Demograf Kučera: Pro reprodukci je zásadní důvěra v zítřejší den. A ta je teď silně narušená
Demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy komentuje rychlost současné proměny ve věkové struktuře jednotlivých zemí, především v České republice. Vysvětluje, jak se měří demografické stáří, a co to znamená, když se řekne, že populace stárne. „Osobně se domnívám, že generace mileniálů, tedy dětí narozených na přelomu tisíciletí, zažily výrazný společenský skok. Nemůžeme od nich očekávat, že budou rodit děti,“ myslí si.
Pojem stárnutí populace je poslední roky stále častěji používaný termín. Demograf vysvětluje, co vlastně sousloví znamená. „Když se řekne, že obyvatelstvo stárne, tak to znamená, že se mění průměrný věk obyvatelstva. Není to ale jednoznačné, v demografii se používá celá řada ukazatelů.“
Mezi tyto ukazatele patří například podíl obyvatel s věkem nad 60 let. Mezi moderní ukazatele, tzv. prospektivní, patří údaje, které říkají, kolik je v dané populaci osob, kterým průměrně zbývá do konce života 15 let.
„To je takový ukazatel pro politiky,“ dodává demograf. „Prospektivní měření stárnutí je daleko příznivější, populace se jeví méně stará a stárne méně dynamicky než ve skutečnosti.“
Demografická revoluce
Na otázku, které země mají nejvýraznější dynamiku z hlediska stáří populace, odpovídá demograf jednoduše: „Dynamika je dnes nejvyšší v nejméně rozvinutých zemích. Roční přírůstek je v nich největší, osmkrát vyšší než v západních zemích.“
„My máme podíl osob s věkem nad 65 let okolo 20 %. Japonci mají skoro 30 %, zatímco africké země mají tento údaj v jednotkách, 3 nebo 4 %. Evropa je tedy výrazně starší než africké země a je to důsledek demografické revoluce.“
Demografickou revoluci popisuje Kučera jako změnu v reprodukčním chování. „Přešli jsme z extenzivní formy reprodukce, kdy se rodilo hodně dětí a dospělosti se jich dožívalo málo, k té intenzivní, kdy se rodí málo dětí, ale prakticky všechny se dožívají dospělého věku.“
Mileniálové a Řecko v krizi?
Legální migrací proti stárnutí populace. Potřebujeme o milion přistěhovalců ročně víc, míní eurokomisařka
Číst článek
Demografickou krizí si podle zpráv prochází také jižní státy Evropy, především Řecko. Obyvatelstvo stárne, venkov se vylidňuje a porodnost dosahuje historicky nejnižších hodnot. „To je problém celoevropský. Francie, Norsko, Irsko, i tam úroveň plodnosti v posledních letech výrazně padá.“
„Osobně se domnívám, že generace mileniálů, tedy dětí, narozených na přelomu tisíciletí, zažily výrazný společenský skok. Nemůžeme od nich očekávat, že budou rodit děti. Vyrůstali a vyrůstají do podstatně komplikovanějších podmínek, než do kterých jsme přiváděli děti my. Mají horší dostupnost bydlení, vyšší míru nezaměstnanosti,“ přemýšlí Kučera.
Roli hrají i války, například dva a půl roku trvající válka na Ukrajině nebo eskalující situace v pásmu Gazy. „Jedním z výrazných faktorů reprodukce je důvěra v zítřejší den. A právě ta je v posledních letech silně narušená,“ dodává demograf.
Poslechněte si celý rozhovor v pořadu Jak to vidí... v horní části článku.
