Oklahomská justice tvrdí, že společnost Johnson & Johnson ve svých marketingových materiálech úmyslně zamlčovala rizika vzniku závislosti při používání opiátů, které inzerovala jako léky na každodenní bolest.

Johnson & Johnson byla podle obžaloby klíčovým hráčem při rozpoutání opiátové krize. V touze po zisku prý firma šířila zavádějící informace a tím podle žaloby způsobila škody pohybující se v přepočtu v řádu stovek miliard korun.

Chyba úřadu?

Společnost tvrdí, že ve svých materiálech neuváděla nic jiného, než co například říkal americký Úřad pro jídlo a léky, jakási obdoba českého Státní úřadu pro kontrolu léčiv. Ten například v roce 2009 uvedl, že pokud se léky na bolest užívají správně, způsobují závislost jen zřídka. Společnost také tvrdí, že žaloba je po technické stránce špatně postavená.

Nejde ale o jediný případ, kdy farmaceutické firmy čelí ve Spojených státech kvůli opiátům soudu. V současnosti jsou to asi 2 tisíce případů. Ten s Johnson & Johnson je ale první, který se dostal až k soudu.

Spolu s Johnson & Johnson měly stanout před soudem v Oklahomě další dvě firmy Teva Pharmaceuticals a Purdue Pharma, které se ale nakonec dohodly s žalobou na mimosoudním vyrovnání ve výši dvě resp. šest miliard korun.

Vážná situace

Situace se zneužíváním opiátů ve Spojených státech je velmi vážná. Mluví se dokonce o epidemii. Denně umře na předávkování 130 Američanů. V roce 2017 takto zemřelo skoro 50 tisíc lidí.

Většina z nich (68 %) umírá na předepsané nebo legální opiáty - čili nikoliv drogy jako je heroin, ale léky, jako je třeba nechvalně známý fentanyl. Tyto látky se ale už dávno neprodávají jen legální cestou, ale jsou předmětem zájmu drogových kartelů, které je do země pašují.

Je otázka, jak mohou soudy s farmaceutickými firmami pomoci při řešení stávající opiátové krize. Spíše ne, protože lidé závislí na opiátech už dávno nenakupují svoje dávky přes ně.

Snahy americké justice - soudů i zákonodárců - míří také například proti zdravotnickým zařízením, která se specializují na vydávání receptů na léky na bolest často navíc bez skutečné lékařské příčiny.

Problematické jsou takzvané pill mill, mlýny na pilulky. Jde o pojmenování nebezpečné praxe, kdy lékaři pacientům předepisují velké množství léků, aniž by se jim skutečně věnovali. Zvládnou takto „vyšetřit“ desítky pacientů za hodinu, za schůzku si účtují v přepočtu tisíce korun.

Na praxi pill mill reagovala například Florida, která loni přijala zákon, který toto jednání postihuje. Florida se v předchozích letech potýkala s velkým množstvím úmrtí způsobených opinoidy, například v roce 2010 zapříčinily podle webu National Institute of Justice více úmrtí než kokain. 

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít