Na Liberecku zakážou lov divočáků. Opatření kvůli výskytu moru zasáhnou i chovatele domácích prasat
Kvůli výskytu afrického moru prasat u uhynulého divočáka ve Frýdlantském výběžku na Liberecku veterináři vymezí takzvané pásmo infekce o rozloze zhruba 200 kilometrů čtverečních. V této oblasti bude zakázán lov divokých prasat nebo omezen pohyb lidí v přírodě. Cílem opatření je minimalizovat šíření nákazy u divokých prasat a zabránit zavlečení afrického moru do chovu domácích prasat.
Novinářům to na tiskové konferenci v Praze řekli zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy. V pondělí se kvůli tomu sejde Ústřední nákazová komise.
Ve Frýdlantském výběžku se potvrdil africký mor prasat. Úřady řeší další opatření
Číst článek
Mimořádná opatření zavádějí veterináři také na Jindřichohradecku, a to kvůli výskytu ptačí chřipky ve velkochovu kachen.
Veterináři výskyt afrického moru v Česku již delší dobu očekávali, postupují podle připraveného modelu pro podobné situace i zkušeností z předchozích výskytů, řekl náměstek ministra zemědělství Petr Jílek. Sele bylo nalezeno nedaleko Jindřichovic pod Smrkem v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje.
Jedná se o první výskyt afrického moru prasat v Česku téměř po pěti letech. Nákaza není přenosná na člověka ani jiná zvířata.
Veterinární opatření
Petr Šatrán ze Státní veterinární správy řekl, že kvůli výskytu afrického moru bude v příhraničních oblastech na severu republiky zrušena takzvaná zóna intenzivního odlovu divokých prasat. Ve vymezeném pásmu infekce bude zakázán veškerý lov divočáků.
Uživatelé honitby musejí vyhledávat uhynulá volně žijící prasata. Omezí se pohyb lidí, a to na vyznačené cesty a stezky. Bude platit zákaz krmení.
3:55
Divoká prasata pod drobnohledem. ‚Chodí přes vrcholky, dokážou ujít téměř 20 kilometrů za den‘
Číst článek
Veterinární opatření zasáhnou také chovatele prasat domácích v oblasti a provozovatele jatek či zvěřinových závodů. Veterináři mimo jiné nařídí soupis chovů domácích prasat nebo porážku prasat určených pro domácí porážku, uvedl Šatrán. Platí také zákaz chovu prasat ve venkovním prostředí, včetně vypouštění do venkovních výběhů.
V oblasti pásma infekce se podle něj nenachází žádný komerční chov prasat a veterinární správa zatím ví o osmi domácích chovech, z nichž největší má necelých třicet kusů prasat. Dodal, že zatím není známá infikovaná oblast a lze předpokládat, že případů nákazy bude přibývat.
Mor i chřipka
Úřady ve čtvrtek oznámily, že kromě afrického moru prasat se v Česku také znovu objevila ptačí chřipka, a to ve velkochovu kachen na Jindřichohradecku. Jedním ze základních opatření je přesun chovů drůbeže do uzavřených objektů, aby se zabránil jejich kontakt s volně žijícími ptáky.
U chovů, kde to není možné, je podle veterinářů nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva nebo podestýlek trusem volně žijících ptáků. Mezi další ochranná opatření patří také zasíťování výběhů, uvedlo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě.
Kachny na farmě se podle vyšetření uhynulých kusů nakazily vysoce patogenní ptačí chřipkou H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. Kolem ohniska ve Frahelži bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich budou například omezeny přesuny drůbeže, provedeny soupisy chovů a bude zakázáno pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva.
Na Jindřichohradecku se objevila ptačí chřipka. Kvůli nákaze uhynuly tisíce kachen
Číst článek
Není důvod k obavám
Ministerstvo zemědělství zdůraznilo, že tuzemský systém veterinárního dohledu je na vysoké úrovni. „Není důvod se obávat konzumace vepřového a drůbežího masa, vajec ani výrobků z nich,“ zdůraznil úřad. Do rozpočtu Státní veterinární správy ministerstvo přidalo 30 milionů korun, aby mohli veterináři účinně bojovat proti šíření ptačí chřipky a afrického moru prasat.
Vzhledem k šíření afrického moru prasat v Polsku a Německu vydala Státní veterinární správa už 12. listopadu 2020 mimořádná opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s oběma státy jako takzvanou oblast s intenzivním odlovem divokých prasat.
Před rokem oblast rozšířila na více než pětinásobek rozlohy na 7200 kilometrů čtverečních. Táhne se podél hranice s Německem a Polskem od Šluknovského přes Frýdlantský výběžek, Harrachov a Královéhradecký kraj až do Moravskoslezského kraje po hranici se Slovenskem.
V oblasti s intenzivním odlovem se vyplácí 2000 korun za zastřelené divoké prase a 3000 korun za nález uhynulého prasete. Zvířata se vyšetřují na prasečí mor.
