Potravinové banky doporučují, aby lidé kupovali hlavně trvanlivé potraviny, jako jsou třeba konzervy, olej, rýže, luštěniny, nebo těstoviny. Vybrat můžete ale třeba i trvanlivé mléko.
Nově můžou samoživitelé dostávat náhradní výživné od státu až čtyři roky, každý měsíc maximálně 3000 korun. Náhradní výživné dostává kolem 10 000 dětí v Česku.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už avizoval, že chce dál zlepšit vymahatelnost výživného na rodičích neplatičích. A pak by se náhradní výživné mohlo vyplácet bez časového omezení.
Ředitelka neziskové organizace na podporu rodin Aperio Eliška Kodyšová věří, že prodloužení nároku rodinám dočasně pomůže, ale také jí chybí systémovější řešení problému.
Nová studie projektu Legal Data Hubu, který funguje pod Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, ukazuje, že soudy rodičům vyměřují výživné nižší, než doporučuje ministerstvo spravedlnosti.
Jarní kolo celorepublikové Sbírky potravin v sobotu vyneslo 394 tun potravin, z nichž lze připravit až 788 000 porcí jídla. Zákazníci dále přispěli 44 tunami základní drogerie a hygienických potřeb.
Alimenty na dítě nepobírá zhruba třetina sólo matek. O náhradní výživné ale není takový zájem, jak se čekalo. V lednu ho dostávalo 9100 dětí. A za loňský rok stálo 160 milionů korun.
Dárců přitom tolik nepřibývá a velké obchody teď dávají potravinovým bankám méně zboží než dřív. Nejvíc potřebné trvanlivé potraviny tak přináší jen lidé sami, říká Věra Doušová ze středočeské banky.
Přibývá samoživitelů, kteří kvůli zdražování nemají dost peněz na nájem, dražší energie nebo potraviny. I kvůli tomu jsou ochotnější řešit to, že jim bývalý partner neposílá výživné.