Štědrý den je v dlouhodobém historickém pohledu dnem všedním. „Mění se to ovšem zvečera, kdy je ve zvyku oslavovat takzvanou vigilii. Oslavu vpředvečer svátku, tedy oslavu vpředvečer narození božího syna,“ připomíná pro Radiožurnál Děpold Czernin ze Spolku pro tradiční Vánoce.

Všechno se mění úderem dvanácté hodiny v noci, kdy začínají půlnoční bohoslužby na oslavu narození Ježíše Krista. Téměř všude bude znít Česká mše Vánoční Jakuba Jana Ryby.

Štědrý den má být postní. „Večerní hostina je postní. Není v ní žádné maso, ale jsou to různé zajímavé české pokrmy jako staročeský kuba,“ přibližuje Czernin.

Na štědrovečerním stole pak v českých domácnostech mnohdy nechybí kapr. Postním jídlem byly ale v minulosti třeba i žáby nebo raci.

Ozdobený vánoční strom je poměrně nová tradice. Poprvé se stromek v Čechách rozzářil v Praze u domu ředitele, režiséra a herce Stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který chtěl ukázat krásu „Tannenbaumu“, jak ho znal z rodné Mohuče.

Zatímco v měšťanských rodinách se tradice vánočních stromů ujala během pár let, na venkově to bylo horší.

A odkdy nosí dárky dětem Ježíšek? „Některé encyklopedie zmiňují, že dárek je záležitost až konce 19. století, že do té doby jsme si dárky nedávali,“ upřesňuje Czernin.

Kromě zdobení stromečku a dávání dárků patří mezi tradice třeba i krájení jablek nebo lití olova pro věštění budoucnosti.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít