Vakcína, o které není moc slyšet. Jak funguje jediné jednodávkové očkování proti koronaviru Janssen?
Česko stejně jako další země nedočkavě přihlíží tomu, jak firma AstraZeneca podává oficiální žádost k lékové agentuře a probíjí se na evropský trh. Žádost o registraci přitom měla podle oficiální vládní strategie podat do začátku února také společnost Johnson & Johnson. Česko ostatně počítá s tím, že už v dubnu dostane 185 tisíc dávek. Jak se ale její klinická studie vyvíjí, není ani zhruba osmnáct dní před předpokládaným podáním žádosti jasné.
Americko-belgicko-izraelská vakcína Janssen je jednou ze sedmi vakcín, na něž Česko čeká. Jako jediná je jednodávková, zároveň patří mezi ty, které lze uchovávat v teplotách běžné lednice a mohli by ji tak podávat i praktičtí lékaři.
Další vakcína pro EU? Evropská léková agentura dostala žádost o registraci vakcíny firmy AstraZeneca
Číst článek
Vládní strategie očkování uvádí, že by se u nás měla začít používat v dubnu.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové je to doba, kdy Česko bude ustupovat od očkování „větších celků vytipovaných prioritních skupin“. „Bude však stále záležet na dostupnosti vakcín a proočkovanosti prioritních skupin,“ dodala.
O registraci chtěla firma podle strategie požádat „cca 1. února“. Zda to stihne, české ministerstvo zdravotnictví neví a Státní ústav pro kontrolu léčiv to podle mluvčí Kláry Brunclíkové nemůže sdělit, jelikož se celá záležitost týká Evropské lékové agentury.
Ústav zároveň upozornil i českou pobočku firmy Johnson & Johnson, aby se k vakcíně nevyjadřovala. „Jakékoliv informace týkající se neregistrovaného léku, které bychom poskytli, budou považovány za propagační aktivitu, která by znamenala porušení zákona o regulaci reklamy,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz vedoucí české laboratoře Janssen Kornélie Zahrádková.
Podle listu The New York Times uveřejní firma závěry klinické studie během ledna, zatím tak není veřejně dostupných více informací informací o průběhu studie. Brazilský zdravotnický regulační orgán Anvisa nicméně podle agentury Reuters v pátek hlásil „nežádoucí účinek“ ve třetí fázi klinické studie. Nakonec se ale ukázalo, že s vakcínou nesouvisel.
Jak vakcína funguje?
Koronavirus pro vstup do lidských buněk používá proteiny, které si nese na sobě. Vakcína Johnson & Johnson má uvnitř genetickou informaci o tom, jak je vytvářet. Ale na rozdíl od již v Evropě schválených očkování Pfizer/BioNTech a Moderna se neváže na jednořetězcovou RNA, ale na dvouřetězcovou DNA.
Co víme o vakcíně Janssen?
- jde o jedinou jednodávkovou vakcínu, se kterou Česko počítá
- v jedné lahvičce se uchovává pět dávek
- v teplotě 2 až 8 stupňů Celsia se může uchovávat až šest měsíců
- ministerstvo zdravotnictví očekává, že už v dubnu do Česka příjde 185 tisíc dávek vakcíny
- celkem by do konce roku mělo dorazit více dva miliony dávek.
První typ vyvolává imunitní odpověď u celého těla, kdežto druhý převážně v dýchacích orgánech, na které koronavirus útočí.
„DNA vakcína má jakousi výhodu, že z hlediska tkáňové příslušnosti zachovává přirozenost v tom, kam je dopravena. Dostává se do respiračního traktu a imunita může mít blíže k té přirozené,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz vakcinolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
Podle něj se ale nedá říct, že je některá z látek lepší, záleží na úhlu pohledu. „Podstatou výsledku jsou ale přece jenom vakcíny odlišné. U RNA vakcín je zase obdivováno, že mají takzvaný vysoce protektivní účinek až 95 procent,“ dodal.
V účinnosti obou druhů je ale mírný rozdíl, který může porovnání zkreslit – u prvního se podle Grubhoffera měří odezva celého těla, u druhého pouze orgánů, které vir postihuje.
Server The New York Times i vakcinolog zároveň popisují, že vědci u vakcíny Janssen přidali genetickou informaci o výběžkových proteinech koronaviru k jinému viru. Tyto adenoviry obvykle způsobují příznaky typické pro chřipku nebo nachlazení. Upravený vir tak může do buňky vstoupit, ale nemůže se v ní replikovat, případně způsobit onemocnění. Pouze lidské tělo naučí, jak se chovat, pokud se s něčím podobným setká.
Používá tedy ve vakcinologii poměrně novou technologii, která se vyvíjela posledních několik desítek let. Pro všeobecné použití byla schválená teprve loni v červenci, a to u vakcíny proti ebole, kterou vyrábí rovněž Johnson & Johnson. Podobný princip se používá i u dosud neschválených vakcín proti HIV nebo viru zika.
V ‚ledničkových‘ teplotách
I díky tomu, že se váže právě na DNA, se látka může ukládat při běžných „ledničkových“ teplotách. RNA vakcíny naopak musejí zůstávat v teplotách až minus 70 stupňů Celsia. „Z obavy, aby byla udržena stabilita RNA se vakcíny jako Pfizer/BioNTech přechovávají hluboce zmražené,“ popsal Grubhoffer. Dodal, že to může souviset i s bílkovinovými částicemi, které v sobě RNA vakcíny mají.
Vakcinolog se domnívá, že vakcínu Janssen by firma mohla do nemocnic a očkovacích center dodávat v prášku a s ředicím roztokem. „U látek skladovaných ve vyšší teplotách to tak bývá, ale zatím nevíme,“ řekl.
Závěry do konce ledna?
Podle posledních dostupných informací je vakcína ve třetí fázi klinické studie, po které ji už mohou regulační úřady běžně registrovat. Zapojilo se do ní 30 tisíc lidí po celém světě, kteří dostali buď léčivou látku, nebo placebo.
Podle tiskové zprávy, kterou společnost vydala v prosinci, by se svět měl dozvědět o finálních výsledcích v lednu. Na konci minulého roku dostal průběžné výsledky k posouzení Výbor pro humánní léčivé přípravky při Evropské lékové agentuře. Server Precision vaccinations uvedl, že „studie naznačují, že vakcína spouští produkci protilátek a imunitních látek, které cílí na koronavirus“.
Zatím ale odborníci neví, jaká bude její účinnost nebo jak dlouho bude ochrana trvat.
