Agrofert se hájí proti žalobě: Dotace naše firmy čerpaly správně a v souladu se zákonem

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond požaduje po Agrofertu ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) vrácení dotace 5 milionů korun, protože firmy z koncernu nesplňovaly parametry malých a středních podniků. O případu psal iROZHLAS.cz ve středu. Společnost se nyní brání tím, že v době čerpání dotace nebyly firmy ještě součástí koncernu a žalobu vítá jako možnost prokázat, že postup byl v souladu se zákonem.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Agrofertu v Praze 4.

Agrofert bere žalobu také jako příležitost prokázat, že postup byl v souladu se zákonem. „Ostatně žádosti byly ze strany PGRLF řádně přiznány, a tedy schváleny jeho kontrolními mechanismy,“ stojí ve vydaném prohlášení | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak psal ve středu server iROZHLAS.cz, spor se týká pěti milionů korun, které Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vyplatil čtyřem dceřiným firmám Agrofertu na podporu pojištění hospodářských plodin a zvířat.

Státní fond zažaloval Agrofert. Koncern měl čerpat pět milionů určených pro malé a střední podniky

Číst článek

Sporné dotace od fondu získaly firmy ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov a SPV Pelhřimov z Agrofertu v letech 2010 až 2013, ještě před Babišovým vstupem do vlády.

Po loňské vnitřní prověrce ale vedení fondu zjistilo, že firmám byla poskytnuta dotace neoprávněně. Společnosti podle něj neměly splňovat status malých a středních podniků.

Úředníci proto vymáhali peníze zpět. Vyzvali čtveřici firem, aby peníze vrátila. Jenže Agrofert pochybení odmítl a požadované peníze nevrátil. Neuspěly ani předžalobní výzvy, které fond do schránek firem rozeslal v červnu.

I proto fond nakonec podal na koncern žalobu. „Bylo přikročeno k soudnímu řešení,“ uvedla na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí fondu, který rozděluje národní dotace pro zemědělce, Barbora Šenfeldová. Bližší informace k žalobám ale nechtěla uvést. „S ohledem na probíhající řízení se nebudeme k těmto věcem blíže vyjadřovat,“ dodala.

Reakce Agrofertu

Ještě ve středu nechtěl kauzu komentovat ani mluvčí Agrofert Pavel Heřmanský. „Děkujeme za dotaz, ale nebudeme se vyjadřovat,“ napsal pouze v e-mailu.  

Ve čtvrtek ale koncern vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že společnosti podávaly žádosti o dotace v době, kdy nebyly součástí koncernu.

„Neztratily status malého a středního podniku dle pravidel EU a příslušných nařízení. S tímto právním výkladem se v minulosti ztotožňoval i PGRLF. V roce 2021 však PGRLF tento výklad náhle změnil a požaduje po nás vrácení dotací,“ uvedla firma. Věří, že žaloba přispěje ke sjednocení přístupu fondu při poskytování dotací.

Agrofert bere žalobu také jako příležitost prokázat, že postup byl v souladu se zákonem. „Ostatně žádosti byly ze strany PGRLF řádně přiznány, a tedy schváleny jeho kontrolními mechanismy,“ stojí v prohlášení. Firma podle něj při svých administrativních pochybeních v minulosti dotace řádně vracela. Pokud soud rozhodne v náš neprospěch, jsme připraveni jeho rozhodnutí respektovat. Věříme však tomu, že soud naše závěry potvrdí, doplnila společnost.

Kvůli sporu o vrácení dotací Agrofert nemůže čerpat další podporu od fondu. Podle dotačních podmínek totiž nesmí mít žadatel o podporu nedoplatky vůči státu či dalším institucím, včetně PGRLF. Fond je akciovou společností, jejímž jediným vlastníkem je ministerstvo zemědělství.

Další dotace

Podle uživatelské příručky Evropské komise je malý a střední podnik firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že se firma spojí s větší skupinou, daný status ztrácí a stává se velkou firmou.

Státní fond vymáhá od Agrofertu 5 milionů, které mu vyplatil neoprávněně. Kvůli dotacím hrozí i žalobou

Číst článek

Ze stejného důvodu nyní od Agrofertu vymáhá neoprávněně vyplacené dotace také ministerstvo zemědělství. Na podpoře spojené s ovocnými sady určené pro nejmenší farmáře získala trojice dceřiných firem Sady CZ, M+A+J a Lužanská zemědělská – podle resortu v rozporu s dotačními pravidly – celkem 5,5 milionu korun.

Dotační vratka nařízená ministerstvem se ale týká také dalších velkopodniků s miliardovými obraty. Peníze resort vymáhá od koncernu Úsovsko, v jehož čele stojí exministr za ANO Jiří Milek, či firem agrobarona Gabriela Večeři. Zmíněné podniky se vůči vymáhání dříve vyplacených dotací brání u soudu. A rozjel se kvůli tomu také audit Evropské komise.

Na dotace určené pro malé a střední podniky, které čerpaly firmy z holdingu Agrofert prostřednictví Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, upozornili už v roce 2018 analytici Pirátské strany.

„Konečně nám dal rolnický fond za pravdu a dotace požaduje po Agrofertu nazpět. Je přeci zcela neakceptovatelné, aby dotace určené pouze malým farmářům putovaly do Agrofertu, který by měl všechny nezákonné dotace vrátit,“ uvedl k tomu nyní předseda poslaneckého klubu strany Jakub Michálek.

Vyjádření Agrofertu podle něj není pravdivé. „Tyto společnosti byly součásti koncernu Agrofert v době, kdy byla podepsaná smlouva o přidělení dotací. Není tedy divu, že krátce po zveřejnění kauzy Piráty zahájila Evropská komise v této věci hloubkové šetření,“ dodal.

tec, pik, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme