Čím vyšší příjem má rodič, tím nižší část z něj mu soud stanoví jako alimenty
Co by mělo rozhodovat o výši alimentů a jaké procento z příjmu by měl rodič na dítě platit, doporučují tabulky ministerstva spravedlnosti. Nová studie projektu Legal Data Hubu, který funguje pod Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, ale ukazuje, že soudy rodičům vyměřují výživné nižší.
Podle autorů studie, kteří vycházeli ze soudních statistik z roku 2021, je výživné oproti ministerským tabulkám nižší v mediánu (nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu) o 16 procent. Matkám určují soudy alimenty ještě nižší, a to o 27 procent, upozorňuje spoluautorka studie, právnička a ekonomka Magdaléna Řeháková.
„Když se druhý rodič o dítě jistým způsobem stará, může mu soud uložit nižší výživné. O tom ale nemáme informace, což může pravděpodobně vysvětlit ten rozdíl,“ vysvětluje Řeháková.
Dva roky s náhradním výživným. Některé rodiny na to brzy ztratí nárok, ministerstvo mluví o změně zákona
Číst článek
Předsedkyně Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Jana Provazníková souhlasí, že část své vyživovací povinnosti matky plní tím, že o dítě pečují. Důležitou roli ale hraje i fakt, že muži vydělávají víc.
„Výživné určujeme k poměru příjmu obou rodičů. Je statisticky prokázáno, že muži mají vyšší příjmy než ženy. V případě, kdy stanovujeme výživné matce, je na druhé straně otec s vyšším platem,“ popisuje Provazníková.
Ze studie dále vyplývá, že čím vyšší jsou příjmy platícího, tedy povinného rodiče, tím nižší procento z příjmu má na děti platit. Alimenty bohatších rodičů jsou tak často nižší než doporučuje ministerstvo. A naopak, nízkopříjmoví rodiče mají podle soudů platit na děti víc, než „říká tabulka“.
„V případech, kdy soud rozhodoval o alimentech osob s nižšími příjmy, tedy do 13 tisíc, dokonce uložil vyšší výživné, než doporučovala tabulka ministerstva. U dalších příjmových kategorií bylo výživné nižší,“ uvádí spoluautorka studie.
Zdánlivý paradox vysvětluje soudkyně Provazníková: „Rodiče s nízkými příjmy většinou neposkytují nic nad rámec soudem stanoveného výživného. Není to v jejich finančních možnostech, aby dětem hradili například volnočasové aktivity.“
Co rozhoduje
„Letos jim je 10 a 15 let. Výši výživného stanovil soud na 250 korun na každého. Můj bývalý partner nebyl v té době výdělečně činný a má vyživovací povinnosti ještě na tři další děti,“ říká samoživitelka Olga z východních Čech.
Počet dětí, ale i to, jak moc se expartner podílí na péči, nebo jestli třeba platí dětem obědy ve škole, to všechno by měli podle loni aktualizovaných tabulek ministerstva spravedlnosti soudci zvážit, když rozhodují o výši výživného.
Tabulky stanoví, kolik procent z příjmu by měl rodič na své děti platit. Slouží ale pouze jako vodítko pro veřejnost i soudce. Ti se jimi při rozhodování o výši alimentů řídit nemusí.
Ministerstvo spravedlnosti se k závěrům studie před jejím zveřejněním nechtělo vyjadřovat.
