„Máme děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku,“ říká Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti k tématu zjišťovala Iva Havlíčková

Situace sice nebyla podle něj dobrá ani před pandemií, ale ta problém s obezitou u dětí ještě zhoršila. „Změna životního stylu se na nich odrazí nejen v tomto roce, ale mám obavu, že hlavně u těch menších dětí si to ponesou i další léta,“ míní lékař.

Jak to přitom v Česku teď vypadá s dětmi s nadváhou či obezitou, není jasné. Aktuální čísla nejsou k dispozici.

„Ale předpoklad je jasný. Vidíme stále větší množství pacientů s těžkou formou dětské obezity. Není to jen o těch 120 a více kilogramech, ale je to i rozvoj metabolického syndromu – tedy kombinace diagnóz, jako je obezita, cukrovka či vysoký tlak,“ dodává Boženský.

Takové případy teď častěji vidí i ve zdejší ordinaci. Jednou z nových pacientek je tu i Tereza. Bylo jí dvanáct, když začala pandemie. Během roku přibrala 10 kilogramů.

„Právě během toho roku, co byla doma a byly zrušeny všechny sportovní kroužky a ani do školy nechodila, takže neměla ani tento pohyb, tak přibrala hodně. Proto jsme to začali řešit odborně,“ říká paní Kateřina, matka Terezy s tím, že bitvu s nadbytečnými kily chytili snad včas.

Základ úspěchu

Základ úspěchu je v dodržování na první pohled jednoduchých opatření. „Úplné omezení sladkých nápojů. Druhým pilířem je frekvence jídla – pět až šest porcí rozdělených do celého dne. U velkých dětí 400 gramů zeleniny každý den. Bez diskuse. A pak si dáte pryč ze stravy kečupy, oříšky, majonézy. To většinou stačí. A když si k tomu přidáte pohyb – těch deset tisíc kroků, tak vám garantuji, že zhubnete,“ vysvětluje Boženský.

Jan Boženský říká, že už při úvodní konzultaci obvykle pozná, komu se podaří zhubnout. Pokud slyší samé „ale“, je to špatně.

Iva Havlíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít