestačila.
„Silně doporučujeme nosit přilbu, protože 37 procent cyklistů v našich datech mohlo přežít, kdyby ji v okamžiku nehody měli nasazenou,“ doporučují autoři studie. „Zároveň by si ale cyklisté, a hlavně autority zodpovědné za bezpečnost na silnicích, měli uvědomit, že je také velká skupina nehod, u kterých přilba nepomůže. Bezpečnost cyklistů proto nelze stavět jen na nošení přilby.“
Studie jednoznačně oddělila efekt přilby u samonehod od srážky cyklistů s motorovými vozidly. V prvním případě by helma zachránila život v devíti z deseti případů; v druhém případě u čtyř z deseti.
Zkoumala také vliv dalších ukazatelů: která část těla byla zasažena, zda došlo k nehodě na rovném úseku s vysokou povolenou rychlostí, v zatáčce nebo na křižovatce, zda došlo k čelní nebo boční srážce a podobně. Výsledný graf napovídá, v jakých situacích je helma užitečná, a kdy nikoliv.
U „vysokoenergetických“ srážek s rychle jedoucími vozidly podle výzkumníků přilba přispívá k bezpečnosti jen minimálně a snížit úmrtnost je velmi obtížné.
„Doporučujeme proto fyzické oddělení cyklistů od motorových vozidel. Hlavně mimo města, kde se řidiči můžou pohybovat rychlostí až 90 km/h,“ navrhují.
Věk napoví víc než ochrana hlavy
Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz analyzovali pro určení přínosu helmy data o všech dopravních nehodách v letech 2007 až 2019. V nich identifikovali 776 úmrtí cyklistů, z toho 118 s přilbou.
I v tomto případě jde o práci s daty, která k tomu nejsou primárně určena. Policejní statistiky například neevidují, zda došlo ke zranění hlavy. Rozlišují pouze lehké, těžké a fatální poranění. Nevíme také, kolik nehod jejich účastníci nenahlásí. Například u nehod pod vlivem alkoholu může být podíl nenahlášených lehkých nehod vyšší kvůli strachu z postihu.
Lepšímu pochopení by dále pomohlo propojení s daty o dopravních intenzitách nebo o populační prohelmenosti, tedy o podílu cyklistů s přilbou. Analýza slouží spíše jako doplnění studie pitev cyklistů a její závěry jsou spíše ilustrativní. Znějí nicméně podobně jako závěry metastudie zmíněné v úvodu článku: přilba zvyšuje šanci na přežití o 55 procent, pravděpodobnost těžkého zranění snižuje o 19 procent.
Jiné proměnné ovšem dokážou předpovědět následky nehod lépe než to, zda měl cyklista přilbu. Například noční jízda zvyšuje dvojnásobně pravděpodobnost, že bude nehoda smrtelná, věk nad padesát let dokonce trojnásobně. Také příslušnost k mužskému pohlaví zvyšuje riziko dvakrát. Zde lze o příčinách jen spekulovat – muži mohou jezdit riskantněji nebo častěji mávnout rukou nad lehčími nehodami, což ve statistice zvyšuje podíl těch smrtelných.
Klíčovým ukazatelem pro vyhlídky na přežití nehody je to, jestli je cyklista jediným účastníkem, nebo zda se při ní srazí s dalším vozidlem. U samonehod je riziko úmrtí o 38 procent nižší. Ve skutečnosti je zřejmě rozdíl ještě větší, právě u samonehod se dá očekávat vysoký podíl nenahlášených událostí.
Mezi faktory, které riziko úmrtí snižují, hraje nejsilnější roli místo, kde k nehodě došlo. Cyklostezka nebo katastr obce napovídají o klíčové roli rychlosti – jak cyklistů, tak motorových vozidel.
Obtížně interpretovatelný zůstává fakt, že jedním z nejsilnějších faktorů snižujících pravděpodobnost smrtelné nehody, je jízda pod vlivem alkoholu. Roli může hrát například „efekt prvního metru“ – šance, že opilý cyklista spadne a lehce se zraní dřív, než se pořádně rozjede. Nebo to, že cyklisti, kteří vyrážejí s hladinkou, obvykle nejezdí po hlavních cestách.
Data o nehodovosti nicméně pouze dokreslují pointu: stavět bezpečnost cyklistů primárně na přilbách může mít jen omezený efekt. Bez dalších opatření včetně infrastruktury, která cyklisty oddělí od řidičů, zůstane úmrtnost cyklistů na českých silnicích vysoká.
