Jak číst potravinářskou dotační politiku ministerstva zemědělství, které nově vede lidovec Marek Výborný? Jak on sám tento krok zdůvodňuje? A co na něj říkají experti?
Firmy čerpaly v minulosti podporu na pojištění hospodářských plodin a zvířat. Po prověrce z roku 2021 ale vedení fondu zjistilo, že některým firmám finanční injekci poskytl neoprávněně.
S plánem přesunout fond do Brna přišel ministr zemědělství Nekula na počátku loňského roku. Analýza ale upozornila na vysoké jednorázové náklady na přesun i na riziko výpovědí pražských zaměstnanců.
Jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu čelil Martin Šebestyán kritice kvůli postupu fondu během auditu ke střetu zájmů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a dotací pro Agrofert.
Josef Kučera vysvětluje, jak chce převést fond do Brna, proč některé společnosti z Agrofertu mají dotační stopku, zatímco jiné můžou dál čerpat, a jak soběstačné je české zemědělství.
„Na základě výzvy fondu nedošlo ze strany vámi uváděných společností k vrácení podpory, a proto bylo přikročeno k soudnímu řešení,“ uvedla mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Celý spor má navíc pro koncern širší dopad. Tím, že nechce starší problematické dotace vrátit, se odstřihl od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek nesmí mít žadatel nedoplatky vůči státu.
Garanční fond ministerstva zemědělství nakonec dotační pravidla upravil. Právní analýzu, která má dokazovat, že jeho praxe byla podle zákona, ovšem odmítá poskytnout.
Některé firmy z Agrofertu čerpaly podle Pirátů na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun. Fond resortu však nadále odmítá, že by pochybil.
Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy z holdingu Agrofert, bývalý zaměstnavatel exministra Jurečky (KDU-ČSL), podnik řízený pozemkovým magnátem Večeřou nebo církevní vinařství.