Ledním medvědům hrozí hladomor. Změna klimatu a tání ledů jim totiž znemožňuje lovit, vysvětlují vědci
Studie publikovaná v časopise Nature Communications odhalila, že některým ledním medvědům hrozí kvůli tání arktického ledu hladomor. Obvykle se totiž živí tím, že na ledových krách u pobřeží loví tuleně kroužkované. S tím, jak led v oteplujícím se světě mizí, ale mnozí lední medvědi musí trávit stále víc času na souši, kde ztrácí na váze a hrozí jim smrt, popisuje BBC.
Aby vědci pochopili, jak zvířata přežívají, když led mizí, sledovali po dobu tří let aktivity 20 ledních medvědů během letních měsíců. Odebírali vzorky krve, vážili je a všichni medvědi byli vybaveni obojky s videokamerou a GPS. Díky tomu mohli zaznamenávat jejich pohyb, aktivitu a potravu.
Zoo Praha přišla o medvědici Bertu. Dvacetiletou samici utratila kvůli neléčitelnému onemocnění
Číst článek
Zjistili, že medvědi používali v letních měsících dvě hlavní strategie, aby přežili. Někteří z nich stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se ale snažila plavat, aby nalezli potravu, také se pokoušeli najít vegetaci, ptačí vejce nebo bobule.
Dva ze tří medvědů, kteří se vydali k vodě, našli mršiny mrtvých zvířat, ale strávili u jídla jen krátkou dobu. Byli totiž příliš unavení z námahy. Jeden z medvědů našel mrtvou běluhu, jen párkrát si však kousnul a poté ji používal jako bójku, aby si odpočinul.
Tím se potvrdilo, že tento způsob shánění potravy je pro ně náročný a neefektivní. „Skutečně nám to naznačuje, že tito medvědi nemohou jíst a plavat zároveň,“ poznamenal hlavní autor studie Anthony Pagano z US Geological Survey na Aljašce.
Obě hlavní strategie selhaly a 19 z 20 sledovaných medvědů ztratilo svou tělesnou hmotnost. V nejhorších případech dokonce o 11 procent. V průměru ztratili jeden kilogram za den, uvádí BBC.
„Bez ohledu na to, jakou strategii se snažili použít, nebyl žádný z těchto přístupů skutečně přínosný, pokud jde o možnost prodloužit dobu, po kterou mohli přežít na souši,“ tvrdí Pagano.
„Lední medvědi nejsou medvědi grizzly v bílých pláštích. Jsou velmi, velmi odlišní,“ dodává spoluautor Charles Robbins z medvědího centra Washingtonské státní univerzity.
Oproti průměru se jednomu medvědovi dařilo. Přibral dokonce 32 kilogramů. Vědci se domnívají, že tento medvěd, který většinu času trávil odpočinkem a šetřením sil, měl štěstí, že narazil na mršinu zvířete.
Budoucnost ledních medvědů
Studie vyvolává důležité otázky, zda se lední medvědi zvládnou přizpůsobit změnám klimatu. Jiní vědci upozorňují na to, že dopady klimatických změn na lední medvědy se budou lišit v závislosti na lokalitě.
Na Aljašce vnikl do vesnice lední medvěd a zaútočil na ženu s chlapcem, oba zemřeli
Číst článek
„Je pravděpodobné, že lední medvědi v budoucnu zmizí z oblastí, kde dojde ke ztrátě mořského ledu. Ale těžko říci, kdy a kde přesně,“ uvedl Jon Aars z Norského polárního institutu, který se na studii nepodílel. Dodal, že „některé oblasti budou mít dobré podmínky pro medvědy i za mnoho desetiletí.“
Studii vědci prováděli v oblasti západní Manitoby v Kanadě. Tam se od roku 1987 snížila populace ledních medvědů zhruba o 30 procent a doba bez ledu, kdy musí medvědi přežít na souši, se od roku 1979 prodloužila o tři týdny na přibližně 130 dní, upozorňuje El País.
Na světě žije přibližně 26 000 ledních medvědů, většina z nich v Kanadě. Populace se vyskytují také v USA, Grónsku, Norsku i Rusku. Mezinárodní svaz ochrany přírody zvířata zařadil na seznam ohrožených vyhubením. Ubývá jich právě kvůli změnám klimatu.
Dospělí samci můžou narůst až do délky tří metrů a vážit 600 kilogramů. Jejich hlavním zdrojem potravy je tuleň kroužkovaný, jehož tělo obsahuje hodně tuku, a to hlavně koncem jara a začátkem léta. Medvědi je loví za využití mořského ledu. A to podle zmíněné studie znamená, že jim v budoucích letech hrozí hladomor.
