ČEZ prodal 20 rodinných domů na Hluboké kovoobráběcí firmě. Ta je prodává dál, dvakrát dráž
- Polostátní podnik ČEZ loni prodal 20 rodinných domů v Hluboké nad Vltavou firmě Limid Mohelno, která se zabývá především zpracováním kovů. Za jeden dům zaplatila firma v průměru 2,6 milionu korun a začala je téměř obratem prodávat dvakrát dráž, zjistil Radiožurnál.
- Výhodnou nabídku majitel firmy Jiří Hošek objevil prý na internetu. ČEZ rozdíl v cenách zdůvodňuje tím, že domy nebyly v dobrém technickém stavu.
- „Šílené,“ komentuje transakci zástupce menšinových akcionářů Michal Šnobr. Člen Nadačního fondu proti korupci označil obchod za nehospodárný.
„Máme pro Vás čerstvou nabídku rodinných domů v Hluboké nad Vltavou,“ hlásila nadšeně loni v červenci realitní kancelář Buca-Reality. Šlo celkem o 20 domů, kterým zmíněnou čerstvost dodávalo především to, že je jejich majitel tehdy nově koupil od polostátní společnosti ČEZ.
Ta je tehdy prodala firmě Limid Mohelno z Vysočiny a tato společnost, která se zabývá téměř výhradně kovoobráběním, teď může na celém obchodu velmi zajímavě vydělat.
Aktuálně má nakročeno k tomu, aby za domy nakoupené od ČEZ utržila dvojnásobek toho, za kolik je od polostátní firmy nakoupila.
„Šílené,“ komentuje transakci firmy ČEZ zástupce menšinových akcionářů Michal Šnobr. „Správa majetku ani jeho prodej nemůže u společnosti ČEZ probíhat podobným způsobem. Soukromý vlastník by se tak nikdy nezachovat. Ani ČEZ by neměl,“ dodává.
ČEZ trvá na tom, že udělal vše správně. „Výsledná prodejní cena byla dána nejvyšší nabídkou v transparentním široce inzerovaném výběrovém řízení, kterého se účastnily i realitní společnosti s celostátní působností, a přesáhla odhadní cenu stanovenou oběma posudky,“ říká mluvčí ČEZ Petr Šuleř.
Znalecké posudky na prodej však firma zveřejnit nechce. „Jsou součástí obchodních smluv a nejsou veřejné,“ říká mluvčí Šuleř.
Jenže firma Limid Mohelno nyní domy prodává za cenu více než dvakrát vyšší, než kolik za ně inkasoval ČEZ. Za 20 domů firma loni v létě zaplatila 52 milionů, jeden tedy v průměru stál 2,6 milionu. Dosud ale firma prodala 8 domů, za něž utržila 47,4 milionu. V průměru tedy 5,9 milionu za dům.
Že byly ceny domů na Hluboké dlouhodobě vyšší než 2,6 milionu, ukazuje i to, za kolik se prodávaly podobné domy dřív. V roce 2014 se zde dům prodal za 4 miliony, v roce 2015 za 4,2 milionu a v roce 2018 za 4,56 milionu.
Tráva na balkoně
Firma ČEZ nižší cenu domů zdůvodňuje dvěma faktory. Prvním z nich je to, že domy byly ve špatném technickém stavu. „Zásadním technickým problémem staveb je vlhkost zdiva. Úplné a dlouhodobé vyřešení tohoto technického problému by znamenalo vysoké náklady i časovou náročnost,“ říká mluvčí Šuleř.
Popis závad na domech v kupní smlouvě mezi ČEZ a Limid Mohelno:
Předmět koupě nebyl dlouhodobě užíván, a je proto ve zhoršeném technickém stavu. Zhoršený technický stav spočívá zejména v porušení izolace u jednotlivých zdí v suterénech budov, jež jsou předmětem koupě, přičemž následkem toho dochází k dlouhodobému pronikání vlhkosti do předmětu koupě.
Tento technický problém však na domech zůstal i při dalším prodeji. Přesto je Limid Mohelno prodává za výrazně vyšší cenu. „Trošičku jsme je poupravili. Z balkonu tam rostla tráva. Ucpané kanály, až neodtékala voda, vlhké sklepy,“ popisuje opravy jednatel firmy Hošek.
To, že jsou domy ve zhoršeném technickém stavu a že do nich může kvůli špatnému zateplení zatékat, Limid Mohelno zmiňuje i ve smlouvách, prostřednictvím nichž je dále prodává.
Dalším faktorem, který snížil cenu domů, je podle ČEZ, že k nim náleží také okolní infrastruktura vyžadující údržbu. „Chodníky, plynovod, rozvody nízkého napětí, veřejného osvětlení,“ vyjmenovává mluvčí firmy Petr Šuleř.
