Firma musí být malým podnikem jen ve chvíli, kdy o dotaci žádá, bránil se Agrofert. ‚Absurdní,‘ odmítl soud
Pět dceřinek Agrofertu muselo letos vrátit rolnickému fondu dotace za 2,6 milionu korun, které byly určené pro malé a střední podniky. Z rozsudků soudů, které o tom rozhodly a které iROZHLAS.cz prostudoval, vyplývá, že podle koncernu stačilo být firmám malým podnikem jen v době, kdy požádaly o dotaci. Soudy takovou argumentaci ale odmítly.
Aby měla firma nárok na dotace pro malé a střední podniky, stačí, aby splňovala podmínky v momentě, kdy o dotaci žádá. To, že peníze čerpá už jako velký podnik, nehraje roli.
Prohrané soudy a vratka 2,6 milionu. Agrofert neuspěl ve sporech o dotace pro malé a střední firmy
Číst článek
Tak nějak by se dala shrnout argumentace dceřinek Agrofertu, které se soudily s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem o finanční podpory, které byly určené pro malé a střední podniky, ale čerpaly je i velké. Vyplývá to z šestice rozsudků, která má iROZHLAS.cz k dispozici a které takovou obhajobu koncernu označily za „absurdní“.
Spor o pár tisíc
Firma Oseva Agri Chrudim už v roce 2008 požádala o finanční podporu z programu Zemědělec. Šlo o podporu části úroků z úvěru, který si zemědělský podnik vzal na nákup nové techniky. Rolnický fond pak během několika let vyplatil chrudimskému podniku něco přes 33 tisíc korun.
Loni ale chtěl část – konkrétně 16 748 korun – zpět. Důvod? Podnik podle nich porušil podmínky smlouvy, protože od roku 2010 patřil pod koncern Agrofert a nebyl tak malým ani středním podnikem, pro něž byla podpora určena.
Jenže firma peníze vracet nechtěla. Tvrdila, že malým podnikem byla ještě v letech 2011 a 2012, protože se na ni vztahovalo tzv. dvouleté ochranné období. To skutečně platí pro firmy pro případ, že by se jeden rok firmě dařilo a překonala parametry malého podniku (250 zaměstnanců nebo obrat 50 milionů eur), ale další už nikoli.
S vedením fondu se ale zástupci podniků neshodli na tom, od kdy se toto dvouleté přechodné období počítalo a jestli musí být podnik malým po celou dobu čerpání dotace. A celý spor o to, kdy svůj status malého podniku ztratila, se dostal před chrudimský okresní soud.
Malý podnik
„Jestliže příjemce podpory (Oseva Agri – pozn. red.) přestane být malým nebo středním podnikem, povinnost žalobce (fondu – pozn. red.) poskytovat podporu dle uzavřených smluv zaniká,“ konstatoval jasně soud v Chrudimi.
Ministr zahájil přesun rolnického fondu. Úředníci se v Praze museli sestěhovat a hledají se kanceláře v Brně
Číst článek
Zjednodušeně řekl, že zemědělský podnik je povinen zachovat podmínky pro přiznání podpory dle smlouvy po celou dobu poskytování podpory.
„Námitka žalovaného, že výkladem lze dospět k závěru, že podmínky pro poskytnutí podpory měl žalovaný splňovat jen ke dni podání žádosti o podporu a pak již splnění těchto podmínek není stanoveno, je absurdní,“ dodal soud.
Zemědělský podnik ZS Vilémov vedl s fondem dokonce dva spory a i on se před soudem hájil tím, že stejná pravidla neplatí pro žadatele o dotaci a pro jejího příjemce, ačkoliv je to pořád jedna a tatáž firma.
„Mezi účastníky v této souvislosti vznikla už před zahájením řízení polemika o tom, zda žadatel a příjemce ve smyslu Zásad je tatáž osoba a zda mají stejné povinnosti, či nikoliv. Odvolací soud však tuto otázku pokládá za zcela jednoznačnou a jasnou,“ napsal k tomu ale Krajský soud v Hradci Králové.
Podle něj se přirozeně jedná o tutéž osobu, stejný právní subjekt, u nějž pouze dojde ke změně označení z žadatele na příjemce.
„S ohledem na tyto závěry je chybná premise žalovaného, že právní rámec daného vztahu stanovuje povinnost být malý a střední podnik pouze v době podání žádosti a čestného prohlášení. Žadatel a příjemce jsou přece tatáž osoba,“ píše se v dokumentu.
Případy chrudimské Osevy Agri a ZS Vilémov nebyly jediné. Celkem vedl fond šest sporů s pěti dceřinými společnostmi Agrofertu. Všechny nakonec skončily v neprospěch koncernu ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a všechny firmy musely vyplacené podpory vrátit.
„Nezlobte se, k tomuto tématu se vyjadřovat nebudeme,“ nechtěla výsledek soudních procesů komentovat Adéla Čabayová z oddělení komunikace Agrofertu.
Přechodné období
Spor se přitom vedl o tzv. dvouleté přechodné období a o to, od kdy se počítá. Dvouletá ochranná lhůta začne platit v momentě, kdy podnik překoná některý z parametrů malého a středního podniku. Zatímco podle fondu se do této doby počítá už ten rok, v němž překročení došlo, podle Agrofertu je směrodatná účetní závěrka, která se ale vydává se zpožděním.
Podnik Zeos Brnířov musel vrátit fondu po prohraných soudech 92 tisíc korun. Pod Agrofert se dostal v průběhu roku 2012 a podle soudu tak už tento rok běžela dvouletá ochranná lhůta.
„Skutečnost, že parametry ‚malého a středního‘ podniku lze brát v potaz až provedením účetní uzávěrky, na daném závěru nic nemění a v tomto směru se odvolací soud se stanoviskem žalobce (fondu – pozn. red.) ztotožnil,“ napsal v rozsudku Krajský soud v Plzni, který případ tohoto zemědělského podniku řešil.
Soud tak dal fondu za pravdu a ten tak měl nárok na vrácení dotace za rok 2014 i všechny roky následující. A peníze vracely i další podniky (viz tabulka).
Na podezření ohledně poskytování finanční podpory určeném malým a středním podnikům i těm velkým jako první v roce 2018 přišli analytici neziskových organizací a aplikace Hlídač státu. Krátce poté se případy začaly zabývat také média, konkrétně server iROZHLAS.cz a pořad Reportéři ČT. Sám fond vedený tehdy dnes již bývalým ministrem současné vlády Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) na počátku pochybení odmítal. Až v roce 2021 provedl interní prohlídku, která podezření potvrdila.
Případem finančních podpor vyplacených fondem firmám, které nesplňovaly status malého a středního podniku, se zabývala také policie. A to na popud trestního oznámení podaného analytiky Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti). Vedle fondu mířilo také na ministerstvo zemědělství, které rovněž rozděluje dotace mířící do zemědělství. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale případ odložila, jak informoval nedávno zpravodajský server ČT24.
Následuje jeden z šestice rozsudků:
