Zasněžování jen ukazuje, nakolik nejsme ochotní si připustit změnu klimatu, míní psycholog Suchý
Strach ze smrti je jeden z nejběžnějších, který lidé mají, a přemýšlení o smrti se raději vyhýbají. S tím souvisí podle klinického psychologa Adama Suchého neochota přijmout, že dochází ke změnám klimatu. „Běžně moc nepřemýšlíme o tom, že věci skončí, my skončíme. A samozřejmě to, co se děje s planetou, nám to připomíná,“ říká psycholog a dodává: „To, jak si nechceme změny klimatu připustit, se ukazuje i na tom, jak za každou cenu vyrábíme sníh.“
Environmentální žal, tedy úzkost z ohrožení planety, není problém jednotlivce a není to diagnóza, zdůrazňuje psycholog Suchý. „Je to něco, co bychom měli léčit, ale v tomto případě je nemocná příroda, ne ti lidé,“ říká v pořadu Host Dne na Moravě.
Změny klimatu jsou totiž reálné, a proto je přirozené cítit silné emoce v reakci na reálné ohrožení, připomíná psycholog Suchý.
Ve skutečnosti podle něj lidé netruchlí za to, že je tráva méně zelená kvůli suchu nebo napadlo málo sněhu – ve skutečnosti je trápí to, že jejich život a prostředí se mění. „Není to o fiktivní přírodě. Jsme to skutečně my,“ upozorňuje.
Změny klimatu totiž podle odhadů mohou vést k vysídlení víc než miliardy lidí v následujících dvaceti letech, protože v jejich domovech už nebude k žití. „Pravděpodobně každé čtvrté úmrtí nějak souvisí s životním prostředím. Tedy ne přímo s klimatem, ale třeba i se zamořením,“ poukazuje psycholog pro brněnský rozhlas.
23:55
‚Nepovedeme důstojný život.‘ Mladí lidé popisují, proč mají klimatický žal a co jim pomáhá ho překonat
Číst článek
Popírání a zasněžování
Jeden z nejčastějších strachů, který lidé mají, je ten ze smrti a z konečnosti. „To je téma, které nemáme rádi. Běžně moc nepřemýšlíme o tom, že věci skončí. Že my skončíme. A samozřejmě to, co se děje s planetou, nám to připomíná,“ říká Suchý.
Lidé tak mohou na smrt a stejně tak i na změny klimatu reagovat i jinak než žalem, pokračuje psycholog. Může to být například vztek.
„Nebo tím, čemu se v psychoanalýze říkalo reaktivní výtvor. Tedy že třeba ten, kdo měl problémy se sexualitou, vystupoval navenek jako ten, co zapáleně zakazuje všechno související s erotikou,“ srovnává Suchý a doplňuje:
„Tedy že prožívám něco, co prožívat nechci, a zároveň se zlobím na ostatní, že v tom nejsou stejně jako já.“
„To, jak si nechceme změny klimatu připustit, se ukazuje i na tom, jak za každou cenu – finanční i ekologickou – vyrábíme sníh. Přijmout, že zimní sporty jsou na úbytě, znamená být o kousek dál vědomí, že tohle není v pořádku a že konec může přijít,“ shrnuje psycholog v pořadu Host Dne na Moravě.
Vyčítat mladé generaci, že se o změny klimatu zajímá a obává se jich, označuje Suchá za manipulativní.
„Říkat jim, že my jsme měli totalitu a naši rodiče druhou světovou válku a ti mladí to teď mají jednoduché, je manipulativní. Oni to vůbec nemají jednoduché a environmentální problémy nejsou rozmar. Ty problémy jsou velmi reálné,“ uzavírá psycholog Suchý.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
