11 otázek ke střetu zájmů Babiše. Jak může svůj konflikt vyřešit a proč se tím zabývají i europoslanci?

Možným střetem zájmů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se bude příští středu zabývat také Evropský parlament. Čeho mohou europoslanci dosáhnout? A jak se k celé věci staví české úřady? Server iROZHLAS.cz připravil přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí v aktuální kauze českého předsedy vlády.

Otázky a odpovědi Praha (Aktualizováno: 23:08 10. 12. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiére Andrej Babiš (ANO)

Premiére Andrej Babiš (ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

1. Proč se Evropská komise střetem zájmů Babiše zabývá?

Řeší to z podnětu organizace Transparency International. Ta tvrdí, že s ohledem na nová unijní pravidla platná od srpna je Babiš ve střetu zájmů i poté, co Agrofert přesunul do svěřenských fondů. Ve slovenském registru, kam firmy kvůli dotacím musí doložit ovládající osoby, také našla, že je v případě Agrofertu a svěřenských fondů Babiš uveden jako jedek z konečných vlastníků. 

‚Je adresován premiérovi.‘ Resort Dostálové dostal dopis od eurokomisaře kvůli střetu zájmů Babiše

Číst článek

2. Možný konflikt premiéra řeší i evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu. Proč?

Výbor má podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) ověřit soulad plnění evropského rozpočtu za loňský rok s legislativou Evropské unie. Jde o takzvané absolutorium, které odpovídá schvalování českého státního závěrečného účtu.

„Stalo se ale to, že tento výbor při projednávání narazil na systémovou vadu, a to, že není dlouhodobě řešen střet zájmů u premiéra české vlády. Výbor toto nemůže nijak přejít a požádal proto Evropskou komisi, aby mu sdělila svůj právní náhled na věc,“ popsal pro Radiožurnál Polčák.

Bez vyjádření komise podle Polčáka nelze očekávat, že by výbor „absolutorium udělil“. „Evropská komise je tedy tlačena, aby řekla, jak posuzuje střet zájmů u Andreje Babiše a co hodlá dělat. Bez toho se absolutorium nepohne dál,“ doplnil europoslanec.

3. Jak se ke střetu zájmů staví evropská legislativa?

Od srpna platí nové evropské nařízení, které řeší možný střet zájmů politiků při čerpání veřejných peněz. Podle něj je v konfliktu i ten, kdo má na čerpání dotací ekonomický zájem a kdo se současně podílí na plnění rozpočtu. To potvrzuje také zpráva právní služby Evropské komise, podle které se Babiš v konfliktu zájmů nachází. Dokument uvádí, že má premiér zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu, který vložil do svěřenského fondu, a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu.

4. Jak se k celé věci postavilo české ministerstvo spravedlnosti?

Resort na žádost ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) zpracoval stanovisko, které vysvětluje český zákon o střetu zájmů a výklad pojmu ovládající osoba. Rozebírá také postavení svěřenských fondů. V závěru osmistránkového dokumentu stojí, že příjemcem dotací a veřejných zakázek je společnost Agrofert. A v ní Andrej Babiš žádný přímý vliv nemá, protože ji vložil do svěřenského fondu. Ten podle ministerstva nemá žádnou právní subjektivitu a rozhodující úlohu tak má na jeho činnost ze zákona správce. A to není Andrej Babiš.

„Nemám střet zájmů, to vylučuji. A nic se nebude vracet.“

Andrej Babiš (premiér a šéf hnutí ANO)

Jde však o poměrně formální výklad vzhledem k tomu, že správcem je předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Agrofertu Alexej Bílek. Jde o dlouholeté spolupracovníky Babiše, a nelze tedy vyloučit, že by na ně mohl mít vliv. Sám ministr Jan Kněžínek (za ANO) však uvedl, že svěřenský fond je podle něj dostatečná záruka nestrannosti premiéra.

