Češi mají obavy ze vstupu do EU
Obyvatelé České republiky se bojí vstupu do Evropské unie. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se 46 procent dotázaných obává zhoršení poměrů a 43 procent růstu cen. Na druhé straně se jen 19 procent Čechů bojí ztráty zaměstnání, ta je přitom největší obavou obyvatel stávajících zemí EU.
Jak Radiožurnálu řekl sociolog Petr Holub, nejméně se vstupu do Unie obávají obyvatelé krajů Vysočina, Středočeského a Pardubického. Naopak obyvatelé regionů sousedících s Unií se obávají nejvíce.
"Že by Evropská unie mohla negativně ovlivnit jejich ekonomickou situaci, to nejčastějí říkají obyvatelé Plzeňského, Jihočeského, Jihomoravského a Karlovarského kraje," uvedl Holub.
Překvapivě jen 19 procent Čechů se bojí ztráty zaměstnání. Ztráta práce je přitom podle průzkumů hlavním předmětem obav obyvatel současné Evropské unie.
Polovina obyvatel České republiky se obává, že vstup země do Evropské unie přinese zhoršení poměrů a zdražení. 62 procent lidí se trendu zdražování bojí na Plzeňsku. O něco optimističtější jsou Jihočeši a obyvatelé Zlínska. Nejmenší obavy mají v tomto směru na Pardubicku, Olomoucku a na Vysočině.
Tam očekává negativní vývoj jen kolem 40 procent respondentů. Sociolog Petr Holub se domnívá, že za obavami obyvatel příhraničních krajů může být možnost přímého srovnání cen v obchodech u nás a u západních sousedů.
"Co skutečně mohou, je srovnávat ceny v supermarketech. Je pozoruhodné, že tato úvaha, že naše ceny po vstupu budou stejné jako v zemích EU vede k této skepsi. Nikdo se nesnažil pořádně vysvětlit, že toto narovnání cen je otázkou několika příštích desetiletí a bezprostředně po vstupu se nemají čeho bát," litoval Holub.
V lednu bylo rozhodnuto jít k červnovým volbám do Evropského parlamentu 60 procent občanů České republiky. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jejich počet oproti prosinci vzrostl o tři procenta. Naopak asi čtvrtina voličů se voleb zůčastnit nechce.
K volbám půjdou častěji lidé ekonomicky aktivní, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní a s dobrou životní úrovní. Podle socioložky Naděždy Horákové nebude hrát rozhodující roli při výběru kandidáta jeho stranická příslušnost: "Pro většinu je důležitější osobnost kandidáta, jeho pověst a vystupování, než-li stranická příslušnost."
