Česko neúspěšně žádalo Brusel o pokutu za dotaci pro Fatru. Měla usnadnit cestu k žalobě kvůli střetu zájmů
- Další z pokusů, jak dostat střet zájmů někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) před unijní soud, nevyšel.
- Server iROZHLAS.cz zjistil, že ministerstvo průmyslu požadovalo po Bruselu, aby za dotaci, kterou resort firmě Fatra proplatil navzdory stopce pro Agrofert, udělil Česku okamžitě „pokutu“.
- To by otevřelo cestu ke snadnější žalobě, jenže Evropská komise to v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici, odmítla a jen takzvaně pozastavila platbu. I toto rozhodnutí by se dalo napadnout u unijního tribunálu, žaloba má ale háček.
Loni 9. listopadu poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do Bruselu dopis s neobvyklou žádostí: „Komise by měla bezodkladně přistoupit k finanční opravě ve smyslu článku 144 nařízení EU.“ Zjednodušeně řečeno úředníci žádali, aby Česko dostalo pokutu.
Nejedná se o neúspěch, tvrdily úřady. Teď dávají od žaloby kvůli Babišově střetu zájmů ruce pryč
Číst článek
Za co? České úřady se loni v létě rozhodly požádat Evropskou komisi o proplacení zhruba 750 tisíc korun pro společnost Fatra spadající do koncernu Agrofert. A to navzdory skutečnosti, že holding měl v Bruselu kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého českého premiéra Andreje Babiše (ANO) stopku.
Udělaly to s jediným cílem: získat k žádosti o platbu zamítavou odpověď, tedy rozhodnutí, které by následně mohly zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Samotná závěrečná zpráva auditu, která porušení zákona o střetu zájmů konstatovala, totiž zažalovat nejde. A české úřady se závěry nesouhlasí.
Podání žaloby, která by měla šanci na úspěch, je komplikované. Pokud by Evropská komise vystavila Česku za Fatru sankci, šance na úspěšnou stížnost, která by vedla k soudnímu rozsudku, by byla velmi vysoká. Takovou žalobu kupříkladu před několika dny podalo v případě jiného evropského auditu a následné pokuty ministerstvo zemědělství.
Pozastavená platba
Evropská komise ale žádosti úředníků z ministerstvo průmyslu a obchodu nevyhověla. 26. ledna naopak do Česka poslala dopis, ve kterém v případě Fatry pouze takzvaně pozastavila průběžné platby.
„V souladu s (…) nařízením (…) Komise pozastavení ukončí, pokud Česko přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit,“ stojí v dopise, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
V něm eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová na deseti stránkách připomněla, k čemu unijní kontroloři během auditu ke střetu zájmů, který v Česku proběhl na začátku roku 2019, došli.
„Během programových období, kterých se audit týká, a pokud je komisi známo, tak i v současnosti A. Babiš ovládá společnosti skupiny Agrofert. Veškeré dotace poskytnuté skupině Agrofert po 1. září 2017 jsou v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů,“ píše Ferreirová kromě jiného v dopise. A připomíná obsah následné komunikace mezi Prahou a Bruselem, která je na audit navázaná, i historii projektu Fatra.
Nejistá žaloba
České úřady by mohly zažalovat i pozastavení platby, ke kterému aktuálně komise přistoupila. Má to ale háček. Upozornil na to náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek v analýze, o které již dříve informoval server iROZHLAS.cz.
Dotace pro Fatru
Dotace se od počátku vymykala. Ministerstvo průmyslu ji schválilo v únoru 2019, tedy jen pár týdnů poté, co v Česku auditní mise ke střetu proběhla. Pozornosti Bruselu nejdříve unikla a neupozornily na ni ani české úřady, když měly. Existenci projektu přiznaly až v květnu 2020. Evropská komise ji vyhodnotila jako v rozporu se zákonem o střetu zájmů. V únoru 2021 proplatily navzdory závěrům auditu dotaci ze státní kasy. V květnu to zdůvodnily tím, že Fatra poslouží jako „pilotní projekt“ na otestování střetu zájmů.
Úředník v ní napsal, že u pozastavení platby „stoupá šance, že by mohlo dojít k plnému přezkumu, zda je závěr komise o porušení zákona o střetu zájmů opodstatněný“.
Komise ale může současně, řečeno „unijním“ jazykem, zahájit řízení o vyloučení dotace z unijního financování. Jednodušeji řečeno: peníze Česku na tento projekt úplně odebrat. A pokud by k tomu došlo, mohla by zároveň požadovat přerušení soudního sporu do doby, než se vše definitivně vyřeší.
Stejný osud stihl třeba žalobu české vlády kvůli zablokované zemědělské dotaci pro Agrofert. „Ani žaloba proti rozhodnutí pozastavení plateb tedy nemusí dosáhnout sledovaného účelu,“ popisuje Smolek.
České úřady měly možnost podat žalobu během posledního půl roku, jelikož poprvé komise zamítla proplacení peněz pro Fatru loni v srpnu. „Díky tomuto dopisu Česká republika získala žalovatelný akt, který bude moci být Českou republikou napaden s cílem získat rozsudek Soudního dvora EU,“ uvedlo tehdy mimo jiné ministerstvo financí.
Server iROZHLAS.cz už tehdy psal, že to pro Česko není výhra, jelikož komise tehdy pouze takzvaně pozastavila platební lhůtu. To byla – z hlediska úspěšnosti žaloby – pro české úřady nejhorší možná varianta, jak opět vyplývalo ze Smolkovy analýzy. Žalobu ale podat mohly.
Až dosud tak ale neučinily a ministerstva, které server iROZHLAS.cz opakovaně oslovoval s dotazy ohledně přípravy stížnosti k unijnímu tribunálu, vždy odkazovala na jiné resorty. Více si můžete přečíst ZDE.
Bývalý premiér Babiš i holding Agrofert dlouhodobě střet zájmů i porušení jakýchkoliv zákonů odmítají.
