Spoluautor studie testování k uvolňování opatření: Nesmíme promrhat výhodu získanou restrikcemi
Přestože začal víkend, zájem dobrovolníků nechat se otestovat na protilátky proti koronaviru neutuchá. V Praze byla v sobotu naplněna kapacita odběrů u seniorů a lidí ve věku 40 až 59 let. Na většině míst naopak chybí děti. „Alespoň za Prahu nejsem skeptický ani v kohortě mladistvých. Nikoho ale nemůžeme nutit,“ řekl v polední publicistice Českého rozhlasu spoluautor studie testování a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
V Brně se zezačátku řešili šarvátky mezi lidmi, kteří čekali na testování. Byla to jen výjimka? Už se lidé chovají spořádaně?
Situace se alespoň v Praze zásadně zlepšila. Pokud vím od kolegů v Brně, tak i tam. Zájem byl v první den a první hodinu až neuvěřitelný a doprovázely ho emoce. Musím říci, že nás to trochu překvapilo. Protože jsme si říkali, že zejména v kategorii seniorů bude jednoduché se domluvit a požádat je, aby dodržovali rozestupy.
V Brně už otestovali potřebný počet seniorů. Pro plošné testování odborníci potřebují hlavně nezletilé
Číst článek
Takže z počátku tam panovaly emoce, museli jsme požádat o rozšíření spolupráce s policií. Všechno jsme si vysvětlili, emoce opadly a potom od prvního odpoledne prvního dne až dosud všechno probíhá způsobem, který je velmi uspokojivý. To je pro studii to nejlepší.
Proč se na odběrových místech hromadí lidé ze skupin, které už jsou naplněné. Na kolik fungují například online systémy, kde se zájemci dozvědí, jestli ještě mohou přijít?
Každý den počty odebraných v jednotlivých kohortách a v jednotlivých skupinách těch kohort - skupiny jsou rozdělené právě podle věkových kategorií – dáváme na web. Žádáme zájemce, aby v případě naplnění té skupiny už nechodili, přesto to asi sem tam někdo zkouší.
Stejně tak jsme žádali o to, aby pražská skupina byla rekrutovaná z Pražanů, kteří mají v Praze trvalý nebo přechodný pobyt a přesto třeba přijel někdo z Nymburka. Někdy zkrátka a dobře nedodržují přesně to, o co je prosíme. Ale myslím, že se to daří zvládat.
Odborníci teď nejvíc potřebují děti ve věku osm až sedmnáct let. Tušíte, proč se zatím tolik nehlásí?
Myslím, že je to logisticky obtížnější, protože musí být se svým zákonný zástupcem a vyžaduje to i organizaci v rodině. Přitom je třeba říci, že právě stratifikace studie do jednotlivých věkových kategorií je jednou z jejích silných stránek a je to velmi důležitá informace. Výsledky studie mohou v různých věkových skupinách varírovat a potom by mělo být i podkladem pro racionální rozhodování státní správy.
Studie má výstupy vědecké, které nám pomohou v další práci a pro pochopení patogeneze onemocnění, ale má také stránku, která by měla pomáhat v rozhodování státní správy.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) i prostřednictvím Českého rozhlasu prosí děti, aby se přišly nechat otestovat. Plánujete použít i další informační kanály, abyste výzvu dostali k lidem?
Pracujeme i cestou sociálních sítí jednotlivých zúčastněných institucí. Celý ten projekt je komplexní, takže na něm spolupracuje řada složek od armády až po městské části. V Praze spolupracujeme s městskou částí Praha 2 a je to dobré. Obrací se na školy. S potěšením a díky využíváme i spolupráci s médii. Informační kampaň běží intenzivně a myslím, že se k lidem ta výzva dostane. Jiná věc je, že nikdo nikoho nemůže nutit. Alespoň za Prahu ale nejsem skeptický ani v kohortě mladistvých.
Otestováno je asi 4000 lidí
Kolik lidí už bylo celkově otestováno?
To číslo se během dne vyvíjí a já sleduji zejména pražská čísla. Sumárně se teď pohybujeme asi kolem čtyř tisíc plus.
Kromě skupinového sběru dat i Český statistický úřad oslovuje i reprezentativní vzorek asi šesti tisíc lidí. Jak to probíhá tam?
Jsem velmi rád, že to zmiňujete, protože tahle komponenta je důležitá. Mnohdy, jak to v lidské společnosti bývá, někteří kolegové, kteří nejsou orientováni v dizajnu studie, se domnívají, že ta skupina, která vzniká braním dobrovolníků je nenáhodná. Statisticky víme, že někdo na výzvu reaguje a někdo ne.
Belgie začne zmírňovat opatření kvůli koronaviru. Od 11. května otevře všechny obchody
Číst článek
Jednotlivé lokace jako Praha, Brno a Olomouc jsme si vybírali, protože reprezentují určitou úroveň potencionální promořenosti. Ale aby byla úplně nezávislá kohorta a nezávislý vzorek, tak jsme navázali spolupráci s Českým statistickým úřadem, který má své respondenty napříč republikou a spolupracuje s nimi například na studiích veřejného mínění.
Tento vzorek nyní oslovují a ten je zcela nezávislý po celé republice. Respondenty žádají o účast a posílá je na místa, která jsou pro ně z geografického hlediska nejbližší. V Praze tedy vyšetřujeme i lidi z tohoto vzorku.
Během rozhovoru jste řekl, že studie by mohla pomoct i při rozhodování státní správy, ale bude to tak? Ve čtvrtek jsme viděli, že vláda uvolňuje opatření o celé týdny dříve, než původně plánovala a vaše výsledky ani zdaleka nemá v ruce.
Trochu nás to překvapilo. Proces rozvolňování je nezbytný. Ale zároveň lidé z vědecké obce, pakliže nejsou motivováni dalšími politickými preferencemi, si uvědomují, že rozvolňování musí probíhat takovým způsobem, abychom nepromeškali velkou výhodu, kterou jsme získali restriktivními opatřeními doposud. To by byly zmrhané prostředky. Dosavadní péče o epidemiologickou situaci byla dobrá, to je vidět podle plodů ve srovnání se zeměmi, se kterými bychom se mohli porovnávat, a přitom bychom nechtěli být v jejich situaci.
Přesto doufám, že výsledek studie bude jasným signálem, se kterým se dál bude pracovat. A pevně doufám, že rozvolňovací proces bude probíhat, aby bylo kontrolovatelné, která opatření mají jaké následky. V tom případě by bylo možné včas reagovat na důsledky.
