Krym/Praha||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krymští Tataři stojí o autonomní život v rámci demokratické Ukrajiny. Jejich naděje na větší nezávislost ale překazila politika Vladimíra Putina, který Krym připojil k Rusku.
Ačkoli moskevský patriarcha Kirill je známý svou podporou Kremlu, jsou i duchovní, kteří Ukrajincům pomáhají. V Petrohradě je takovým člověkem Grigorij Michnov-Vojtěnko.
Podle pražského městského soudu nadále přetrvávají obavy z toho, že by Franchetti uprchl nebo pokračoval v trestné činnosti. Franchetti u soudu nebyl osobně.
„Písmeno Z ztělesňuje tragédii a hoře jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu. Proč? Protože umírají i ruští vojáci, Rusové, a jejich rodiče dostávají různé zprávy. To je bída,“ prohlásila Poklonská.
Podle politického geografa Martina Lepiče z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zdaleka ne všichni Rusové podporují režim prezidenta Vladimira Putina.
Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války.
Serhij Staruško a jeho kolegové jednoho dne začátkem března zrovna končili ranní redakční poradu, když před sídlo jejich regionální mediální společnosti přijela ruská vojenská vozidla.
Franchettiho policie obvinila ve čtvrtek, krátce poté, co Vrchní soud v Praze rozhodl o jeho propuštění z vazby. Tam byl od loňského září, protože na něj Ukrajina vydala mezinárodní zatykač.
Kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu se v Česku částečně proměňuje také knižní trh, začínají vycházet dětské knihy v ukrajinštině a některá česká nakladatelství dala stopku ruským autorům.
