Franchettiho policie obvinila ve čtvrtek, krátce poté, co Vrchní soud v Praze rozhodl o jeho propuštění z vazby. Tam byl od loňského září, protože na něj Ukrajina vydala mezinárodní zatykač.

Na svobodě ale Rus, který v Česku pracoval jako fitness trenér, moc dlouho nepobyl. Franchetti neopustil ani bránu věznice, když ho zadržela policie a následně obvinila kvůli tomu, že se účastnil anexe Krymu. 

„Po předchozím souhlasu státního zástupce byl zadržen po propuštění z vazební věznice ruský občan podezřelý z účasti na protiprávní anexi Krymu v březnu roku 2014 a Národní centrálou proti organizovanému zločinu bylo na pokyn státního zástupce zahájeno trestní stíhání pro zločin účasti na organizované zločinecké skupině,“ potvrdil Radiožurnálu bez dalších podrobností ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na Vrchním státním zastupitelství v Praze Marek Bodlák. Konkrétní jméno odmítl komentovat.

V příštích hodinách má soud rozhodovat o tom, zda půjde do vazby.

Franchettiho advokát Denis Kašicyn se k obvinění nechtěl vyjadřovat. „Zatím k tomu nemám žádný komentář,“ řekl jen.

Do případu Franchetti se už v minulosti vložila sama Moskva, která velmi ostře protestovala proti jeho vydání na Ukrajinu. Tehdy se za něj osobně postavil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a jím vedené ministerstvo zahraničních věcí pak v ostré reakci komentovalo jeho zadržení jako „destruktivní“ s tím, že se „neobejde bez další reakce“.

Že se Franchetti aktivně podílel na anexi Krymu v roce 2014, sám popsal ve videorozhovoru dohledatelném na internetu. Natočil ho s ruskou novinářkou u břehů Černého moře v Sevastopolu, když tam neúspěšně kandidoval v místních volbách.

„Naše skupina měla za cíl eliminovat pronikání nejrůznějších skupin na území Sevastopolu. Revír jsme rozdělili na sektory, kde se stále nacházely hlídky, pohyblivé i nepohyblivé. Sledovali jsme okolí, pohyb aut, nezvyklých aut, hledali jsme úkryty,“ říká Franchetti na záznamu.

Do krymské metropole podle svých slov přijel 25. února 2014, tedy přesně dva dny před vypuknutím celého konfliktu. A hned během prvních tří dnů tam prý zformoval průzkumnou skupinu s názvem Severní vítr. Měla dvanáct lidí a Franchetti jí velel.

Franchetti žil od devadesátých let v České republice. Když ho Radiožurnál v roce 2019 vypátral, odmítl, že by na Krymu dělal cokoliv nelegálního. „V žádném případě cokoliv nezákonného.“ Za teroristy naopak označil Ukrajince, kteří podle něj chtěli pomocí výbušnin zabíjet civilisty.

Cenný pro Moskvu?

Radiožurnál už dříve nicméně zjistil, že postavení Franchettiho bylo podle všeho poměrně významné. Měl velmi úzké vazby na špičky separatistické válečné scény na východní Ukrajině.

Z videí dostupných na internetu vyplývá, že měl přístup do neoficiální základny samozvaného prezidenta Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka, konkrétně do Kafé Separ. Podle expertů na rusko-ukrajinský konflikt to vypovídá o Franchettiho privilegovaném postavení.

„Kafé Separ byla restaurace, kde se scházela elita takzvaných separatistů a jejich ruských kurátorů. Nebylo to úplně místo pro běžnou veřejnost a Franchetti tak musel patřit k privilegovaným,“ vysvětlil tehdy expert Roman Máca.

I to je důvod, proč musel Franchetti požívat zvláštní důvěru. Řekl to například David Stulík z organizace Evropské hodnoty, který se konfliktu na Ukrajině rovněž dlouhodobě věnuje. „Měli tam přístup jen prověření lidé, ke kterým byla naprostá důvěra,“ řekl.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít