Vědci přišli na příčinu tvorby krevních sraženin u vakcíny AstraZeneca. Jde o chybnou reakci imunity
Vakcína AstraZeneca byla během posledních měsíců zdrojem obav z nežádoucích účinků očkování proti koronaviru. Konkrétně se jednalo o krevní sraženiny, které se po očkování v ojedinělých případech objevovaly. Podle nové studie by viníkem mohla být chybná reakce imunitního systému, během které si tělo splete trombocytový faktor 4 s adenovirem, jenž se ve vakcíně vyskytuje, a následně na něj zaútočí pomocí protilátek. Informoval o tom server BBC.
Vakcína AstraZeneca zachránila podle serveru BBC kolem milionu životů. K její historii se ale váže i výskyt krevních sraženin u některých pacientů, který dosud vyvolává obavy po celém světě.
Vědci z velšského Cardiffu se proto pokusili zjistit, co tyto vedlejší efekty vyvolává a zda by jim medicína mohla v budoucnu předcházet.
Rekviem za AstraZenecu. Očkují se jen stovky vakcín, spálení hrozí desetitisícům
Číst článek
Výzkumníci vycházeli ze dvou poznatků; jednak ze skutečnosti, že pouze některé vakcíny způsobovaly sraženiny, a jednak ze zjištění, že očkovaní trpící na tyto sraženiny měli neobvyklé protilátky, které útočily na protein trombocytový faktor 4, jenž se vyskytuje v krvi.
Adenovirus a imunita
Mluvčí společnosti AstraZeneca zdůraznila, že sraženiny jsou pravděpodobně vinou koronavirové infekce, nikoliv vakcíny samotné. „Přestože výzkum není kompletní, nabízí zajímavé pohledy na problém. AstraZeneca zkoumá způsoby, jak pomocí těchto poznatků tyto vzácné vedlejší příznaky odstranit,“ dodala.
Vědci se domnívali, že sraženiny souvisejí s adenovirem, který AstraZeneca používá k „vycvičení“ těla k boji proti koronaviru. Proto pomocí kryoelektronové mikroskopie vytvořili detailní obraz adenoviru, na kterém mohli pozorovat reakci imunity na molekulární úrovni.
Dánsko a Norsko zastavily očkování vakcínou AstraZeneca. Důvodem jsou případy krevních sraženin
Číst článek
Výzkum odhalil, že se povrch adenoviru a trombocytový faktor 4 přitahují jako magnety. „Adenovirus má extrémně záporný povrch a trombocytový faktor 4 je extrémně kladný. Dohromady se tedy celkem dobře přitahují,“ řekl serveru BBC profesor Alan Parker, který se na studii podílel.
Příčina je známá, průběh ne
Zároveň ale upozornil, že ačkoliv jeho tým přišel na příčinu reakce, stále zbývá odhalit mnoho kroků jejího průběhu. Vědci se domnívají, že další fází je „chybná reakce imunitního systému“. Dodali ale, že tuto hypotézu může potvrdit až další výzkum.
Odborníci se domnívají, že tělo začne útočit na trombocytový faktor 4 poté, co si ho splete s adenovirem. Protilátky se ale po vypuštění do krve na protein navážou a vyvolají vznik krevních sraženin. „Nešlo předpovědět, že by se tělo takhle zachovalo, a pravděpodobnost, že tato reakce nastane, je velmi malá, takže je důležité vidět širší rámec věcí a pamatovat na to, kolik životů vakcína zachránila,“ upozornil Parker.
Po očkování AstraZenecou zemřelo v Británii sedm lidí. Souvislost s vakcínou zatím není prokázaná
Číst článek
Hrozba sraženiny je malá
Z téměř 69 milionu lidí, kteří byli očkováni vakcínou společnosti AstraZeneca mezi lednem a říjnem 2021, se krevní sraženiny objevily pouze u 458 z nich. Většina těchto případů se projevila do čtyř týdnů po první dávce. Informovala o tom Evropská agentura pro léčivé přípravky.
Will Lester, konzultant na hematologii univerzitních nemocnic v Birminghamu, výzkum chválil za jeho podrobnost. Upozornil, že pomáhá objasnit „pravděpodobný první krok“ ve vzniku sraženin. „Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno, včetně toho, zda jsou někteří lidé více náchylní na tvorbu sraženin než jiní a proč se sraženiny tvoří nejčastěji v mozku a v játrech. Další studie by to ale mohly objasnit,“ dodal.
