Větší roli hraje migrace nežli porodnost. Musíme se s ní naučit lépe pracovat, říká Prokop k důchodům
Počet obyvatel ČR loni stoupl na 10,9 milionu obyvatel. Uvedl to Český statistický úřad. Jenže nárůst zajistila jen migrace. Nízká porodnost přináší i zátěž pro důchodový systém. „I kdyby porodnost vzrostla třeba na dvě děti na matku z nynějších 1,65, tak to důchodový systém nezachrání. Zvýšení se projeví až okolo roku 2070, ale teď dalších 40 let hraje roli migrace,“ říká sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop.
Porodnost v Česku je na rekordně nízkých hodnotách. Zatím to vypadá, že by ten loňský rok mohl být jedním z nejslabších populačních ročníků. Známe příčinu nebo příčiny?
Hlavní příčinou je, že klesá počet rodičů v generaci, která má děti. My máme hodně silnou generaci, které je dnes kolem 35 až 50 let, jmenovitě Husákovy a možná post Husákovy děti, kterých je v generaci třeba 150 tisíc na ročník nebo i více. A teď přichází generace, která potřebovala jenom 90 tisíc lidí, která se narodila v 90. letech a která dorůstá do generace rodičů.
Počet dětí na matku klesá napříč Evropou včetně skandinávských zemí, které byly v porodnosti dlouhodobě dobré, říká sociolog Daniel Prokop
Porodnost se díky tomu bude v absolutních číslech snižovat a to, že tato generace je skoro poloviční oproti nejsilnějším ročníkům, má zásadní vliv. Zároveň klesá počet narozených dětí na matku v reprodukčním věku. Porodnost klesá z 1,8 dítěte, což byl takový vrchol během covidu, na zhruba 1,65. To má vícero důvodů a ty mohou být ekonomické, jako obavy z válek, nedostupnost školek, bydlení nebo i nějaké hodnotové proměny a podobně.
A to je vidět v celé Evropě. Protože v Evropě nemají stejný problém jako u nás, že by měli slabou generaci. To někde neplatí, ale porodnost i počet dětí na matku klesá napříč Evropou včetně skandinávských zemí jako Švédsko, které byly v porodnosti dlouhodobě dobré.
V souvislosti se Skandinávii byl zveřejněn i další žebříček OSN, žebříček nejšťastnějších zemí světa. První je opět Finsko. Už posedmé v řadě, druhé Dánsko, třetí Island, Švédsko čtvrté. Finsko vede i přesto, že porodnost je tam dlouhodobě nižší než úmrtnost.
Porodnost ve Finsku není tak vynikající jako ve Švédsku. Zahraniční studie ukazují, čím je daná. Například, že hrají velkou roli školky. A to neberte jako srovnání mezi zeměmi, že by v nějaké zemi měli více školek a byla tam vyšší porodnost. Ale ve Švédsku, v Německu nebo v Japonsku porovnávají obce mezi sebou a ukazují, že tam, kde máte školky, tak v těch obcích je porodnost vyšší.
A efekt školek je prokázaný, ale není tak silný, aby vyrovnal další věci, o kterých jsem mluvil, což jsou ekonomické obavy. Existují studie z Ameriky a z dalších zemí, které uvádí, že když je nedostupné bydlení, tak rodiče odkládají první dítě. S tím spojená investice do změny bydlení oddaluje první dítě a tím snižuje porodnost a počet dětí, které můžete mít za život.
Obyvatel v Česku přibylo. Počet narozených dětí ale meziročně klesl, nejvíce za posledních 22 let
Číst článek
Tento fenomén není podložen detailní analýzou, ale jelikož dostupnost bydlení pro mladé lidi v Česku je hodně špatná, tak to považuji za jeden z faktorů nízké porodnosti. Dalším faktorem jsou ekonomické obavy. Většinou v ekonomické krizi klesá porodnost a roli může hrát i obava z válek a tak dále. Ve Švédsku se například ukazuje, že roste počet párů, které vůbec nemají děti.
Porodnost není nízká kvůli tomu, že by rodiče měli jedno místo dvou nebo tří dětí, ale že nemají ani to jedno. Argumenty konzervativních lidí se často zaměřují na třetí dítě, ale hlavní problém je, že třeba vůbec děti nemají. Buďto dobrovolně prostřednictvím hodnotových změn, nebo i nedobrovolně často důsledkem určitých reprodukčních problémů nebo problémů ohledně duševního zdraví a těmi zdravotními věcmi obecně.
Jaká jsou rizika nízké porodnosti?
Jedna věc jsou důchody. Je potřeba říct, že i kdyby porodnost vzrostla na třeba dvě děti na matku z nynějších 1,65, tak to důchodový systém nezachrání. Trochu to pomůže, ale nezachrání. Systém bude stále trpět tím, že lidí v aktivním věku bude výrazně méně. Kdyby teď hodně vzrostla porodnost, tak to bude mít kýžený efekt až kolem roku 2070, protože ta změna nastává až ob generaci.
Kdyby rostla generace lidí, kteří se hned teď narodí, bude jim 30 let v roce 2050 a potom budou mít děti, tak se to projeví až v tom roce 2070. Ale teď dalších 40 let porodnost hraje omezenější roli v důchodovém systému, větší roli hraje migrace.
Polsko je v demografické krizi. Do nepopulárních řešení se ale stranám nechce, volí raději drahá
Číst článek
Když se obojí sejde pozitivně, to znamená, když udržíme vysokou porodnost a dokážeme zvládnout dobře migraci, včetně přijímání lidí, kteří jsou lepší v dobře ohodnocených profesích, tak to může pomoci důchodovém systému doopravdy hodně. Druhý efekt je přítomný na pracovním trhu a to je převis poptávky. Firmy chtějí zaměstnance a ti často chybí.
Ale když teď začnou odcházet do důchodu lidé ze silných generací, tak to ten nedostatek jen prohloubí, což bude brzdit rozvoj ekonomiky. Podnikatelé v druhé ekonomické transformaci říkají, že to je jeden z hlavních problémů, tedy nedostatek lidí. Nejde ani tolik o vysoké daně pro firmy, ale ukazuje se, že hlavním problémem je nedostatek lidí v některých oblastech, a to se bude jen zhoršovat.
My musíme pracovat s tím, že budeme mít menší porodnost, ale zároveň vytlačujeme spoustu lidí mimo trh práce, vytlačujeme je do exekucí, necháváme rodiče dlouho doma, nezvládáme pracovat s migrací, kterou hrozně limitujeme.