ČEZ si podle mluvčího náklady na opravy infrastruktury odhadl na několik milionů korun. Z katastru nemovitostí ale vyplývá, že firma Limid Mohelno při prodeji domů novým majitelům převádí i podíl na okolních chodnících, takže o ty se starat nemusí. Plynovod a kabely zde pak spravuje firma, která do domů dodává plyn a elektřinu.
„Plynovod a přípojky na základě platné smlouvy o zápůjčce spravujeme, provozujeme a udržujeme tak, aby dodávky plynu domácnostem byly vždy bezpečné. O plynovodní sítě se staráme vždy až po hlavní uzávěr plynu,“ uvádí mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák. Tato společnost zde podle něj vlastní i elektrické kabely nízkého a vysokého napětí.
Ať si stěžuje daňový poplatník
Firma Limid Mohelno není žádný developer ani zkušený obchodník s nemovitostmi. Zabývá se zpracováním kovů a své služby dodává třeba i do dukovanské jaderné elektrárny, která patří právě firmě ČEZ.
Jednatel firmy Jiří Hošek na dotaz, co jeho firma dělá, nejprve vypočítával různé druhy činností, které firma provádí s kovy. „Řezání laserem, ohýbání, vysekávání, 3D měření, lisování či svařování,“ vyjmenovává.
Dvojice zaměstnanců firmy, s nimiž měl Radiožurnál možnost mluvit, ani nevěděla, že se firma zabývá i prodejem nemovitostí. Sám Hošek nakonec uvedl, že prodej domů na Hluboké je jeho osobní projekt. Inzerát na prodej domů si prý vyhledal sám na internetu.
Jak je tedy možné, že muž, který vede firmu zpracovávající kovy, vydělá na obchodu o tolik víc než polostátní firma ČEZ s téměř dvousetmiliardovým obratem?
„To si musí stěžovat daňový poplatník, jak s tím ta státní (ČEZ je polostátní firma, pozn. red.) firma naložila,“ komentuje postup Hošek.
ČEZ dvacet rodinných domů vystavěl v roce 1995 pro manažery americké firmy Westinghouse, která se tehdy podílela na budování jaderné elektrárny v nedalekém Temelíně. Později ale většinu domů nechal mnoho let ležet ladem.
A právě ve způsobu nakládání s domy je mezi společnostmi ČEZ a Limid Mohelno největší rozdíl. ČEZ v roce 2015 rozhodl o jejich prodeji. Nabízet je však začal až v roce 2018. Firma Limid Mohelno začala domy nabízet dál téměř obratem poté, co je definitivně získala od ČEZ.
Zatímco Hoškova firma prodává domy po jednom, ČEZ je prodal v jednom velkém balíku. To jejich cenu také snížilo. Podle Milana Černocha, realitního makléře specializujícího se na Jihočeský kraj, totiž jinak téměř není možné na Hluboké pořídit dům za 2,5 milionu korun.
„Musel by to být dům určený k úplné rekonstrukci nebo přímo k demolici,“ přibližuje Černoch. Dále by se podle něj za 2,5 milionu korun prodávaly leda domy, které by byly součástí většího balíku.
Tučné provize podnikatele Černoška. Proč ČEZ a státní firmy posílaly peníze na sport přes prostředníka?
Číst článek
Přesně tak to udělal ČEZ. Ondřej Závodský, který měl dříve na ministerstvu jako náměstek na starosti hospodaření se státem, se takovému postupu diví.
„Jestliže jsem něco prodával za stát, musel jsem přemýšlet, jestli není lepší si s prodejem dát více práce, prodat ty nemovitosti po jedné a maximalizovat o mnoho desítek milionů zisk. A to je tento případ,“ říká Závodský, který dnes pracuje pro Nadační fond proti korupci.
ČEZ svůj postup ale zdůvodňuje tím, že k domům náležela i okolní infrastruktura, a proto nešlo domy prodat po jednom. To by umožnilo převedení infrastruktury na město.
Hluboká nad Vltavou podle tajemníka Jana Piskače většinou infrastrukturu po výstavbě podobných developerských projektů bezúplatně přebírá a následně se o ni stará. Jenže ČEZ domy sice vystavěl již v devadesátých letech, o převzetí infrastruktury jednal s městem až v roce 2018, kdy již byla ve zhoršeném stavu.
Město bezúplatné převzetí podmínilo opravou infrastruktury. To však ČEZ zavrhl s tím, že by to bylo v rozporu s péčí řádného hospodáře. Takový argument však Závodský odmítá. „Jestliže se chci zachovat hospodárně, je nutné jít tou nejefektivnější cestou i za cenu vynaložení prostředků, které by se pak vrátily,“ říká.
