Raboval a okrádal mrtvé na Ukrajině. Soud poslal na sedm let do vězení českého dobrovolníka Simana
Městský soud v Praze poslal na sedm let do vězení Filipa Simana, muže, který měl jako dobrovolník v ukrajinské armádě zneužít situace a rabovat v opuštěných bytech či okrádat padlé. Navíc se podle soudu vydal na Ukrajinu bojovat bez patřičného povolení prezidenta. Za tento druhý žalovaný trestný čin ho ale soud nakonec nepotrestal. I proto je nepravomocný verdikt mírnější, než jaký žádala obžaloba. Státní zástupce se na místě odvolal.
„Obžalovaný Filip Siman je vinen,“ konstatovala úvodem úterního jednání soudkyně Hana Krestýnová. Podle soudu je prokázáno, že Siman vstoupil do dobrovolnických jednotek Ukrajiny bez svolení prezidenta a také to, že v rozporu s mezinárodním humanitárním právem plenil ve válečné zóně a okrádal padlé.
Za rabování na Ukrajině a službu v cizí armádě 10 let vězení, navrhuje žalobce. Soud rozhodne v úterý
Číst článek
Přesto soudkyně upozornila, že za první žalovaný trestný čin, tedy službu v cizí armádě, nakonec soud Simana netrestá. A to i přesto, že se mu u tohoto trestného činu podařilo prokázat úmysl. Soud totiž musel přihlédnout i k prohlášením premiéra Petra Fialy (ODS) a tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, že lidem, kteří se v ukrajinské armádě rozhodnou sloužit, je garantována beztrestnost formou abolice.
I proto mu nakonec v provoinstančním rozsudku vyměřil soud jen sedmiletý trest ve věznici s ostrahou – ten jde dokonce pod hranici trestní sazby, kterou zákon stanovuje za trestný čin plenění v prostoru válečných operací na 8 až 20 let vězení.
„Vedli jsme dlouhé diskuse o tom, jaký trest udělit, protože hledisek, která je třeba vzít v potaz, je mnoho,“ řekla soudkyně Krestýnová s tím, že soud přihlédl k tomu, že Siman během jednání vyjádřil lítost a za své činy se omluvil. Současně vzal v potaz, že obžalovaný dosud nebyl trestaný, a jeho chování proto chápe spíše jako selhání v mimořádné situaci – během jeho působení ve válečné zóně. Roli hrála také hodnota ukradených věcí, která nebyla vysoká.
Z čeho byl Filip Siman obžalovaný
Obžaloba vinila Filipa Simana ze dvou trestných činů:
Služba v cizích ozbrojených silách: Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
Plenění v prostoru válečných operací: Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území okrádá padlé nebo si jinak přisvojí cizí věc, nebo svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje nebo zneužívá, bude potrestán odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem. Příprava je trestná.
Přitěžující okolností naopak je, že Siman se dopustil plenění opakovaně, ne jednorázově – i proto jde podle soudkyně Kresnýnové jen o mírné snížení trestu.
Státní zástupce Martin Bílý pro Simana žádal desetiletý trest, protože se dopustil plenění kvůli své „ziskuchtivosti“, ne jen proto, že by chtěl před ostatními „machrovat“, jak uváděla naopak obhajoba. I proto se rozhodl podat proti rozsudku odvolání.
„Neshoduji se se soudem v tom, že by bylo namístě jít pod hranici trestní sazby. U pana obžalovaného totiž neshledávám žádné mimořádné okolnosti, které by mohly znamenat, že by bylo možné jít pod zákonnou trestní sazbu,“ konstatoval žalobce Martin Bílý.
Siman se svým advokátem Zdeňkem Odehnalem si vzali na případné podání opravného prostředku čas do vyhotovení rozsudku.
Klíčový důkaz: Simanova videa
Soudkyně Krestýnová postupně vyjmenovala všechny již dříve obžalobou zmiňované věci, které měl Siman z opuštěných bytů odnést a přivlastnit si je – například cennosti, hotovost, elektroniku, ale i zbraň značky Makarov či dýchací masku z Antonova AN-225 Mrija, který Rusko zničilo v Hostomelu během své invaze na Ukrajinu.
‚Kořist‘ si schovával pod postelí, chlubil se jí, říkají svědci o Čechovi souzenému za rabování na Ukrajině
Číst článek
Uvedla, že bere za prokázané, že si tyto věci obžalovaný „přivlastnil“. Za významné důkazy označila videozáznamy, které natočil a zveřejnil na sociálních sítích přímo Siman. Ten na nich prochází domy, sbírá obžalobou zmiňované věci a pronáší repliky, že „na Ukrajinu nepřijel přímo krást, ale když už, tak už“.
K odsuzujícímu rozsudku přispěly také výslechy svědků či zajištěné konverzace Simana s jeho spolubojovníky, kteří Simanovu vinu podle soudu potvrdily. V jedné z nich podle soudkyně Siman probírá i možnost, že by na Ukrajině „udělali banku a klenotnictví“. Soud toto vzal pouze na vědomí. Nepodařilo se prokázat, že by se k tomu Siman opravdu chystal.
Odmítání viny i lítost
Siman svou vinu odmítá. Trvá na tom, že nikdy ve válečné oblasti neplenil. Obžalobou zmiňované věci údajně sbíral a nosil „na štáb“ na základě rozkazu svých ukrajinských nadřízených. Soudu vysvětloval, že například elektronika – on sám byl na jenom z videí, které soud nechal přehrát, zachycený, jak bere z opuštěného bytu například čtečku knih – mohla patřit Rusům, kteří se z oblasti stáhli a mohla obsahovat zpravodajské informace.
Policie prověřuje dva české dobrovolníky, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Podezřívá je z plenění
Číst článek
Přesto v závěrečné řeči vyslovil lítost nad tím, že si některé věci z opuštěných bytů vzal. „Rád bych se ale touto formou omluvil všem, které mé chování pohoršilo nebo pošpinilo,“ řekl v pondělí na závěr své promluvy.
Ukrajinská armáda zadržela Simana kvůli podezření z rabování v dubnu 2022. Po prvních výsleších ho předala tamní policii, která ho po vlastních výsleších následně propustila. Siman pak odcestoval zpět do Česka. Tím ale pro něj případ neskončil, protože se dostal do hledáčku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ta mu před rokem sdělila obvinění z nepovoleného působení v cizí armádě a také z plenění v prostoru válečných operací.
Siman je od té doby ve vazbě. Před soudem se vystřídala celá řada svědků – jeho kolegů z jednotky, ale i dalších českých dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojovali. Ti, často ve formě spíše nepřímých svědectví, nakonec postupně potvrdili, že Siman na Ukrajině skutečně obžalobou zmiňované věci ukradl. Proti němu svědčila také „právní pomoc“ zaslaná ukrajinskými vyšetřovateli či rozhovory, které Siman absolvoval a kde se k odcizení věcí sám přiznal.
Na to ostatně ve své závěrečné řeči poukázal také státní zástupce Martin Bílý. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl směrem k obžalovanému.