5. K čemu dospěl resort Kláry Dostálové (za ANO)? A jak se materiály liší?

Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které spadají dotační programy z evropských fondů, vytvořilo také stručné stanovisko. Úřad v něm dokládá, že na rozdělování dotací ani veřejných zakázek údajně premiér nemá žádný vliv. Konkrétně se v dokumentu píše, že „předseda vlády (dříve v pozici ministra financí) o poskytnutí konkrétních dotacích nerozhoduje, ani se osobně nepodílí na jejich kontrole či auditu.“

Ministryně Dostálová zároveň ve stanovisku došla ke stejnému závěru jako ministerstvo spravedlnosti: vliv na Agrofert může mít maximálně správce svěřenského fondu. Důkaz, že to tak není, má podle analýzy přinést vždy „ten, jehož postavení coby ovládající osoby se posuzuje“. Tedy důkaz má dodat premiér.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) | Foto: Michal Šula / MAFRA | Zdroj: Profimedia

6. Jak bude celá věc pokračovat?

Premiér by měl nyní reagovat na dopis od evropského komisaře pro rozpočet Guntera Oettingera, který v minulosti řešil třeba i dotaci pro farmu Čapí hnízdo. Evropská komise by poté k celé věci měla zaujmout stanovisko. K dispozici má i zprávu své právní služby, podle které se Babiš ve střetu zájmů nachází. Dokument uvádí, že má Babiš zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu, který vložil do svěřenského fondu, a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu. Případem Andreje Babiše by se měl příští týden zabývat také Evropský parlament.

7. Co se bude dít v Evropském parlamentu?

Europoslanci budou o bodu s názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ diskutovat příští středu. Na program poslední letošní plenární schůze ho prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců. Vyslechnout by si měli stanoviska Evropské komise i Rady Evropské unie, nebudou však přijímat žádnou závěrečnou rezoluci.

Jde o obecný právní rozbor, kritizuje Transparency analýzu ministerstva spravedlnosti ke střetu zájmů

Číst článek

8. Bude muset Česko vracet dotace?

Skutečně hrozí, že Česko bude muset uhradit přinejmenším část z 82 milionů eur (2,1 miliardy korun), které byly Agrofertu letos vyplaceny. Podle zprávy právní služby je Babiš navíc ve střetu zájmů zřejmě už od roku 2013, kdy se stal ministrem financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Česko muselo v minulosti vracet dotace třeba v souvislosti s kauzou ROP Severozápad. Brusel tehdy navrhl „pokutu“ ve výši 2,6 miliardy korun.

Letos se vracela také padesátimilionová dotace na farmu Čapí hnízdo a problém je i s rozdělováním zemědělských dotací – Evropská komise v červnu rozhodla o tom, že by Česko mělo vrátit zhruba 7,5 miliardy. Celkově byly podle ministerstva financí od roku 2007 zatím aplikovány korekce dotací ve výši necelých 18 miliard korun.

9. Jak se ke střetu zájmů staví sám premiér?

Babiš možný střet zájmů opakovaně odmítl. „Nemám střet zájmů, to vylučuji. A nic se nebude vracet,“ prohlásil v pondělí během tiskové konference. Zdůraznil, že žádné stanovisko Evropské komise vláda dosud nemá.

10. Jaké má Babiš nyní možnosti?

Právníci Evropské komise zmiňují ve svém stanovisku hned tři možnosti, jak může český premiér střet zájmů řešit. Doporučují například to, aby se on i jeho rodina od Agrofertu zcela odstřihli. Tedy aby se zbavili ekonomického zájmu na jeho aktivitách. Jako možné řešení uvádí tzv. blind trust, tedy slepý svěřenský fond, který je na svém zakladateli zcela nezávislý a má volnost v tom, jak bude s majetkem nakládat. Tuto cestu před nástupem do funkce zvolila například i britská premiérka Theresa Mayová, jak upozornil server Aktuálně. Další možnosti jsou přestat čerpat evropské dotace či odstoupit z čela vlády.

11. Jak se staví ke střetu zájmů Babiše opozice?

Třeba šéf Pirátů Ivan Bartoš rozeslal dopisy na trojici ministerstev, tedy resorty financí, pro místní rozvoj a spravedlnosti, jak se s právní analýzou pro Evropskou komisi vypořádají. Kriticky vystoupil také šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „Kauza Andreje Babise už není jen náš problém. Logicky zajímá i evropské politiky,“ uvedl k jednání v Evropském parlamentu.

Aktivní je v tomto ohledu i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který je i členem evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu, nebo Stanislav Polčák (STAN). Podle něho by měla Evropská komise zaujmout jasný postup. „To znamená, že řekne, zda dojde k zastavení těch sporných plateb nebo zda může dojít i k pozastavení čerpání některých operačních programů,“ uvedl.

kno, jaf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme