Češi jsou jedni z největších konzumentů soli. Denně sní patnáct gramů, třikrát více, než je doporučené
Obědy ve školních jídelnách by v sobě měly mít míň soli. Změny v normách pro vaření pro školáky chystá Státní zdravotní ústav ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a hygieniky. Češi totiž jedí denně až třikrát víc soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace.
„Nadměrné solení vede u většiny lidí k vysokému krevnímu tlaku a postupnému zhoršování stavu našich tepen s následným rizikem vzniku infarktu nebo cévní mozkové příhody. Dále je vyšší výskyt cukrovky, onemocnění ledvin a vyšší riziko nádoru zažívacího traktu, zejména žaludku a střev,“ říká pro Radiožurnál kardiolog Miloš Dobiáš ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Češi patří mezi největší konzumenty soli v Evropě. V mezinárodním srovnání Světové zdravotnické organizace jsou mezi prvními pěti státy. Zatímco doporučená denní dávka soli je pět gramů, tedy jedna čajová lžička, Češi jí přijmou denně kolem 15 gramů. Často přitom netuší, že asi 70 % z toho sní v koupených potravinách.
„Například i pečivo obsahuje nemalé množství soli, a když si koupíme dvě kaiserky, tak máme jeden, jeden a půl gramu soli, aniž máme představu o tom, že jsme nějakou sůl přijali. A to jsme třeba na začátku dne,“ pokračuje Dobiáš.
Světová zdravotnická organizace chce do pěti let snížit konzumaci soli zhruba o třetinu. K tomu je podle lékařů potřeba, aby lidé změnili své stravovací návyky. Současně apelují i na výrobce, aby obsah soli v potravinách snižovali.
„Je tady závazek od zpracovatelů masa, že oni obsah soli snižovat chtějí a už se to i děje. Půjde to postupně, pomalu. Není to možné dělat ze dne na den a třeba o půl procenta. Musí to být postupné tak, aby spotřebitel nic nepoznal,“ říká Dana Gabrovská z Potravinářské komory. Kromě uzenin bývá hodně soli i v polotovarech nebo pečivu. I tam se podle ní výrobci snaží ubrat.
Češi přesolují. Riskují vysoký krevní tlak, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Jak změnit jídelníček?
Číst článek
„Můžete nahradit slanou chuť tím, že používáte žitný kvas, zápary, zavářky, ty vám tam dají jiné senzorické vůně a chutě. My máme v plánu, že do českých cechovních norem na pečivo bychom do budoucna dali právě i limit na obsah soli. To znamená, že pekařské výrobky, které budou chtít mít českou cechovní normu, musí splnit i to, že obsah soli bude do tolika a tolika,“ uvádí Gabrovská.
Sůl u dětí
Velkým problémem je konzumace soli u dětí. Snadno si totiž na její chuť zvykají. U těch starších to podobně jako u dospělých může vést ke zvýšení krevního tlaku a dalším komplikacím.
„Děti, které mají zvýšený krevní tlak, mají dvojnásobné riziko toho, že skončí na dialýze, na umělé ledvině, skončí s chronickým selháním ledvin v dospělosti, a to z toho důvodu, že jim hypertenze nezvratně poškodí krevní tlak,“ vysvětluje dětský nefrolog z motolské nemocnice Tomáš Seeman.
2:47
Černý trojúhelník varuje v newyorských restauracích před příliš slaným jídlem
Číst článek
S příliš slanými jídly se přitom děti setkávají i ve školních jídelnách, ukázala studie Státního zdravotního ústavu. Ten v minulých letech jídlo několikrát testoval ve 28 školách po celém Česku.
„Ve všech školách byla překročena doporučená denní dávka soli. V některých školách už v polévce, v některých byla překročena víc než dvojnásobně,“ uvádí Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví.
Ve spolupráci s hygieniky a ministerstvem zdravotnictví proto ústav pracuje na nové metodice.
„Spotřební koš velmi přesně určuje různé poměry nutrientů ve školním obědu, ale vůbec neřeší sůl, a to je ten největší problém. Takže důležité je, aby bylo jasně stanovené množství soli na určitý objem připravovaného pokrmu. Dneska už se doporučuje vařit bez soli - třeba brambory bez soli, těstoviny bez soli. A to je informace, kterou nemají všechny kuchařky k dispozici,“ dodává Nejedlá.
Nové pokyny by podle ní mohly být hotové za rok. Půjde ale jen o doporučení, a tak případné porušení tak nebudou moct hygienici trestat.
